Neuvěřitelná cesta

Filmy o domácích mazlíčcích mohou být nejhorším druhem kýče, ale tohle se docela povedlo. Občas to bylo i vtipné a nápadité. Přikládám záznam tematicky korespondujícího snu. - - - Sen o domácích mazlíčcích (v noci z 8. na 9. prosince 2021) - - -     Na webu se objevily zprávy, že se na zemi vyskytl nový živočišný druh. Vypadá jako kříženec kočky, morčete a malého prasátka a lze jej nalézt v lidských domácnostech, kam neznámým způsobem proniká. Je mírné povahy, snadno si zvykne na člověka a slouží jako domácí mazlíček. Asi dárek od mimozemšťanů, řekl bych. Žere prakticky všechny potraviny, které svou malou tlamičkou dokáže zpracovat, ale nejvíc mu chutnají výrobky s přísadou palmového tuku. Hledám, jestli neumí něco užitečného, třeba vyrábět elektřinu, syntetizovat pervitin nebo chránit svého majitele před koronavirem, ale nic takového se tam nepíše. Ani o tom, že by někdo zvíře zabil, stáhnul, vykuchal, upekl a zjistil, zda se hodí k jídlu, jsem na webu nic nenašel. To se ufoni moc nevytáhli.      Vrátím se z nákupu a najdu jednoho takového tvora doma, jak cupitá po kuchyni. Jeho vzhled odpovídá snímkům na webu. Má hustou srst šedé barvy o délce sotva několika milimetrů. Pohladím ho, je to jako kdybych hladil kartáč. Možná by se s ním daly leštit boty. Vzpomenu si, že na webu stálo, že zvíře z kočičí obratnosti mnoho nepobralo. Když se postaví na stůl a ono hledá, jak se dostat dolů, počíná si tak neohrabaně, že zpravidla spadne a při pádu se stočí do klubíčka jako ježek. Dám zvíře na stůl, abych si to ověřil. Tvor po chvíli opravdu spadne, přičemž se svine do klubíčka. Po dopadu se rozvine a už zase cupitá po podlaze. No nic, jdu vybalit nákup.      V rámci vánoc jsem si koupil čokoládovou chaloupku zabalenou ve staniolu. Má být z velmi kvalitní čokolády. Rozbalím staniol a ochutnám ji. Je fakt prvotřídní. Tvor ke mně přicupitá a prosebně na mě hledí. „V téhle čokoládě žádný palmový tuk není, blbečku,“ poučím tohoto kandidáta na domácího mazlíčka. Zvíře samozřejmě nerozumí a nadále naznačuje, že by také mělo zájem. No dobře, uloupnu kousek střechy a sousto mu podám. Tvor ho s chutí zkonzumuje a následně se mi začne otírat o nohy. Asi doufá, že ho budu živit ze svého důchodu. Napadne mě, že bych mohl vyzkoušet, jestli dokáže přežít ve venkovních podmínkách, a pak o tom referovat na internetu. Venku je něco málo pod nulou, asi ho vynesu ven na mráz. (15.03.2023)

Psisko, druhé psisko a kočena si myslí, že je páníčci opustili, a tak utečou a vydají se na cestu domů. Fajn nápad, fajn realizace, fajn příběh, fajn zvířecí charaktery. Tenhle film je vlastně celý fajn a trochu mě mrzí, že jsem ho neviděl během svého dětství, kdy by se pro mě možná stal i kultovkou. Nicméně na první zhlédnutí takového typu filmu není nikdy pozdě, obzvlášť pokud si neumím život bez pejska představit. Disney zvířecí filmy natočit umí a umí je udělat zajímavými a atraktivními, a to je i tento případ. Rozvážný pes, hravé a neposedné štěně a namyšlená micina je trojka, u které bych si myslel, že to nemůže fungovat. Ale ono to funguje na jedničku a jejich setkání s divočinou je docela sranda. A že to nakonec všechno dobře dopadne, to je něco očekávaného, co ale i přesto velmi potěšilo. Já byl s výsledkem nadmíru spokojený a i proto uděluji nadprůměrné čtyři hvězdy. (22.01.2017)

Aj by som napisal, ze to je moje dalsie guilty pleasure, ale akosi na tom nic guilty nevidim. Vynikajuci detsky film s kopou super momentov, krasnych lokacii, mileho humoru (I hate fast food) a obcasneho nefalsovaneho napatia (vodopad, jama). Zvieratka su navyse aj sympaticke postavy a vobec nevadi, ze pri rozpravani nehybu ustami. V podstate je to taky Lady a Tramp pre chlapcov. 8/10 (22.11.2019)

Jednoznačně nejkrásnější zvířecí příběh co znám. Líbilo se mi to jako malému, líbí se mi to i teď a bude se mi to líbit i příště, a pak taky, pak taky a ještě potom. Prostě tato cesta dvou psů a jedné kočky mě naprosto ohromila a pokaždé na konci uroním nějakou tu slzu. Pro mě nestárnoucí příběh pro celou rodinu, ke kterému není co dodat. (05.06.2011)

Překrásný rodinný film, v němž sice vystupují mluvící zvířata, ale ta nejsou ani v nejmenším protivná ani vtíravá. Zvířecí herci "hrají" tak dobře, až má člověk pocit, že v těch svých zvířecích mozečcích ví, co dělají. K tomu parádní scénář, který je plný vlídného humoru, špičkování mezi kočkou a psem, ale obsahuje i hodně moudrosti. Naprosto skvělý je i český dabing trojice zvířat. A to jsme se ještě nezmínil o hudbě amerického skladatele Bruce Broughtona. Tenhle chlapík vyšperkoval Neuvěřitelnou cestu přenádherněokouzlujícím, patřičně vzletným a rozmáchlým hudebním motivem, který naprosto vybízí k vystoupení z anonymity pouhé podkreslující hudby. Zaujímá tak lví podíl na emocích, které z filmu prýští. Jediné, co bych já osobně filmu vytknul, tak byly lidské postavy (rodina), která tu ale hraje záměrně druhé housle. Podobné filmy se již netočí a tenhle je dost dobře možná nejlepším rodinným filmem vůbec, protože není přehnaně infantilní, prvoplánově dojácký a ani se tu nikdo nepitvoří a zvířata nepředvádějí žádné hudební číslo. A mně se tenhle film líbil v dětství, líbí se mi v dospělosti a vsadím se, že se mi bude líbit i v důchodě. Mám dojem, že ve mně stále bije část toho dětského dobrodružného srdce. Asi nejsem ten pravý sucharský dospělák :-) (29.11.2006)