Carnifex

V hlavní roli australská buše. A to natolik v hlavní roli, až se hororové setkání s masožravým vačnatcem odsouvá do pozadí.  Takže více než hororem je film přírodopisným pojednáním. Přírodovědný tým v počtu třech lidí, Alexandra Park, Sisi Stringer a Harry Greenwood, se vydá do srdce divočiny, aby zkoumal a mapoval ohrožené živočišné druhy. A najednou se objeví Carnifex, dávno vyhynulý masožravý vačnatec, který vyruší jejich poklidné kruhy. Bylo by to fajn, kdyby zaútočil hned a bez okolků. Jenže těch okolků je přehršel, takže se musíme proklestit velkým povídáním o přírodě i osobních zážitcích trojice, tu a tam zahlédneme klokana, koalu i jinou zvířenu. A film nemá žádnou velkou přednost. Vlastně ano, tou je rozvleklost. Nezbedný vačnatec nakonec přece jen přijde, v noci a ukořistí si nějakou tu oběť, ale každý si řekne, že čekání bylo na něj horší než na Godota. A když už byl na scéně, tak film dostal náboj. Závěr ovšem opět takový nezajímavý. Vlastně divák ani pořádně nezaregistruje, co se s agresivním tvorem stalo. Film je přitom docela solidně natočen. Sean Lahiff je původně střihač, který se rozhodl natočit si poprvé něco svého. A také dokázal, že coby debutant neukázal ochotu zariskovat, nenechal vražednému tvorovi pořádný prostor a horor chytal až na poslední chvíli. Naštěstí do svých řad angažoval sympaťandu Alexandru Park, které to sluší. Stačilo málo. Ubrat z předlouhé expozice spočívající především v chození po lese a podstatně přidat na hororových atributech. Tvor netvor vypadá dobře a naznačený střet s lidmi je natočen v dobré kvalitě. Hororové manévry nastoupily pozdě. Kdo si libuje v přírodovědě, jistě si svoje zvířátko z pestré škály najde. Jako poznávací výlet do australské divočiny film funguje bezvadně. Z hororového hlediska je to nedomrlé a hlavní vražedné řádění obávaného tvora se smrskne do závěrečné noční sekvence, kdy už divák pomalu objednával vstupenky do přírodovědného muzea Emila Holuba, kde by rád pokračoval v rozšiřování svých vědomostí. 6/10 (15.05.2023)

I pouze coby outdoorový polodokument z australské buše by to byl skvělý biják. A natož ještě s jedním prefíkaným prehistorickým predátorem na vrcholu potravního řetězce. A navíc silně nerudným, protože silně teritoriálním. V rámci žánru skvostná oddechovka, fantasy podle mého gusta, Australáci opět bodují. A práce obou dam s navijákem v závěru byla na nominaci na Darwinovu cenu. Jen trochu škoda, že nebylo víc merglí na lepší triky se zvyřátkem, ale zase to aspoň není žádná bezduchá komerčárna. (09.05.2023)

Ochrancovia prírody sa vybrali do lesov monitorovať ohrozené druhy, narazili však na jeden úplne nový, no nadšenie z nového objavu ich veľmi rýchlo prešlo. Austrálsky lesný kúsok, v ktorom si tvorcovia povedali, že čím neskôr niečo ukážu, tým lepšie. Horory v peknej prírode obľubujem a nakrútené je to solídne. Vizáž predátora taktiež ušla, našťastie sa nejedná o žiadnu digitálnu potvoru televíznej úrovne. Preto je trochu škoda, že tvorcovia nezariskovali viac, uhýbali kamerou pri každej krvavej príležitosti a vyše polovicu filmu neobohatili ničím zaujímavým. Aspoň sa to dobre pozerá, postavy nie sú otravné a koncovka je aj celkom napínavá. (28.01.2023)

Krvelačná koala z pleistocénu je kvůli australským lesním požárům donucena změnit teritorium. A Mick Dundee se svým uspávacím manévrem nikde.. Přenést „vačnatého lva“ Thylacoleo carnifex do současnosti byl od tvůrců dobrý nápad, stejně jako odkládání zveřejnění jeho fyzické CGI podoby. Do toho rozmanitá fauna a flóra, snesitelné postavy, které postupně vyměňují vědeckou ctižádost za pud sebezáchovy a potutelné poselství od fandy dinosaurů, že si život najde cestu. Za mě OK. Na poli animal hororu se vždycky dá víc věcí zkazit, než udělat dobře.. (09.05.2023)

Lesní survival, ve kterém je úplně nejlepší intro zachycující přírodu Austrálie. Jinak Australané mají už v tomto žánru takovou tradici - neopomenout ekologické téma, protože je očividně tíží. Tentokrát jsou na pořadu požáry vyhánějící živočichy ze svých odlehlých území směrem k člověku...i když je to trochu nadsazené vzhledem k obrovské rozloze Austrálie, co je neobydlená. Bailey, Grace a Ben se vydávají do lesů, aby zjistili, jak to s tamější faunou je. A neobjeví nový druh, jak by si přáli, nýbrž druh prastarý, co má být už padesát tisíc let vymřelý...setkání s ním si jistě nepřáli. Film využívá náznaků tak, jak s tím přišly už Čelisti a do důsledku je rozvinul Vetřelec. Co nevidíme, nechává rozpoutat naši fantazii nevídané obrazy. I když je část filmu v noci, tak pokud se nedíváte do starého mobilu, nýbrž sledujete film na velkém monitoru či obrazovce, pak vidíte vše, co je třeba. Více jak dvě třetiny snímku jsou dokumentem o pěkné přírodě, kde bych býval uvítal ještě více živočichů, ale budiž. Zejména poslední čtvrtina je čistý survival, kde sice zaúřadovala i fantazie (uvízlé auto), ale napětí nepostrádá. A asi nejen mě napadnul, při tom sledování stromů a scéně s dutým kmenem, Predátor. Nakonec je dobře, že tvor je vidět minimálně, jelikož odhalení vždycky přinese zmírnění napětí a konec očekávání. (08.05.2023)