Džuon

Někdy je zajímavé dojít ne na konec, ale na začátek. A tak jsem vykročil k prapůvodu toho nejstrašidelnějšího, co z Japonska znám, k úplně prvnímu Ju-on. A, při vědomí, že je to začátek, v podstatě televizní rozcvička k tomu, co následovalo: prosté, ale účinné. Je zajímavé, že hodnotit a komentovat to bezprostředně po dodívání, asi bych šel s hodnocením níže, ale teprve po tom dokoukání to začalo hezky všechno zapadat, sedat a ta náhlá a skoková atmosféra filmu hutněla a získávala nové tvary. Jasně, mezi opravdu strašidelnými scénami (strašidelnými i přesto, že jste jejich recykláty viděli v mnoha dalších zásecích Ju-on série) jsou ty scény jaksi mdlé a o ničem, ale díky tomu, že je film velmi střízlivě krátký, i ony nakonec dostávají svůj smysl. Shimizův kinoremake z roku 2002 to sice nepřekonalo, ale beru to jako povedené vykročení k němu. 3,5* (27.09.2014)

Takmer prapôvodná ( ešte tu máme kraťasy z roku 1998 ) studňa fenoménu JU-ON, z ktorého čerpali svoju genialitu jak japonské kinoverzie, tak následne americký remake so svojími vlastnými pokračovaniami. A čerpali tak mohutne, že mnohonásobne zatienili tento celkom pôsobivý originál. Suma sumárom ostala z polovice nudná, z polovice bezútešná studnica ( tú studňu naozaj nespomínam len tak, veď vieme z akého zdroja sa všetok ten ázijský hororový kult vytvoril ), pri ktorej sledovaní nevadí ak ste v miestnosti sám ( čo pri nasledujúcich snímkach rozhodne nebolo dobré pre psychiku diváka ) a ktorá nepôsobí ktovieako okázalo ( beriem, že je to videofilm ). Avšak strašidelne trhaný zostup nasratého ducha Kayako po schodoch, je v každej verzii okázalý. Aj v tejto. (22.02.2016)

Americký remake mě tehdy totálně unudil, ale stejně mě cukalo dát šanci japonskému originálu, tomu úplně nejpůvodnějšímu. Obával jsem se, že i ten mi totálně nesedne, jelikož to nejspíš je něco ve stylu televizního  film - jenže ten v japonském podání vypadá jak nějaké home video. Takže jsem se tak nějak čekal, kdy přesně se z toho stane porno, ale kupodivu to nebylo vůbec špatné. Sice to vypadá jak to vypadá, ale i přesto to má pár solidně udělaných scén a nějaký um v té kameře stejně vidět je. A ačkoli je retrospektivně roztříštěné do kapitol, sem tam to vůbec nemá špatnou atmosféru. Tudíž něco do sebe to má, jednou jsem se dokonce i trochu lekl a ani ten příběh nebyl úplně nejslabší (i když minimálně v současnosti už je to jen nejklasičtější mustr), ale stejně to i na 70 minut působí zbytečně rozvlekle, nijak zvlášť mě to nepohltilo a hlavně je to ten nejklasičtější z japonských hororů, ve kterém straší bubák a la Samara a děcka s hodně bílou pletí... 3* (19.12.2021)

Tak konečně mám za sebou i tuhle pecku. Ale za sebe říkám bohužel jsem viděl o tři roky novější kinoverzi která prostě byla lepší. Tohle je neuvěřitelně atmosférické ale strašně zmatečný. A navíc kde mi přišly herci z Ju-onu z roku 2003 úžasný tak tady mi přišly bohužel takový nic extra. Ale to jsou asi všechna negativa film je celkově dost kvalitní a v pár scénách mě fakt parádně vyděsil, a mňoukající kluk tu má o dost více prostoru, takže o strach je postaráno. (01.06.2012)

Po technické stránce hrozná bída. Kamera je nemastná a neslaná, tudíž si vše divák tolik neužije. Když jde ve filmu do tuhého, divák se začne i trochu bát, jenže to se nestává tak často. Kdyby bylo více ostřejších scén, tak bych s hodnocením šel výš. Ju-on není ničím výjimečná záležitost, u které by byl divák nadchnutý. Jedná se bohužel o podprůměrnou hororovou podívanou, která nepředvede nic nového. Ani herci nejsou nic extra a někdy mi přijdou zmatený a že nevědí, co by měli hrát. Díky pouhým 70minutám jsem nešel s hodnocením níž, protože být to o něco delší, nevydržel bych to.. 4/10 = 45% (05.07.2012)