Vražda na úrovni

Tenhle kousek už zastaral. Většina se odehrává v evidentně chudém či nepřesvědčivém ateliérovém prostředí, lidé hodně řvou a noří se londýnské mlhy tak tajemné, že by se jí za neuvěřitelnost vysmál i rybník Brčálník. Skáče se v ději, jindy jsou zase některé scény nadbytečně natahované. Chybí nadhled a šarm. SHRNUTÍ: Slabší verze Rozparovače a Sherlock, co patří do archivu. (09.08.2022)

Jejich svědomí je pokryto mramorem. "Jak hanebné, milý Watsone!" Zpod svitu lucerniček vyvěrá mystický ryk londýnských uliček a v tom mlhavém, poeovsky se klikatícím labyrintu, se otevírají brány pekelné... V černém kočáru přijíždí a zase mizí fantom, který škrtí, bodá a stíná hrdla kurtizán. Temný strach chrlí lávu tichého běsu. Nemilosrdné síly převrhly ten kalich zla. Krev nevinných teče, prolévá se pavučinami ďábelskými. A smrt stále zpívá svou píseň, surovou a mrazivou... (04.08.2015)

Pěkná atmosféra nočního Londýna a sympatický i když kapku přestárlý 69letý (v roce natáčení filmu - 1978) James Mason (dr. Watson) spolu s milou paní Hudsonovou (nezjištěná herečka) poněkud vyvážily celkovou unylost zpracování a pro mě nezajímavého asexuálního 49letého Christopohera Plummera (Sherlock Holmes). (16.08.2022)

Shlédnuto v době Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. Díla se slavným detektivem mám rád. Ať už se jedná o knižní, komiksovou, klasickou, nebo v poslední době oblíbenou moderní filmovou podobu. Proto jsem zajásal, že existuje další, tak trošku nezávislý film a k tomu ještě motiv Jacka Rozparovače, nuž zkrátka paráda. Jedno obrovské plus filmu je navozené tajemno v kulisách představující Londýn,. musím se přiznat, že toto prostředí mně naprosto uchvátilo svojí autentičností. Co se týče samotného příběhu rozjezd dokonalý, ale finální rozuzlení zase již tak peckoidní není. Co je ovšem horší, je chování Sherlocka Holmese. Tak natvrdlýho detektiva už jsem dlouho neviděl, sám prakticky vůbec nic nevydedukuje, ve všem mu pomáhá čistá náhoda, nemluvě o jeho přehnané citlivosti. Během celého filmu se minimálně třikrát takřka rozpláče. Je bohužel znát, že film není na motivy Doyla, je pouhou inspirací. Proto jít o jakéhosi ,,no name,, detektiva, neváhal bych přimhouřit a tyto prohřešky zde neprezentoval, ale v případě Sherlocka zkrátka kritika na toto téma být musí. (07.04.2015)

Přimíchat do skutečných historických událostí postavu Sherlocka Holmese je geniální a nesmírně vděčný nápad (a v tomto filmu také není uplatněn poprvé, viz snímek Studie strachu (1965), kde se Holmes taktéž postaví Jacku Ripperovi). Kdo není obeznámen s knížkou Final Solution od Stephena Knighta nebo geniální komiksovou knihou Z pekla Alana Moorea, respektive jejím filmovým zpracováním, může být filmem a jeho závěry překvapen až ohromen. Naopak kdo už slyšel, jak to s Jackem Rozparovačem "skutečně" bylo, si bude vychutnávat pouze fakt, že to vidí skvěle zfilmované a že záhadu objasňuje právě největší světový detektiv, Sherlock Holmes. Na můj vkus byl snímek snad až příliš dlouhý, ačkoliv jsem se u něj nenudil, to zase ne. A nebylo zde tolik detailů z Ripperova řádění, kolik bych si přál. Například dopisy posílané novinám, celé to šílení okolo... PS: Filmové Z pekla jsem pořád ještě neviděl, ale snad to brzy doženu a budu moci srovnávat... Jinak nutno dodat, že Mooreův komiks na toto téma je asi stokrát obsáhlejší a vydal by na sérii filmů. (08.09.2009)