Vlčice

Tento polský horor patří po umělecké stránce k tomu nejlepšímu, co bylo v žánru vytvořeno. Ačkoliv, pokud je mi známo, sami Poláci si tohoto filmu nijak zvlášť neváží, předčí i mnohou západní produkcí (Corman, Fisher). Spojuje v sobě prvky gotického hororu a romanticko – povstalecké atmosféry 19. století s legendami o vlkodlacích. Je tu velmi dobře vytvořeno pochmurné prostředí i démonická postava neřestné svůdnice. Spolu s filmy SVETO MESTO a PJUSCHYE KROV řadím k nejlepším hororům produkce slovanských zemí. (26.02.2008)

,,NAZVAL SI MA SUKOU, TAK AKO SUKA ZDOCHNEM." __ Vo väčšine prípadov sa tu viem približne stotožniť s percentuálnym hodnotením filmu aj s názormi iných užívateľov, no práve Vlčica sa dá radiť ku známemu úsloviu: Výminka potvrdzuje pravidlo. Pamätám si ako tu ešte pred istým časom mal tento film hodnotenie okolo 86% s chválami dotýkajúcimi sa nebies, čo však už o niečo pokleslo no i tak sa pýtam: o čom to tu toľkí tak točia? Aká hrôza, zastavovanie srdca, ježenie vlasov a nedajbože ešte aj atmosféra - čo tí ľudia pozerali iný film? Môžem napísať, že som od Vlčice čakal hodne a bol som na ňu aj patrične naladený, vo výsledku som bol však značne sklamaný. V prvom rade film je polovicu stopáže vlastne dosť nudný, chýba mu poriadna atmosféra čo je možno do istej miery zapríčinené jeho viditeľnou lacnosťou. Čakal som nejakú zemitosť a naturalistickejšie spracovanie, krv, špinu a pod. Miesto toho sa mi skôr zdalo, ako by som sledoval nejaký film z poľského národného obrodenia obohatený o milostné hrátky. Myslím, že film má zbytočne obšírny dej, kde sa sem-tam nájde nejaká nepokojnejšia scéna aj to v najviac vydarenej poslednej polhodine. Ako už bolo spomenuté, ak by sa jednalo o poviedku, všetko mohlo byť o triedu lepšie zvládnuté. Z poľského vlkolačieho (?) ,,kultu" tak na poli nudy a priemernosti vyčnieva akurát výkon hlavnej hrdinky, občasne vydarená hudba a letmý náznak atmosféry. V budúcnu však tomuto filmu šancu na zlepšenie dám. (28.10.2009)

Jeden z pamätných hororov, ktoré vznikli v bývalom východnom bloku, ktorý si zakladá na postupnej gradácii deja a na mrazivej atmosfére . Vlčica je vlastne strašidelná gotická historka o prekliatej grófke zo zámku, ktorá sa z nevyjasnených dôvodov mení na vlčicu. Aj protagonista Wosinski je v podstate romantický hrdina, ktorý vzdoruje neznámej hrôze. Tento poľský horor narába s tajomstvom, obsahuje veľa znepokojujúcich podnetov, ktoré držia diváka v napätí až do prekvapujúceho a otvoreného konca. Navyše spracováva niekoľko zaujímavých tém ako posadnutosť, kliatba a odvrátenie od cirkvi, ktoré nikdy nestrácajú na diváckej atraktivite. A ešte: príšerné vytie vlčice v snehovej búrke je zvukom, na ktorý sa len tak ľahko nezabúda. Nazdávam sa, že Vlčica je aj s odstupom času pôsobivým diváckym zážitkom. Dávam 5 hviezd, a nielen z nostalgie. (15.01.2010)

Být to o polovinu kratší, tak je z toho fenomenální povídka s atmosférou plnou plískanic, odlehlých širých zasněžených dálav a mlhy. S touto stopáží jsem si ovšem v půlce začal (jakkoli nerad) uvědomovat *zííív*, že se během střední části *zííííív*, vlastně vůbec nic neděje*zííííííív* a finále, které tomu dodá patřičnou šťávu, je v tu chvíli stále ještě v nedohlednu. (04.10.2009)

Pokaždé, když se na scéně objeví Iwona Bielská - ať už jako Maryna nebo Julie - vyvolává mrazení svým dravčím profilem (nepříjemně evokujícím úvodní záběry na hostinu mrchožrouta) a zběsilostí, jež její postavy skrývají pod vnější slupkou. Kromě titulní šelmy a jejích ženských inkarnací jsou asi nejvýraznějšími prvky působivého snímku originálně nasnímaná zimní krajina, místy nervydrásající hudba a především využítí barev - zvlášť krajně morbidně působící kombinace červené, černé a bílé, v níž si libuje zejména postava Julie. Kromě toho, jak se říká - finis coronat opus a konec "Vlčice" je tedy opravdu výživný! (06.12.2008)