Mluv se mnou

Člověk by neřekl, že v duchařském subžánru lze vymyslet ještě něco originálního. Opravdu zajímavá, neokoukaná premisa, místama až fyzicky nepříjemná, intenzivní pecka, bez lacinýho klišé a ohraných lekaček (pár jich tu je a jsou dobrý). A se sympaticky neokoukanými tvářemi a všechny hrajou skvěle. Tohle natočit jako nováčkovský debut, tak to klobouček. (12.10.2023)

Solidní práce, která po delší době nenechá diváka chladným a koneckonců není ani nějak zvlášť ohraná. Bývala by mohla být s přehledem za plnou, jenže 1) hlavní postava je hrozně nesympatická a 2) expozice zhruba do otloukání stolu byla až nesnesitelně protivná. Sice to obojí do filmu hodně patřilo, ale subjektivně mě to fakt štvalo až za hranici otrávenosti... no a člověk se dobrovolně na film nedívá s tím, že chce být otrávený. Nebo možná jo, ale tuhle úchylku nemám. (23.09.2023)

Čakal som typickú teenagerskú ducharinu a dostal síce teenagerský, ale pomerne dospelo natočený horor, ktorý kombinuje hororové prvky s psychologickou drámou. Talk to Me má tak vo výsledku svojim námetom a podaním bližšie k podobne ladanému Smile, než k bežnému hororu pre teen masy typu Ouija. Zaujímavý nápad, vyhýbanie sa klasickým duchárskym klišé, nevsádzajúce na otrepané ľakačky, iba na čoraz väčší psychický dopad na postavy s postupným, pomalým budovaním napätia až dokým sa to celé nezvrtne v jednej brutálnejšej scéne po ktorej nasleduje ... vlastne už nič extra zaujímavé s pomerne slabým finále, do ktorého film dobehne skôr na voľnobeh, nežby akokoľvek gradoval. Duo Danny a Michael Philippou má rozhodne talent, ale je cítiť, že režisérsky sa jedná o ich prvotinu a ešte potrebujú malinko vyzrieť, aby natočili skutočnú hororovú pecku. Nábeh na to rozhodne majú, no ja som v prípade Talk to Me po tých nadšených ohlasoch zo zahraničia čakal predsa len o niečo viac. Rozhodne nie zlý, svojim poňatím takmer až indie horor, no na moje extatické nadšenie tam toho v druhej polovici predsalen dosť chýba. CELKOVO: 6/10 (09.10.2023)

Australská hororová šleha, o mladých ale pro starší a trpělivější diváky. Už úvodní one shot ukáže, že se zde pojede, podle jiných pravidel a divák nemůže očekávat klasické strašení. Místo toho dostane nervy drásající jízdu, která je nekompromisní, překvapivá a jako bonus dobře zahraná. Nebýt několika děj brzdících scén je to za 5*. Ale horor roku nám A24 opět přinesla. (19.09.2023)

„Na pracku mrtvolnou šmátrala, po mámě v záhrobí pátrala.“ Svěží záhrobní vánek. Když na seanci se svíčkami a duchy, tak jedině k protinožcům! Vylekají vás zjevení umrlci i fakt, že australští adolescenti si seance vlastně užívají, hlavně však strašidelný casting. Většina teenagerů se očividně narodila v klokaní kapse a ti zbylí v doupěti psa Dingo. Na druhou stranu, pořád lepší než botoxové barbíny a hezounci se slámou v hlavě made in USA. Protože nehezcí australští chlapci a opuchlá aboriginská děvčata byli šik, víc ze života, a tak jsem jim rád držel palce. Záviděl jsem jim tu záhrobní pracku, chuť experimentovat a radost, s jakou se „sjížděli“ další a další dávkou vyvolaných duchů. RUKA ZA OKÉNKEM: [][] Jaké další „ruky s osobností“ znám? ◘ Má nejoblíbenější, ruka - komorník, Addams Family. ◘ Smrtelně zlá ruka, Evil Dead. ◘ Černohumorně zlá, Ruka zabiják. ◘ Omylem přišitá náckova ruka, Mrtvý sníh 2. ◘ Nápomocná zombická ruka, Chata v lesích. [][] Originální i sugestivní film, zkrátka pevný stisk. Mia stokrát jinak. Traumatizovaná, sobecká, zoufale toužící i Mia obětující se. Chcete do filmu jít? „Dovoluji vám vstoupit.“  Ruku na to. (24.09.2023)