Jeden život

Reálný příběh Nicholase Wintona jsem znala, účastnila jsem se i podpůrných akcí pro získání Nobelovy ceny míru, bohužel naše hlasy pro něj vyslyšeny nebyly. A to se dožil  úctyhodných 106 let. Jsem ráda za další odkaz na jeho čin v podobě tohoto filmu. Pro mě, ale bylo toto filmové ztvárnění zklamání. Působilo to spíš jako hraný televizní dokument. V tomto směru je mnohem lepší dokument Síla lidskosti - Nicholas Winton (2002). Anthony Hopkins roli zahrál skvěle, ale některé scény z minulosti a dialogy loučivších se matek se svými dětmi mi přišly studené a neosobní. “Holčičky seďte, vaši bratranci přijedou příštím vlakem, ano?” Určitě by pomohla hlubší sonda do života místních židovských rodin a jejich pohnutek a zoufalství při řešení dilema, zda se navždy rozloučit se svými dětmi a zachránit jim tím život, nebo být s nimi i cestou do transportu. (04.02.2024)

Pekný film, len mám smolu v tom, že som už videla film Nickyho rodina (takisto v kine) a tým pádom mi je obdivuhodný príbeh Nicholasa Wintona dobre známy a tak tento nový film o ňom a jeho deťoch ONE LIFE nezapôsobil na mňa až tak, ako keby to bolo moje prvé zoznámenie sa s ním. Páčili sa mi herecké výkony, najmä Anthonyho Hopkinsa. Obdivujem odvahu, pracovitosť, vytrvalosť a pokoru skutočného Wintona, jemu ako človeku by som dala najvyššie možné hodnotenie, ale aj filmu dávam tiež celkom pekné hodnotenie. Akurát, že Winton si ho už nepozrie. Hopkins môže byť hrdý na to, že mal tú česť zahrať si Wintona, veruže ešte viac hrdý ako by bol Winton, keby vedel, že vo filme o ňom ho bude hrať legenda ako Hopkins. [OV Sneak Surprise Preview, CineStar Mainz, poznámka pre mňa: súťaž Pepsi & UEFA]. (25.03.2024)

Tak nějak jednoduše příjemný film, kde vlastně všechno funguje tak, aby to byl prostě fajn a tak nějak průměrně čtyřhvězdičkové úsměvné a zároveň vážné drama. Má to fajn stopáž a chce to říct něco důležitého a to se daří (a kdyby vedle mě na projekci neseděli samý idioti ze všech stran, co ustavičně čuměli do mobilů a povídali si spolu, bylo by to perfektní (mimochodem, je mi 16 a mám lepší vychování než tyhle padesátníci, to jsme ale zkažená generace)). Herci skvělý, především pak Anthony Hopkins, který svým klasicky skvělým výkonem, který tak, jak to poslední dobou dělá, proplétá veselejšími okamžiky (vtipného poťouchlého dědy) a pak najednou zvážní a zcela přirozeně vytlačí slzy. Což je taky důvod, proč tomu filmu přeci jen známku o něco zvyšuji. Protože když už mě ten film (i přes nepříznivé podmínky v sále) dokáže takhle tolikrát rozbrečet, je v tom něco víc. 8,5/10 více ZDE: p.s. čeština proplétající angličtinu potěší, aspoň se chvilku nemusí číst titulky (chudáčci američani, aby si nenamohli oči :D) (12.03.2024)

„TĚCHTO OSM DĚTÍ JSTE ZACHRÁNIL?“ … „NE, JE JICH TROCHU VÍC …“ Film plnej Československa a lidství… Ten příběh známe všichni, ale vidět ho takhle „na živo“ – to je jinej level. Nejedná se o žádnej další „Schindler List“. Jde „jen“ o fajn vyprávění, končící strhujícím dojemným závěrem, kterej vás chytne jen tak, jak moc si uvědomíte sílu onoho konání… a jestli máte víru v dobrý skutky…  /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Film je založen na knize „If It's Not Impossible…The Life of Sir Nicholas Winton“, kterou napsala jeho dcera Barbara Winton v roce 2014. 2.) Anthony Hopkins byl osloven právě na její na žádost. Ten po přečtení scénáře roli přijal. 3.) Thx za titule „saurix“. ///                         PŘÍBĚH  *****  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  * (28.02.2024)

Z těch dvou linií filmového příběhu Nicholase Wintona mi dlouho přišla zajímavější ta z období let 1938-39, kdy probíhala ona úžasná záchranná mise. Ten příběh je určitě velmi silný, ač si nejsem úplně jistý, že to vykreslení reálií uprchlických táborů v Československu bylo úplně přesné. Na druhou stranu se mi moc líbilo, jak film pěkně připomenul fakt, že Winton na celou záchrannou akci nebyl zdaleka sám – a dokonce na rozdíl od svých spolupracovníků většinu času ani neriskoval život v okupované Praze. Pokud jde o dějovou linii z konce 80. let s Anthonym Hopkinsem coby stárnoucím Wintonem, film emočně graduje v oněch známých chvílích, kdy se Winton v televizním studiu setkává se zachráněnými dětmi. Musím říct, že mi z těch scén šel až mráz po zádech. Nemohu se ovšem ubránit dojmu, že to byla právě možnost zrekonstruovat jeden z nejslavnějších momentů v historii BBC, co bylo hlavní motivací pro vznik tohoto filmu. Vše ostatní, co se můžeme v této lince filmu vidět, je sice díky velmi věrohodnému herectví Hopkinse funkční, ale scénáristicky to není nic světoborného. (23.02.2024)