To se mi snad zdá

Velmi originální, dystopická a v mnoha ohledech až za vlasy přitažená podívaná, která jako plnohodnotný film pro široké publikum rozhodně neuspěje, ale jako experimentální myšlenka v čele s perfektním Cagem podpořena zajímavým vyprávěcím stylem a rukopisem s citem pro scénu funguje (nechci říct vyloženě dobře, no nicméně určitě) velmi zvláštně. Počáteční myšlenka se časem totiž začne zvrhávat do daleko širšího pojetí sebe samotné a s větším přesahem do filozofování “co kdyby se světu opravdu o někom zdálo a co kdyby ty sny byly v negativním světle…?”, čímžpádem se dostáváme z pohodové komedie do pořádného bizáru říznutého ještě větším podivnem. Dobrá myšlenka, zajímavé pojetí, nicméně závěr samotný (dle mého názoru) spíš jen tak nešťastně vyšuměl, zbořil předchozí budování filmu a vlastně ve mě nic moc nezanechal… (23.12.2023)

To sa mi snáď zdá ... Nicolas Cage si zahral v dobrom filme? No nie tak zhurta. Dream Scenario má síce ďaleko od snímkov, v ktorých Cage hrá posledné roky zvyčajne a jedná sa o seriózne natočenú indie drámu, avšak nedotiahnutú úplne do konca. Napriek originálnemu námetu (Cage sa začne ľuďom zjavovať vo sne) sa v jadre jedná o pomerne jednoduchú satiru na slávu a pominuteľnosť úspechu na internete, vrátane súčasnej toxickej cancel culture, akurát zabalenú do formy indie drámy, ktorá dokáže byť miestami vtipná, miestami vážna, miestami podivná a miestami aj trápna. Nie zle natočené, ale na mňa tá celá metafora fungovala len tak z polovice, pretože od prvej chvíľe je až príliš priamočiara, bez možnosti nejakej vlastnej divákovej interpretácie a navyše v závere vyšumí úplne do prázdna. CELKOVO: 6/10 (24.12.2023)

Už je to nějaký ten pátek, kdy si Nicolas Cage možná řekl, že podprůměrných béček už bylo dost, a začal se poohlížet po kvalitnějších látkách. Bylo z toho několik artových nezávislých (a přiznejme solidně divných) kousků i větších produkcí. Jeho výplaty a zájem studií určitou stoupnou i po téhle svérázné, chytře vystavěné komedii. Obyčejného taťku od rodiny a usedlého profesora Paula totiž znenadání začnou cizí lidé vídat ve svých snech. Zvláštní i lichotivé, nicméně Paula spíš zaráží a trápí, že ve snech pouze pasivně přihlíží utrpení druhých. Přesto jej celý úkaz nakopne, všímají si ho média, hodlá konečně napsat knihu, láká ho PR agentura... Jeho pověstných patnáct minut slávy se ovšem záhy dramaticky otočí a shodou okolností se stává nejnenáviděnější osobou ve svém okolí, protože dosavadní neutrální sny se mění v noční můry. Společenská satira nejen o vrtkavosti lidské přízně si s divákem solidně hraje, podnětný námět tvůrci překlápějí v chytrý film, který má energii a řadu absurdních nápadů. A zejména díky Cageovi to velmi dobře funguje a drží divákovu pozornost. Možná to místy chtělo ještě víc odvahy a jít víc na dřeň. Zejména poté, co si dozor na školním představení „nechá“ skřípnout ruku do dveří, totiž tvůrci ze zápletky vybruslili tak nějak nijace. Prostě poslední část vyznívá trochu násilně. Slabší čtyři hvězdy. (02.01.2024)

Očakával som pecku, ale zakúsil som len pecky od slivky a zistil som, že moje chápanie pointy sa mi možno len zdalo. Dobrý nápad, na začiatku rozvinutý, smerom ku koncu už stagnujúci a nudný. Dream Scenario v mojom videní dobre poukazuje na škodlivosť influencerov, ktorí dnes určujú mysle ľudí a mládeže. Kadejaký nevzdelaný pako točí videá na YouTube o tom, ako si tri dni nehonil a ľudia ho sledujú a považujú za hodného ho ovplyvniť. Je tu aj kolektívna paranoja, ktorá mi silne pripomínala to, čo sa tu "v civilizovanom svete" dialo pred 2-3 rokmi. Takže v tomto silu filmu vidím. Nevidím v ňom ale komédiu a ani snahu mnou pochopené pointy prezentovať otvorene, pretože možno ani tak nemali byť myslené. Takže ostávam na nerozhodnom priemere, keďže stále neviem, či je film intelektuálny, alebo len pseudointelektuálny. (27.12.2023)

Od princezny Marušky po Freddyho Kruegera, aneb zebří beta samec vyveden bez vlastního přičinění ze stáda a následně dravými šelmami zahnán zpět.. Alegorický vůz slávy ozdobený její opojnou hodnotou, zaplacenou cenou a rychle nastupující pomíjivostí přijíždí se zajímavým střihem, který si hraje s orientací diváka v čase a prostoru, allenovským vkladem podzimních konverzací a pár scénami, které údajně některé nutí vypíchnout si oči a já nevím proč (profesor Matthews prdí na nevěru). Myšlenka závěrečné dohry je zjevná, ale otázkou je, jestli byla na místě.. V rolích s prvky autoreflexe to Cageovi v poslední době sluší (a tím nemyslím to, že vypadal jak Honza Nedvěd).. (14.02.2024)