Jeden život

Jen zcela výmečně mě dokáže film rozbrečet. Ten hrozně silný příběh, který je zde vypravován, k tomu herecké galapředstavení sira Anthony Hopkinse, je silný doušek emočního vypětí, kterému jsem i já podlehl. Při představě kolik dětí z ČSR přežilo po válce a kolik jich Winton zachránil až bere dech. Kdo má rád životopisné snímky velmi vřele doporučuji. (03.03.2024)

Příběh jednoho nevšedního života, který je fantasticky natočen a hlavně má fenomentálního Anthony Hopkinse v roli Nicholase Wintona. Ze začátku to působí jen jako další válečný (protiválečný) film, ale dějová linka po padesáti letech je natolik fantastická, že musím hvězdu přidat, protože tak dojemné finále se podaří málokdy. Sir Nicholas Winton zachránil 669 dětí z okupovaného Československa a přesto ho často přepadaly výčitky, že mohl zachránit více... Inu, pravý hrdina a skvěle zahraný a natočený dojemný film jako pocta...95% (20.02.2024)

Slabší povahy si chtě nechtě musí připravit ke snímku hromadu kapesníčků. Neumím si v současnosti představit vhodnějšího herce pro ztvárnění Nicolase Wintona než je Anthony Hopkins. Téhle role se zhostil zcela přesvědčivě a s obrovským citem. Celý divácký zážitek mi narušoval snad pouze fakt, že jsem byl již s touto událostí mnohokrát detailně obeznámen, neboť ji považuji za ten největší projev lidskosti, jaký je v celé lidské historii znám. Na druhou stranu, něco takového se určitě neomrzí si pravidelně připomínat. Líbilo se mi, že film často připomínal, že se nejednalo o akci jednoho člověka, nýbrž o tým lidí, kteří se tváří v tvář zlu nebáli dát všanc vlastní život. Moc mi nesedl představitel mladého Wintona - Johnny Flynn. Tady měli tvůrci dle mého názoru sáhnout po talentovanějším herci. Více mě tedy bavila ta linka s Hopkinsonem. [88 %] (28.02.2024)

Kdo by neznal příběh Nicholase Wintona, jemuž se ve spolupráci s dalšími odhodlanými lidmi podařilo zachránit život 669 dětem? Jeden život je příběhově v podstatě jednoduchý film s jasnou strukturou, kde se účelně střídají dvě časové etapy oddělené půlstoletím, nicméně právě onen příběh dělá z filmu neuvěřitelně silný a jímavý zážitek, umocněný přesvědčivými hereckými výkony a přesným obsazením. Český divák jistě mj. ocení pražské lokace a množství českých frází, které ve filmu zazní. V závěru může film působit možná poněkud melodramaticky, nicméně tvůrci tím jen podtrhli skromnost "obyčejného" člověka, který dokázal neobyčejné věci. (17.02.2024)

Vidět Zónu zájmu týden po Jednom životu zřejmě umocnilo nepříjemný pocit, který přetrvává. Sir A. Hopkins exceluje v malém filmu o velkém člověku. Ve skromném snímku, jako byl (zdá se) i život onoho hrdiny a právě onen obyčejný způsob pojetí jeho příběhu o obyčejných lidech je jeho největší přednost, která prostě dojímá k slzám. Zóna zájmu je odlišná. Precizní. Chladná. A řeže hluboko. Filmů na téma holocaustu jsme viděli dost, ale dovolím si tvrdit, že jsme z oné zrůdnosti nikdy neviděli tak málo a zároveň tak moc. Lehkost, se kterou Glazer servíruje ono odlidštění z pohledu nacistických příslušníků je až mrazivě děsivá. Ve chvíli, kdy se řeší výkonnost pecí a padají slova jako "náklad" si už jenom potichu ublinknete do pusy... Na formu, kterou je celý snímek uchopený, tedy stručný a zároveň nesmlouvavě vypovídající, můžu říct jen: bravo. (08.02.2024)