Horizont: Americká sága

Čistokrevná esence dokonalé filmařiny, umně zabalená do atraktivního hávu divokého západu. Na snímku Horizon: An American Saga je z každého políčka citelně znát, že se jedná o velikášský srdcový projekt Kevina Costnera. Již od prvních vteřin velkorysé stopáže jste totiž doslova ohromováni spektakulárními výjevy úžasné, ničím nedotčené krajiny, v jejímž srdci nalezneme pestrou paletu postav spolu s jejich životními příběhy, u nichž s postupem času nalézáme stále více společných styčných ploch. V tomto bodě je tedy více než jasné, že Costnerova láska ke klasickému westernovému žánru pramení z jeho nejhlubších zákoutí, jelikož už to bude nějaká doba, co jsem viděl tak moc procítěné, nikam nespěchající vyprávění. Je to právě bravurně napsaný scénář, díky němuž Vám i olbřímí stopáž uteče až znepokojivě rychle. Jistě, bylo by velké diletantství nezmínit i vtahující akční scény, jejichž náboj je elektrizující jak u soubojů jednotlivců, tak i u velkých davových scén. Avšak já osobně jsem měl silný dojem, že Costnerovi zde primárně šlo o co nejvěrnější zpracování toho "obyčejnějšího" způsobu života osadníků – byť je samozřejmě jasné, že zejména toto poměrně drtivě kontrastuje s oněmi výbušnými krvavými scénami. Samostatnou kapitolou pak zůstávají herecké výkony, které jsou prostě a jednoduše skvostné. Všichni zúčastnění zde předvádějí velmi procítěné představení, u něhož jsem ani na vteřinu nezapochyboval o jejich skutcích či pohnutkách. Co tedy dodat na závěr? Byť jsem byl zpočátku nepříjemně rozčarovaný z Costnerova nenadálého opuštění seriálu "Yellowstone", teď, několik desítek minut po projekci musím uznat, že to za to vážně stálo. Horizon je totiž ojedinělým filmovým koktejlem, jakých už v dnešním Holywoodu bohužel moc není. Všechny užité ingredience zde totiž slouží svému záměru tak dokonale (Epochální soundtrack!), že jsem se na 181 minut bez problému pohroužil do oněch divokých let, kdy jste prostě někam přišli, vykolíkovali si pozemek a prohlásili ho za svůj. Po onu proklamovanou stopáž jsem cítil tu touhu všech těch lidí, kteří bez bázně cestovali po neprobádaných územích, vědouc, že někde tady si postaví domov, založí rodinu a zemřou. A právě v tomto pravděpodobně nejdůležitějším bodě celý monumentální projekt začne opravdu dávat smysl. Výborná práce! PS: Už teď se vážně nemohu dočkat druhé části, chci víc! (Viděno v kině CineStar IGY České Budějovice) „These people think that if they're tough enough, smart enough and mean enough, all this will be theirs someday.“ (27.06.2024)

Nejsem velkým odborníkem na western, protože mě tento žánr příliš neuchvátil, ale v poslední době jsem měla možnost vidět pár zajímavých počinů, díky kterým mi tématika divokého západu postupně přirůstá k srdci. Jsem ráda, že zrovna Costnerův Horizont patří k těm příběhově i vizuálně poutavějším snímkům. A hlavně je z něho cítit a vidět, s jakou láskou režisér k námětu přistupuje, a že vše dělá jak nejpoctivěji a nejprocítěněji umí a dokáže. Myslím, že Horizont je jeho životním projektem a dává do toho všechno (včetně svých peněz a majetku). Samozřejmě že nechybí skvělé přestřelky a nervy drásající scény „kdo z koho“, ale zároveň je film plný nezvyklých a prostých scén, které přibližují běžný každodenní život osadníků. Jakým způsobem si například lidé, kteří se na divoký západ nově dostali, museli zvykat na jinou náladu, odlišné fungování, nepohodlí a nebezpečí, které s sebou přináší toto hostilní prostředí. To může pro mnohé působit nudně či zbytečně, ale já si téhle stránky filmu velmi cením, protože je jednoduše lidská. Mně osobně to pomohlo ještě víc se ponořit a vcítit do příběhů, převážně ženských hrdinek, které tady mají obrovský prostor, což je zase velmi neobvyklé a milé, protože doposud byl klasický western převážně mužskou záležitostí. První část Horizontu rozjíždí několik dějových linek, představuje nespočet zajímavých postav, které se předpokládám v dalších dílech prolnou a na to se těším. [Festival de Cannes 2024] (24.05.2024)

// Upřímně tady mohlo být cokoliv od 2* do 5*, nakonec takhle, protože to pozitivní převážilo. Ale jinak bych to teda popsal jako glorious mess. Zack Snyder level vizionářství, kde ten film zjevně funguje u Costnera v hlavě líp než výsledek na plátně. A když říkám film, myslím tím první tři epizody dvanáctidílné minisérie rozplizlé fakt do všech možných směrů. Což o to, vypadá to nádherně, má to boží soundtrack, a asi dvě sekvence, které jsou to nejlepší, co jsem letos viděl (vypálení města a Costner/Bower jdoucí k domu), ale taky tam jsou bizarní dějový skoky, některý linky působí extrémně navíc, zatímco jiným se věnuje bohužel příliš málo času a pak je tam na konci něco, u čeho jsem upřímně nevěděl, jestli se smát, nebo brečet. Prostě šílenství, která se snaží obsáhnout esenci Ameriky i westernového žánru, takže tam je v podstatě úplně všechno, co by člověk čekal, ale i to, co by nikdo při smyslech nepožadoval. Definice megalomanství a přemrštěných ambicí, kterou jsem většinu času děsně žral a ve zbytku nad ní jen kroutil hlavou. Na další díly se těším. A zároveň se jich bojím. (09.07.2024)

Je paradoxní, že já vlastně nikdy neměl (a dodnes nemám) moc rád westerny z doby, kdy byl tenhle žánr ještě populární a na svém pomyslném vrcholu. A nemyslím si, že by to bylo věkem, takovému Tenkrát na Západě jsem dával dvě šance a jsem si jistý, že kdybych dal třetí, nudil bych se úplně stejně. Přesto jsem si v posledních letech vypěstoval pozitivní vztah k různým moderním variacím tohoto žánru (zásluhou zejména Taylora Sheridana). V letošním roce platí, řekl bych víc než obvykle (a s čestnou výjimkou druhé Duny), že čím menší návštěvnost kin, tím lepší film. Horizon je výjimečný velkofilm, a i když jde jen o první díl skládačky s množství načrtnutých, ale nedotažených zápletek, už teď to na mě dělá dojem, že to jednou bude mít statut klasiky (ano, navzdory tomu, že jde o kasovní flop). A jestli Tanec s vlky je Costnerův nejopěvovanější a cenami nejověnčenější dílo, tak tohle bude jeho životní dílo. Tato první část, vzhledem ke své spíše seriálové struktuře, nenabízí vlastně žádný uspokojivý závěr a končí jakýmsi zvláštním trailerem na druhou část, ty tři hodiny jsem to v kině přesto hltal téměř bez výhrad a nakonec tak mohu i o něco snáz zkousnout, že to musel odnést zrovna Yellowstone (ať už to s tou rozepří mezi Costnerem a Sheridanem bylo jakkoliv). (12.07.2024)

Hezky načrtnutý westernový epos s množstvím postav s pestrou paletou konfliktů a rodinných či milostných vztahů. A samozřejmě přírodními lokacemi z více koutů Ameriky, na které je radost koukat. Z filmu je každým coulem (včetně Debneyho hudby) cítit Costnerovu lásku pro klasický žánr, která může méně znalým mladým divákům vyznít až kýčovitě. Nesnaží se o umělecké přesahy či tvůrčí inovace a je “pouze” ryzím romanticisním westernem, který si díky plánované obří stopáži může dovolit i okrajové scény běžného života v dané době, jaké jsme ve filmových westernech nikdy neviděli. Což mu přidává plus a zároveň - spolu se sestřihem “uvidíte příště” na konci - potvrzuje, že se jedná spíše o seriál, sestříhaný do filmové podoby. Ovšem seriál, který by byla škoda nevidět na velkém plátně (což neznamená že ten spoileroidní sestřih na konci není na facku). Hvězdičkami zatím nehodnotím, jedná se o pouhou první čtvrtinu projektu a výslední dojem bude záviset od vývoje, prolnutí a vyůstění jednotlivých příběhů. [Cannes FF] (21.05.2024)