Vetřelec: Romulus

Nečekal jsem od Fede Alvareze zásadní film, který by posunul hranice žánru a vetřelčí téma na novou úroveň. Tajně jsem ale doufal, že by se mohl opřít o solidní řemeslo a natočit funkční žánrový film, který by byl poctou původní sérii a překonal tak pachuť z ambiciózních nešťastných úletů Ridleye Scotta. S řadou dílčích výhrad se domnívám, že jako letní žánrovka, u které jde o pobavení, Alvarezův kousek obstojí. Jeho práce zřetelně cílí na mladé publikum, které zajišťuje návštěvnost kin a tomu odpovídá i výběr jeho hrdinů. Herci rozhodně nehrají špatně, jejich charaktery jsou ale nevýrazné a vzájemná chemie pokulhává. Alvarez se nepokouší přijít s originálním autorským rukopisem, zato po celou dobu intenzivně pomrkává na fanoušky série a snaží se řadou scén připomínat všechno, co kdysi na plátně fungovalo. Hororové napětí se mu daří budovat především ve fázi průniku skupinky desperátů na opuštěnou základnu, když se propracovávají přes trosky a mapují neznámé prostory obřího vraku. Alvarez ale točí pro teenagery a proto potřebuje děj rozhýbat a zrychlit. A to i na úkor elementární logiky a proti odkazu prvního dílu. Facehuggeři získávají rychlost závodního motocyklu, lidský mutant se z novorozeněte transformuje do obří stvůry během dvou minut. Jako dobrodružné akční sci-fi  s dobrou výpravou film nicméně funguje spolehlivě. Pokud bych měl snímek poměřovat kvalitami, které vztahuji k chytré áčkové tvorbě, šel bych s hodnocením dolů. V tom, čím chce Romulus být, ale plní zadání a protože původní očekávání byla nízká a v neposlední řadě i proto, že filmový fanoušek má v dnešní době jen pramálo důvodů k návštěvě kina, zvedám konečný verdikt na čtyři hvězdičky a 70% celkového dojmu. (19.08.2024)

Takýmto extrémne detinským spôsobom sa priživovať na značke "Alien", takto ju vyslovene znevážiť - to je na žalobu. Všetci čo v komentároch píšu, že toto je návrat k originálu, nebodaj pocta, by mali zájsť k nejakému bohovo drahému "špecialistovi", ktorý by sa zameral na ich duševné zdravie. TENTO extrémny paškvil pre teenagerov, nie len že nemá nič spoločné s kultovou záležitosťou zo 79, ale je naopak, vyslovene jeho urážkou. Som naozaj dosť znechutený, pričom Fede Alvarez znehodnotil niečo, čo sa mnohým jemu podobným z filmárskej brandže, roky rokúce "úspešne" darí pri projekte "Resident Evil". Musíte pochopiť, že Ja som človek zo staršej vekovej garnitúry, ktorý je "extrémnym" fanúšikom Votrelca, ktorý nemá problém si jednotku, dvojku, pustiť tak 3-4 krát do roka. Mňa ťažko ohúria nejaké bezduché postavy bez charizmy či osobnosti, ktoré sa správajú ako polo-inteligentne tvory. Zásadnou chybou ale je, že sa snaží zaujať čisto iba jednu jedinú vekovú kategóriu, pričom úplný záver a to silené prepojenie s "Prometheom" (ako nejaká pocta senseiovi- R. Scottovi), bolo už vyslovene na smiech. Keď spadla v kine "opona", hneď som sa pozeral na ľudí, ako sa tvária, no a to bol pohľad, ktorý hovoril absolútne za všetko. 90% z nich bolo totiž v mojej vekovej kategórii (ale aj starší) a mňa tak napadlo, v akých reálnych číslach by sa takýto snímok na ČSFD asi pohyboval, keby ho ohodnotili. Ako napísal "Adam Hencze" vo svojej recenzii pre "Pinbacker.cz": "(Romulus) nemá velké ambice – chce být žánrovkou a nepokouší se o nic myšlenkově náročného. Alvarez ale selhává i ve svém skromném cíli – nabízí jen bezuzdnou úlitbu fandům originálu s naleštěným zevnějškem a hloupým, laciným jádrem". Na záver len dodám, že Fede Alverez sa pre mňa osobne od tohto okamihu stáva len rádobým režisérom pre deti, čo potvrdil už pri remaku "Evil Dead", ktorý pri tej solídnej dávke hlúpoty, mal aspoň gule a bol dostatočne krvavím s množstvom dokonalých gore scén, avšak bohužiaľ, pútavý dej s nečakane znesiteľnou dávkou racionality s priam dokonalou atmosférou z "Don't Breathe" sa mu už preniesť nepodarilo. A mne tak pomaly ale isto dochádza, že Alvarez jednoducho nemá nato, aby ohúril široké (staršie) publikum, čo sa mu prakticky vypomstilo už pri počine "Girl in the Spider's Web", ktorý mal nadviazať na extrémne úspešný "The Girl with the Dragon Tattoo", v ktorom mal zachovať nejakú racionalitu, vážnosť námetu, zodpovednosť za intelektuálny vývoj príbehu, no zhorel jak fakľa. Prakticky rovnako, ako pri tomto pokuse, lebo Romulus, rozhodne nie je žiadna dospelácka záležitosť, "ačkoli, nýbrž, ponevač" - len bohapustou "Disneyovkou" bez duše a charizmy PRE DETI, ktorá v zásade vypálila ešte horšie, ako priemerný, miestami nudný "Prometheus" či naopak akčnejší "Covenant". Tragédia, medzi 2-tri, no mám fakt chuť ujebať JEDNU a následne sa tváriť, že som bol ešte milosrdný. (20.08.2024)

Za sebe musím říct, že cítím menší zklamání. Alien Romulus měl vysoká očekávání, protože se čekalo, že půjde o Horor roku a zkušený Fede Alvarez s efektiními trailery k tomu měli slibně našlápnuto, jenže to se bohužel nekoná. Sice když se odprostím od očekávání, tak jde o solidní Sci-Fi Horor, jaký zde už delší dobu nebyl a jsou zde prvky, které jsou velmi působivé, ale pár věcí mi vadilo. Herci mě až tak neoslovili, David Jonsson jakožto Android je nejzajímavější postavou, ale opěvovaná Cailee Spaeny mě za srdíčko nevzala. Úvod je docela pomalý a než se objeví Vetřelec je pomalu půlka filmu pryč. Audiovizuálně je to výborné, celý ten vizuál lodi je parádní a hudba je taky velmi úderná, povedla se i stísněná atmosféra a scéna s gravitací/kyselinou je za mne highlight. Finální monstrum mi však přišlo trochu přes čáru a přestřelené, obešel bych se bez něj a úplně v pohodě stačil Vetřelec. Co však vnímám jako největší mínus a zklamání, tak že nedostanem téměř žádný Gore. Alvarez natočil jeden z nejbrutálnějších hororů remake Evil Dead, tak jsem očekával pořádný Vetřelčí Jatka, jenže na to je tu nízký bodycount a většina smrtí je mimo záběr, nebo zkrátka neuvíznou v paměti. Nečekal bych, že Scottův ALien Covenant bude 2x větší masakr než od Alvareze. Dokonce i ve srovnání s novým Predátorem, ALien hodně zaostává. Že po zhlédnutí z kina budu odcházet s pocitem, že jednou vidět mi to stačilo v to jsem opravdu nedoufal. 4 hvězdy si to však bez debat zaslouží, ale očekávání bylo prostě jinde. 7/10. (20.08.2024)

Výlet do známých vod, na který jsem se vydat moc nechtěl. Nevěřil jsem Fedemu Alvarezovi, že si poradí s legendou těchto rozměrů, nevěřil jsem žánrovému zasazení do ohlašovaného čistokrevného krváku, ale když se Scottově nepochopenému Covenantu před lety vysmáli kritici, diváci i tržby, asi nebylo jiné cesty. Jenže ono to funguje a kombinace moderního střihu se špinavou a olejem nemálo umaštěnou technikou je od první minuty dravá a na pohled krásná. Agresívnímu tvorovi se dává dostatečný prostor, lidská posádka dělá chyby jen pochopitelné a v klíčových okamžicích se umí rozhodnout nápaditě i logicky. Pomrkávání do minulosti je tolik, až jsem si lebedil při vědomí, že s trochou nadsázky sleduji Vetřelce 1.5. Nehledě na to, že se konečně, po letech čekání, kombinují linky těžící z klasické kvadrilogie i z mytologie Promethea, což je dárek, který jsem nečekal, že ještě někdy mohu dostat. Díky tomuhle obohacení tak Romulus opravdu není jen zábavný děs, není to vedlejší kapitola, bez které by se série obešla. Je to odměna těm, co to s Vetřelcem nikdy tak úplně nevzdali (a kteří dokážou vidět i dál, než za první zatáčku a nevadí jim, že si s nimi scénář pomocí ikonických hlášek trochu podvratně hraje). Hádky nad polarizující poslední kapitolou chápu, bez ní bych byl spokojenější, než jsem teď s ní. Na druhou stranu musím zatleskat odvaze, kterou o téměř třicet let dříve nemělo ani odvážné a žánrově i vizuálně rozkročené Vzkříšení. To, že výsledek takového experimentu nesplnil moje očekávání, už je můj boj. Všichni, kteří vnímají ságu jako celek a ne jen jako prostor pro věčnou (a dnes už opravdu nekonečně únavnou) hádku o to, který z prvních dvou dílů je lepší, by si takový boj měli zkusit taky. (16.08.2024)

Jasně, v jádru je to, jak tu ostatně píší i jiní, dost nesourodý pejskokočičkovský slepenec, který ne vždycky působí kdovíjak přesvědčivě (citace ikonických hlášek z předešlých vetřelčích filmů jsou vesměs dost jalové), ale obsahuje až příliš výtečných scén a svébytných režijních nápadů, aby se to dalo celé jednoduše odstřelit jako vypočítavý korporátní rehash už jednou (stokrát?) viděného/slyšeného. Úvodní scéna s nalezením kukly, slastně pomalý build-up s příletem na odstavenou vesmírnou stanici, vynoření se xenomorfa z kokonu-vulvy (zatímco se jedna z hrdinek pokouší v panice otevřít zamčené dveře), over the top kyselinové zero G, finále, u kterého jsem si napětím málem okousal všechny nehty. Alvarez mi také konstatně dělal radost tím, jak chytře pracuje s předjímáním budoucích dějů skrze bezeslovnou obraznou symboliku – jako v okamžiku, kdy stanice, k níž se hrdinové pomalu blíží ve své lodi, zničehonic zakryje slunce-zdroj nadějí, nebo když si jeden z hrdinů při návštěvě stanice prohlíží znepokojivý detail na reprodukované malbě (Michel Serre, Vue de l'hôtel de ville de Marseille pendant le peste de 1720), na němž dítě saje z prsu mrtvé matky (na hromadě bledých těl pokosených morovou epidemií, brrr). Od doby, kdy jsem hrál Alien: Isolation, jsem si přál něco podobného vidět i na plátně – a Romulus, který z tohodle děsuplného herního majstrštyku nepokrytě čerpá snad nejvíc ze všech vetřelčích značek, mi tohle přání vlastně vcelku vrchovatě splnil. Za zmínku stojí i solidní Wallfischova hudba (skladba The Offspring zní jako něco od Anny Thorvaldsdottir) a skvělá Cailee Spaeny, která tu vypadá úplně jako Ellie z The Last of Us 2! Spoileroidní P. S. Nečekal jsem, že by tady docházelo k nějakému zásadnímu obohacení rozšířené vetřelčí mytologie, ale stalo se! Baví mě myšlenka, že černý mutagen, který Ridley Scott představil v Prometheovi, původně pochází z vetřelců – a že Inženýři, přinejmenším tedy ti, kteří vystupují v Prometheovi (jakýsi temný kult smrti, který se fyziognomií dost lidí od Stvořitelů v Alien: Covenant), jsou zjevně výsledkem experimentování s vetřelčí DNA. (18.08.2024)