Rivalové

Zatím patrně nejstylovější film letošního roku. Luca Guadagnino povýšil melodrama s milostným trojúhelníkem na něco většího - mám ještě teď pusu dokořán, protože jsem něco tak geniálního nečekal. Samozřejmě je to herecký koncert všech tří zúčastněných, ale kdyby jenom to - je to nádherně sestříháno, skoro celou dobu do publika práší Reznorův a Rossův božský soundtrack a hlavně - já se po celou dobu nemohl nabažit těch esteticky nádherných záběrů na oba challengery. Mike Faist a Josh O'Connor jsou tu tak moc sexy, že už ani víc sexy být nemůžou. Ty jednotlivé scény s nimi... Úplně jsem z toho odvařený a fakt nemám slov. Je to zkrátka film přesně pro mě. (28.04.2024)

Vypravěčskými a stylistickými nápady novinka dalece přesahuje standard sportovních dramat a tradičně vykreslených milostných trojúhelníků. Na Rivaly se krásně dívá a u toho můžete také skončit – chytře seskládaný snímek plný výpustek a dvojznačností však nabízí i velmi poutavou výpověď o problémových rovinách vrcholového sportu a výkonového přístupu ke vztahům. Více zde. (26.04.2024)

Rivalové ve sportu, rivalové ve vztazích. I když o ten tenis tady jde až v druhém, a možná až ve třetím plánu. Tohle je o přátelství, zradě, ztracených ambicích a touze vyhrávat. Od Luca Guadagnina jsem před tím viděla jen “Dej mi své jméno“ a kdybych předem nevěděla, že se jedná o stejného režiséra, vůbec by mě to ani nenapadlo. Tam, kde v DMSJ převládá idylické prostředí prázdninové Itálie, v Rivalech se každou chvíli pohybujeme v hektickém koloběhu tenisových turnajů a nervní atmosféru ještě umocňuje dunivá elektronická muzika (ze začátku to působilo divně, ale fungovalo to), která se ovšem občas střídá s klasikou. Nevinnou a čistou první lásku z prvně jmenovaného snímku, tu střídá komplikovaný vztah tří vyhraněných osobností, kteří jsou ochotni hrát tvrdě, nejen na kurtu. Celým filmem se prolíná přítomnost, spolu z flashbacky z různého časového období, které postupně utvářejí obraz celého příběhu a motivace všech tří propagonistů. A tří herců myslím doslova, protože toto je komorní show, kde všichni ostatní slouží jen jako bezvýznamní statisté. To ovšem vůbec nevadí, protože celá trojka hraje suprově a Zendaya si tu „mrchu“ očividně užívá. Jen ke konci mi přišlo, že se tam některé ty tenisové nadhozy trochu  protahovaly, ale jinak v celku nemám připomínky. Netvrdím, že jsou Rivalové pro každého, ale rozhodně se Luca Guadagnino profiluje jako zajímavý režisér. (15.05.2024)

Od tohoto filmu jsem očekávala vizuální masterpiece a to jsem i dostala. Vizuálně je to naprosto dokonalé, závěrečný tenisový match bude za několik let jedna z nejikoničtějších filmových scén. Dost mě překvapil Josh O'Connot, v reálu působí tak stydlivě a introventsky, že jsem byla překvapená, jak úplně rozdílný je v tomhle filmu. Zendaya nezklamala, femme fatale téhle doby. (15.05.2024)

Dlouho jsem nebyl v kině takto rozpolcený a nepokládal si tak často otázku, zda to, co sleduji, se mi líbí, nebo zda mě to štve. Luca Guadagnino ve mně prostě každým novým filmem buď budí lehký zájem, lehký nezájem, nebo právě tento komplikovaný love-hate relationship. V jeho filmografii to u mě zkrátka lítá oběma směry sem a tam, stejně jako zde ty tenisové míčky. Asi to zkrátka sedí. Nicméně se závěrem tohoto snímku to tady zrovna vše do sebe tak bombasticky zapadne a udeří to takový smeč, že mu ten postup do dalšího kola přece jen umožním. (26.05.2024)