Oktopus

Jan Pachl měl už letos výborný zářez s Volhou, tak mě docela šokovalo, že natočil ještě další seriál, a to detektivní. Lehký nadprůměr, spolehliví herci, jako vždy jistá kamera Marka Jandy a příjemně melancholická hudba Michala Pavlíčka, takže jediným (ovšem velmi výrazným) záporem jsou často nedotažené kriminální zápletky. Škoda, ovšem druhá řada by mi taky nevadila. (23.11.2023)

Jako absolutně tomu nerozumím, ale zahravám si  s konspirační teorii, že byl  seriál natáčen na stejnou  smlouvu s Pachlovou  (rovněž letošní)  velkolepější  odvážnější Volhou  coby oddychovější projekt. Velmi často se zde opakují stejní herci. A Kryštofa Hádka mám sice rád, ale na šéfa se nehodil, působí to směšně.   Naštěstí občas jako by si to tvůrci uvědomovali a tak je ta jeho postává párkrát odlehčovaná humorem, což beru (on se vlastně naštěstí o humor pokouší celý seriál), ale i tak mi tam Hádek moc nepasoval. V podstatě všechno stojí na bedrech hlavní dvojice. U té sice vidíme  drobné posuny, ale za těch třináct dílů  se toho o nich tolik víc než na začátku zase nedovíme. On se celkově seriál za těch třináct dílů posouval pomalu. Někdy zkrátka byl jenom zajímavější případ se zajímavějším prostředím (jako například trojka v drsném prostředí rugby a sázavské přírody), někdy to byla nuda, kde se celý případ točil například okolo koně nebo důchodce Hanzlíka , který utekl z pečováku a všichni mu věří, že vyšetřuje. Závěrečný díl se povedl a v některých momentech měl až thillerové grády. Škoda, že po vylezení Faberové z bunkru i jemu trochu došla šťáva, ale asi byl nejlepší. Obsadit Krobota na vyšetřovatele   mi původně přišlo jako hodně zvláštní nápad.  On si ho ale celkem  upravil k obrazu svému. Pro mě byl určitě jednou z hlavních devíz seriálu a významný  důvod, proč na to koukat. Se sexy Šoposkou navíc tvoří  zajímavou  nesourodou dvojku, která by se mohla dobře doplňovat. Také se mi líbil ten unikátní nápad vyšetřování odložených případů z minulosti a důraz na sychravou pochmurnou atmosféru. To všechno je určitě plus. Bohužel  to mohlo být lépe využité a zpracované a seriál nevyužil svůj potenciál.  Až na úvodní znělku, která je obdařená úplně zbytečně debilním textem, se mi líbila ale třeba ještě i doplňující pošmurná  hudba Michala Pavlíčka.  Takže nějakou malou atmosféru to přeci jen mělo, oceňuji i snahy o humor a celkový pokus o  ,,tak trochu jinou kriminálku.´´.  Z letošní bídné nabídky televizních podzimovek mě Oktopus zaujal nejvíce. Je ale navzdory hlavnímu nápadu a obsazení  docela konvenční a nemusel být.  A vy budete dělat co? Věnovat se koníčkům.  (21.11.2023)

Jako vždy úžasně mámtovpičistický major Krobot a naprosto dokonalá kapitánka sešklebená držka, která by zfleku mohla pohledem závodně odšťavňovat citróny, v poměrně originálních, zábavných, sysluplných, solidně napsaných, neafektovaně zrežírovaných i opravdovými herci zahraných pendrekiádách. Tedy až na tu státní zástupkyni, ta mě děsila už jako dětská neherečka, a jako prkenná oživlá mrtvola mě i teď nutila s ustrašeným pištěním strkat hlavu pod peřinu, kdykoliv se objevila v záběru. Každopádně bolševicky manipulativní veřejnoprávní bandita zase jednou alespoň trochu ospravedlnil to kolektivní ždímání poplatků, i když jeden, televizi nemaje, přenáší obraz leda tak z obýváku do kuchyně, a oproti všem těm Kriminálkám Invalidovna, Hnědým kódům či Policiím Otrava komerčních žump je to skutečný balzám nejen na duši, ale i na uši, oči a degenerativní mozkové poruchy. A navíc i bez afektovaně prkenného Vetchého starce. (26.11.2023)

Docela jsem si na ty kriminální pondělky s Miroslavem Krobotem a Marikou Šoposkou zvyknul. Sice to nebyl žádný detektivní zázrak, ale oni dva tomu zatraceně pomáhali. A to i přesto, že Miroslav Krobot vlastně vůbec nevyšetřoval a Marika Šoposká se snad ani jednou nepodívala vlídně do kamery. Nicméně vhled do soukromí oběma byl fajn, vtipu ale relativně pomálu. Přitom zrovna to byla škoda, protože Krobotův sarkasmus je prostě fajn. Vyšetřovačky sem tam dobrý (hlavně poslední díly nebyly vůbec zlý, i když tam ubylo výrazně právě toho vtipu), ale mnohdy dost dementní. No, prostě taková zlatá střední cesta. Klidně bych si ale tu druhou sérii dokázal představit. Právě ten závěr mě o tom přesvědčil. (25.11.2023)

Nějak mi to sedlo. Ani ne tak ty zapomenuté zločiny, tam to bylo střídavě v sedle a střídavě pod koněm v blátě, ale ústřední dvojice to svým podivně přátelským vztahem vytáhla nahoru z šedi průměru a vlastně jsem se na její pochybný humor vždycky těšila. Objektivně asi za 3*, ale za Krobota a Mariku přidávám hvězdu navíc. (22.11.2023)