Stalo se za bílého dne

Mňa filmy podobné Langovmu M vždy priťahovali a to hlavne kvoli netradičnému vyšetrovaniu zločinu a tento išiel v podobných šľapajach ako Langov klenot. Nie je dotiahnuté až do takej dokonalosti, ale je pútavý a nevšedný. Nevšedným ho robí hlavne scenár, ktorý sa nevybral linkou zabehnutou, ale išiel tou neobyčajnou a nevšednou. Je pravda, že celé to vyšetrovanie a nájdenie vraha hraničilo trocha s naivitou, ale vonkoncom to nevadilo, lebo to bolo podane mimoriadne a zľahka. Sú tu vynikajúco prepracované psychológie postav, hlavne čo sa týka vyšetrovateľa a vraha a do toho všetkého sa prelína svet vyobrazený detskými očami. Scéna, kde vyšetrovateľ bol na konzultáciu kresby u doktora bola bravúrne zvládnutá. Netradičný krimi thriller, ktorý má od začiatku silno vtiahol do príbehu a bavil ma až do samého konca. Silné 4*. (18.11.2023)

Aj na svoj vek prekvapivo dobre fungujúca zápletka. Veľká výhoda tejto detektívky (o trileri nemôže byť ani reči) je obeť, resp. obete v podobe malých dievčat, ktoré tomu dodávajú zaujímavú príchuť (a to nemám na mysli čokoládovú). Záver síce nie je to, čo by som od takéhoto námetu očakával, viackrát film postráda vierohodnejšiu logiku a dej je niekedy prílišne skratkovitý, napriek tomu je pútavý a po väčšinu času záživný. (31.10.2017)

Krimi, na ktorej sa podpísal čas. Samozrejme, skvele zvolený výzor i charakter vraha sú v súlade s všeobecne vžitou predstavou slizkého przniteľa malých dievčatiek. A to sa počíta. Motív vyšetrovateľa, ktorý ide proti väčšinovej mienke obyvateľov obce aj kolegov je zaujímavý. Najmä v kombinácii s jeho rozhodnutím predhodiť vrahovi volavku v podobe malého dievčatka. Takže viacero pozitív v trochu démodé koncepte dáva dohromady záležitosť, ktorá je v pohode pozerateľná. Raz. (18.06.2020)

Film má dvě části. V jedné je vyslýchán svědek, co objevil v lese dívčí tělo. Děsivý nátlak je psychicky brutální, podtržen ještě venkovským lynčem. Ve druhé pátrání pokračuje. Expresivní černobílá kamera, sugestivní hudba a solidní herecké výkony potěší. Gert Fröbe (Schrott) nemusí mluvit, stačí jen výraz jeho tváře, aby člověku přeběhl mráz po zádech. Ze všech filmových verzí Dürrenmattovy předlohy je tahle stále ta nejlepší. Hodnocení ponechávám. (05.10.2020)

Pořád mi není moc jasné, proč je tak málo kriminálek a thrillerů z vesnického prostředí. Přitom kdejaký venkovský zchátralý domek a zapadlá horská putyka působí kolikrát více ponuře než špinavá městská zákoutí a zaplivaná nádraží. Na venkovské prostředí sází i dnes již klasický krimithriller "Stalo se za bílého dne", který jistě patří mezi ty nejtemnější v žánru (atmosférou mi hodně připomněl Schulhoffovy detektivky). Případ vraždy malého děvčátka je hrůzný i bez zbytečných detailů, zajímavě je vylíčet i policejní (duchaprostý tulák je podezřelým č. 1) a vesnický (svobodná matka a její dcera) dogmatismus a také fakt, že velkou roli v práci kriminalistů hraje náhoda. Sympatický a racionálně uvažující komisař (skvělý Heinz Rühmann), andělsky sympatické děvčátko a ukrutně slizký záporák (Gert Fröbe v životní roli, kdepak Goldfinger) jsou nosnou stránkou tohoto temného a nezapomenutelného příběhu, který však není klasickou detektivkou. Je to spíše příběh osamělého muže, který čelí ohavnému zločinu všemi dostupnými prostředky a uprostřed toho všeho touží najít kousek štěstí. 100%. (17.10.2010)