Motorkáři

Jeff Nichols je můj oblíbený režisér a já se těšil na jeho nový a asi nejvíce komerční film jaký zatím natočil. A bohužel mi to nesedlo, tak jak bych si přál. Největší problém je z mého pohledu forma vyprávění a absence příběhu. Někomu to sedne a ocení to, ale to bohužel není můj případ. V jednotlivých momentech a scénách je to neskutečně cool a parádní, ale jako celek mě to přišlo utahané a místy nudné. Nichols jako režisér to natočil moc pěkně. Jednotlivé záběry a scény jsou pastva pro oči, a moc hezky se na ně po audiovizuální stránce kouká. Obsazení herců je moc dobré. Jodie Comer se mi tady moc líbí a její hlas a projev je krásný. Austin Butler se doslova proměnil v rebela bez příčiny a je tak nehorázně cool, že bych s ním chtěl být v klubu. Tom Hardy ukazuje, že když chce, tak umí hrát a nemusí ze sebe dělat blbce v jedné nejmenované komiksové sérii. Zbytek herců ve vedlejší rolí krásně doplňuje ústřední trojici a krásně dotváří atmosféru. Motorkáři nejsou špatný film, jen je prostě potřeba se na něj naladit a to se mi nepovedlo. (09.08.2024)

Též jsem býval členem motorkářského gengu! A krutohustého!!! Určitě jste už o něm někdy slyšeli – Vítkowitze Debils. Jo jo, byl jsem v něm, nepochybujte! Pro úspěšný vstup jeden musel upálit lupou alespoň 50 červených mravenců, nahlas poslat v MHD do piče minimálně tři důchodkyně, čornout v Jednotě lahváč Ostravaru v zelené flašce a samozřejmě mít adekvátně reprezentativní stroj. Tím mým byl elegantní čopr Jaway Klakson 50/21 Pyjoneeer Sport, na němž jsem s ostatními čtrnáctiletými zabijáky brázdíval, samosebou bez helmy a bez papírů, bo rebel pyčo!!!, Rút 666, tedy brutálně frekventovanou výpadovku Ostrava - Příbor. A to víte, mít mezi nohama ultradravých padesát kubíků vzduchem chlazeného dvoudobého jednoválce, plynule předoucího jako kotě se souchotinami, ve vzduchu neustále cítit furt někde prosakující mix speciálu a fritovacího oleje a frajersky při tom plivat na krajnici permanentním drsňáckým šklebem nalapané mouchy, to dá jednomu nebývalý pocit svobody, přičemž kolona tří až šesti takto nadupaných řvoucích mašin, vyhoněných až ke svištivým 60 km/h tvrdými borci v džiskách od Vietnamců s nášivkou SSM (SchutzStaffelMotogang), i nebývalý pocit sounáležitosti. Jednou jsme třeba dojeli dokonce až do Krmelína, kde jsme se ožrali na zábavě a dali těžce napiču konkurenčnímu gengu z Frýdku Místku (dva dvanáctiletí ramenáči na Simsonech). Prostě jsme tenkrát zažívali spousty nebývale akčních dobrodružství, a samozřejmě také eskapád s kurvama, jakou byla například sice kapku tlustá a furt zpocená, ale vždy otevřená premiantka zvláštní školy s těžkými drátěnými rovnátky - Simona, přezdívaná díky originálnímu sestřihu „Helma“. A proto mě tento film tolik zaujal! Taková naprosto nudná, unylá až nezáživná vyjebaná Pomáda pro honiče nad relativními retrosvobodami a otravně nedramatickými drobnými trampotami jakože ízyrajdr bandy vypatlaných muklů, sociopatických alkoholiků, narkáčů a jiných agresivních pičusů s dvouválcovým intelektem, osazená sice fešákujícími, avšak těžce nehrajícími pozérskými figurínami Tomášem Tvrdým-y a Augustýnem Řiťlerem, jakož i obskurně odpornou sufraštětkou Judytou Příchozí, bylo totiž přesně to, co jsem chtěl včera z nostalgie vidět! Ale můžu si za to sám, kokot já nepozorný! Nevšiml jsem si totiž, že to má celé na svědomí skutečný mistr narkoleptických spektáklů, guru dialogových pouťových mouder a věhlasný uspávač hadů Bohumír Mikulš. (02.09.2024)

Místy solidní atmosféra dílčích příběhů rozervaných mužů, většinou ale utahané dvě hodiny, které až příliš spoléhají na nostalgii a rebelského ducha. Jeff Nichols navíc předkládá postavy, na kterých divákovi nezáleží, postavy, jejichž charaktery mě prakticky vůbec neoslovily a které nejsou schopné už tak obyčejný příběh unést. Upřímně mě obecně jeho režijní kousky zrovna dvakrát nevtáhly: vesměs shodně kvůli mravenčímu tempu i podivnému žánrovému rozkročení. Výsledek měl být dramaturgicky rozhodně pevnější i tady, takhle nám autorský tvůrce předkládá obyčejné a útržkovité vyprávění o přátelství a motorkářské svobodě. Je tu boss a mentor klubu Vandals, pak mladý nezodpovědný rebel a jeho nová známost, která tak trochu stojí mezi oběma muži, protože si přeje, aby byl její milý víc pohlcený „rodinným“ životem, než bytím na hraně rvaček a zločinu. Příběh negraduje, napětí chybí, stylovosti je pohříchu málo. Nichols je zkrátka zoufale přeceňovaný, jeho dvorní herec Michael Shannon znovu nechybí. Austin Butler je budoucnost, Jodie Comer mi naopak herecky zatím úplně nesedí. (08.08.2024)

Totálně starosvětské drama jako ze starých časů od Jeffa Nicholse s tím vším dobrým (prostor pro kvalitní herectví) i špatným (pomalejší tempo). Tom Hardy se už pro mě uzavřel do té bubliny trošku divných cápků, kterým věříte, že zvládnou kohokoliv seřezat, pravá hvězda pro mě nyní je Austin Butler, jež prožívá raketový nástup, ačkoliv právě Motorkáři jej kvůli komerčnímu neúspěchu v kinech trošku srazí. Na druhou stranu se jedná o látku, která prostě nemohla uspět, ale díky kvalitní filmařině má smysl ji vidět alespoň na tom streamu. PS : Jodie Comer má  úplně šíleně pisklavý hlas a silný přízvuk (nepamatuji si, že by to bylo tak citelné z jiných rolí), že mě to první půl hodinu dost trhalo za uši. (11.08.2024)

Stará škola. Poctivá filmařina, přesto jde na to Nichols trochu jinak. Motorkářská diplomka, startující koukaním na Branda v Divochovi bloumá mezi jednotlivými charaktery, jejich monolozích o socanech a válce, vačkách a balením fešné Kathy. Herecké výkony jsou špičkové u každého z Vandalů, ale Butler s Hardym ční nade všemi. Hardyho přemýšlivý, dobrácký táta Johnny jako zakladatel a šéf ukazuje, že to celé bylo původně o piknicích a pocitu svobody a Butler jako ztělesnění onoho Divocha je pro něj vzorem a synem, kterého chtěl… asi… tak doslovný Nichols moudře není… vždycky mít. Motorkáři jsou natočení podle fotografické knihy takže se dá mluvit o štěstí, že mají dějový oblouk i nečekaný konec a říkají toho hodně o tom co si ženské myslí o chlapech. Přesto to chtělo nějakou jednu větší scénu, která by se zapsala do paměti a posunula to o ten pověstný stupínek. Možná ji tam ale pro větší pocit realističnosti nedali. (03.08.2024)