Médium

Oživlá vyhynulá zvířata, cestování časem, hýbající se tetování, neviditelná auta, globální katastrofy, jedna pohřešovaná dáma i parta z bývalé vojenské jednotky. Seriálová produkce, respektive streamovací služby hrnou tolik obsahu, že by člověk nechodil ani spát. Je třeba tak pečlivě vybírat, co si pustíme do obýváku. Dívka Flynne se stará o nemocnou matku, jejíž zdraví se zhoršuje a účty přibývají. Spolu s bratrem Burtonem se tak mimo jiné střídají při hraní takzvaných sims, kde za úplatu pomáhají hráčům v nejrůznějších hrách přejít těžké levely. Teď ovšem usedla k jedné ultrarealistické simulaci, díky které navštíví skutečný Londýn roku 2099. A divák se mezitím orientuje mezi časovými liniemi a množstvím postav. Od začátku je patrné, že na seriál nebude úplně jednotný pohled. Když úplně pominu příběh, vizuální uchopení či futuristické výjevy, tak hlavně nějaká snaha o zabrnkání na emocionální strunu vyzněla do prázdna. Občas vadilo mnoho prázdných dialogů, místy nevyrovnané tempo. Navíc přijde několik dílů, kdy mají tvůrci potřebu vysvětlovat, okecávat a větvit, rozuměj ještě víc se v tom motat. I ústřední sourozenecký vztah se trochu smrskává na to, že Burton jen Flynne za něco seřve… postupně jsem trochu prozíval futuristické výlety a víc než neutěšenou budoucnost ocenil současnost (zapletení šerifova úřadu) a ukotvení postav v ní. Když pak přišel čas na nějakou fyzickou a kontaktní akci, radost se násobila. A na Chloë Grace Moretz se zatraceně dobře dívá. (24.01.2023)

The Peripheral se vytasilo s tak skvělým pilotem, že jsem blahem doslova skákal do stropu, měl chuť si jej pustit znovu a byl jsem na celou sérii natěšený tak, jako už dlouho ne. S postupem času se ovšem celá série mění v pořadí excelentní – skvělá – dobrá – ucházející a v posledních dvou dílech pro mne, ač to nerad říkám, dokonce nudná. V prvním díle se nastavily pravidla světů jasně a dost poutavě, postavy i jejich herci jsou sympaťáci, akce měla koule a úvodní jatka nájemných zabijáků mě navnadily a naznačily, že se zde teda budou dít věci. Bohužel v průběhu dalších dílů se ale celý svět pomalu začíná rozpadat, pravidla se mění jak se jim zachce, postavy ztrácejí na zábavnosti a chybí mi u nich větší vývoj, akce je velmi zřídkavá (a to je teda na scifi sérii sakra problém) a celé to působí, jakoby tvůrci nevěděli, jak s látkou dále pracovat, přestože nápad a základní premisu mají v malíku. Seriál vůbec nevyužívá těch nejlepších prvků (propojení válečných kamarádů, background k události, která zničila svět, pracování s časovýma paralelama...) a poslední díly jsem už pak vyloženě trpěl, děj se vyvíjel strašně pomalu, nudně a nezajímavě a interakce postav byla úplně nesmyslná. Jeden z neskutečně nasrávajících kvalitativních propadů a pro mě osobně obrovské zklamání, protože úvod byl prostě úplně jinde než samotná zakončovačka. Takhle hořký konec pak dramaticky kazí dojem celého „fajn“ budování seriálu předtím... (09.12.2022)

No vida ho, světlo jedno na konci tunelu globální retardace! Když se některá ze světových dementvizí oprostí od furtdokolového vykrucování dávno suchého hadru homixových oligofrenií a hrábne po otci a klasikovi kyberpunku – dědovi Gibsnovi, je ten podklad, plný originálních nápadů, inteligentního děje a rozličných futuristických vyfikundací hned zřetelně znát! Vilém navíc vždy byl a furt je v rámci Vě-Fa, stejně jako Orwell nebo Bradbury, zdatným vizionářem, tudíž jeho dystopický a kompletně provelkobratrovaný Londýn, kde nakonec o moc bojují dvě mimořádně odporné, zlovolné transky, připomíná vzhledem k soudobému dění spíše děsivě pesimistický scénář vědecké reality než fantazie. Prostě nenadálé parádní mentální občerstvení v kantýně na prefabrikované supersračky a shnilá manga, nad kterým ožužlávačům leporel nepochybně zůstane už tak stojící rozum stát ještě urputněji, zejména kvůli absenci jednoduchých svištivých bukanýrů ponořených ve scénáristické svaté prostotě, plné prvoplánové komerční manipulace a neomarxistického mentorování. A ke všeobecné potěše i ukojení soudného heteroseksuálního diváka, jemuž nemusí na veterině ob týden vytahovat z rozličných tělesných otvorů "nedopatřením" zaražené figurky supergejů, nemalou měrou přispívá i Chloja Mořicová, jež z kikásovského pedošarmu vyrostla v solidně hrající i apelující pichnu. Jedinou zanedbatelnou výtkou tedy budiž, že to mohlo být kapku Gibsnovsky drsněší. A Chloja měla jít na trh aspoň s kozama. Každopádně velmi doufám, že alespoň tentokrát zvítězí inteligence a smysluplnost nad superdebilitou a slintáním si na bryndák a bude nejen druhá řada, ale také konečně důstojně zvizualizují i toho Neuromancera. (07.12.2022)

Za mě takové lehce nadprůměrné. K postavám jsem si žádné pouto nevytvořil, takže mi bylo vcelku jedno co se bude s nimi dít. Příběh velmi ztrácel na tempu a vždy když to začínalo být zajímavé, tak v dalším díle se to hrozně natahovalo a nakonec žádná jiskra tam nebyla. Občas jsem se i ztrácel v těch nových názvech a nevěděl co daná situace znamená (zde je s tvůrci Westworldu spojitost). Postava Flynn (hrozné jméno pro holku) byla vcelku ok, ale její postava v 'budoucnu' se mi vůbec nezamlouvala, taková namyšlená a trapně drsná. I přes všechna negativa jsem se koukal dál, protože nějaká ta záhada tam je, ale ze sedla mě to nevyhodilo a to tu potenciál je velký. Lepší 3 hvězdy. (02.12.2022)

Vizuálně a kreativně velmi zajímavý near future kousek, který však tahá dolů zmatečný a v mnoha ohledech nedotažený scénář. První dvě epizody jsou velmi svěží úvod do světa, který se vyznačuje slibnou premisou a zdánlivě zajímavým prostředím ve kterém se prolínají dvě reality. Čím dál však příběh postupuje, tím větší motanice se ze seriálu stává. Děj přeskakuje od jedného ke druhému a nic nedokáže pořádně rozvést, skutečnosti které byly nastaveny v prvních dvou dílech se téměř přestanou řešit a seriál akorát kupí myšlenky na sebe bez toho, aniž by jim dal vyniknout, nebo aby si divák udělal alespoň základní přehled v tom, co se aktuálně děje. Postavy jsou docela dobře obsazené, moje oblíbenkyně Chloe Grace Moretz se v příběhu dobře vyjímá, bohužel ale trpí na rozhodnutí scenáristů jak s její postavou nakládat. Vytváří pro ní nezajímavé a neopodstatněné pouta s postavami, u kterých k tomu vůbec není důvod. Vincenzo Natali je rozhodně schopný režisér, a většina epizod i díky tomu vypadá alespoň dostatečně seriózně a na úrovni. Bohužel celková zmatečnost a dějová nepřehlednost sráží tyto pozitivní aspekty a celkový zážitek dolů. (13.01.2023)