Fallout

Zpracováním postapocaliptického světa jsem nadšený. Příběhem už moc ne. A bohužel ani obsazením. Černoch co se furt tvářil jako kakabus, z toho jsem šílel asi nejvíc. Ella Purnell s obrovskýma hezkýma očima, jenže když v posledím díle je dohromady tak 10 minut jen záběrů na její kukadla, tak jsem u toho několikrát usnul (a to i když jsem si některé scény pustil znovu a znovu u nich usnul). A celá první řada je něčem "kouzelném", co každý potřebuje. A na závěr? Se rozsvítí světla. Hustý. Akorát že jsem si každý druhý díl říkal, kolik světel na opuštěných místech po 200 letech pořád svítí. Takže ten závěr dost o ničem. Hodně lidí srovnává se Zaklínačem a jak se povedla adaptace. Jenže Zaklínač se měl držet knižní předlohy. Fallout se držel světa (a možná nějakých drobností z pozdějších her, které oproti prvním dvěma dílů jsou horší) a příběh volnost, postavy volnost. Když srovnám tyto dva seriály z pohledu adaptace světa, je na tom Zaklínač možná i líp. (16.04.2024)

Fallout byl pro mě španělská vesnice. O existenci her samozřejmě vím a zhruba tuším o čem jsou, ale nikdy sem žádnou z nich nehrál (rozehrání a cca dvě hodinky hraní Fallouta 4 nepočítám) a ono je to možná dobře. Díky tomu mě totiž seriálová verze extrémně bavila a fungovala na mě jak ve vážnějších, brutálnějších, tak i v těch poťouchle černohumorných momentech a celou dobu mě bavilo špekulovat nad tím co, kdo, kdy a proč (i když se některé věci dají celkem snadno odhadnout dopředu). Ella Purnell je sympatická hrdinka, která v sobě kloubí odhodlání a naivitu a dá se s ní celkem snadno ztotožnit, Walton Goggins si všechny maže na chleba ať už v civilu nebo jako ghoul a jediný kdo tak lehce zaostává je Aaron Morten jako třetí do party. Chápu že jeho postava neměla být neomylný akční hrdina a polohu uťáplého týpka bojujícího primárně sám se sebou celkem zvládá, nicméně i tak je z hlavní trojice nejslabší. Druhou řadu klidně co nejdřív. Zasloužené silné čtyři plus pátá za to že moc podobně zábavných mixů sem v rámci seriálové tvorby v poslední době zas tolik neviděl...85% (16.04.2024)

Velice, velice fajn. Seriál, který funguje pro herní fandy (známé prostředí, postavy, hudba, zvuky) tak i pro hrami nepolíbené a milovníky postapo žánru, který se nebere vážně. Fallout je až překvapivě odlehčená záležitost, která pocitově více připomene Borderlands, než herní Fallout ale pokud na to divák přistoupí, dostane páradní zábavu, která je krvavá, drsná, hravá, atmosferická, vtipná, se zajímavými postavami i jednoduchým ale nosným příběhem. Zamrzí jen tempo, které je z počátku vynikající ale ke konci zpomaluje a příběh začne být trochu vážnější a ve výsledku vyzní do prázdna, než aby skutečně rezonoval. Každopádně už aby tu byla druhá sezóna. (19.04.2024)

"Okay dokay!" ■ Hru neznám (na rozdíl od mých dětí), přesto se mi ztvárnění tohoto post apokalyptickéh světa hodně líbilo. Je to svérázné, praštěné, růžové, prosluněné, masivně zakrvácené, s hromadou ghúlú a koster. Podobenství společnosti, která pro trh a zisk svých akcionářů udělá cokoli. Na rozdíl od jiných nepovažuji postavu ghúla za vyloženě negativní - má motivaci, logické myšlení a stále určitou lidskost - přestože ji často využívá, aby někoho odbachnul. Na Lucy MacLean se mi zase líbily velké oči - až tak velké, že jsem si říkal, zda je nevylepšovali digitálně. Samozřejmě se mi líbil i její charakter, se kterým se pouští do nových aktivit (například sex nebo odřezání hlavy motorovou pilou). Tyto dvě postavy (a jejich občasná interakce) mě bavily nevíc. ■ Těším se na druhou sérii. (15.04.2024)

1. série - 60% - První díl mě nadchnul. Ironicky shazuje svoje hlavní hrdiny, opatrně dávkuje strach z neznámého a dává pocit něčeho nového. A pak se děj posune do klasických vyprávěcích postupů, forma se uzamkne v nekonečném přidávání dalších a dalších gramodeskových hitů a k radosti zůstává snad jen ta Lucy. Zbylé postavy často rozčilují nebo přímo vadí, tajemství se vysvětlují průhledným nebo očekávaným způsobem, hlavní hrdince je co chvíli připomínáno, že na povrchu se brzy začne chovat jinak než pod poklopem a popravdě na mě Fallout funguje víc jako love story nebo rodinné drama, případně jako western. Sci-fi stránku, společenskou kritiku, protiválečnou hrdost nebo odhalování stínů minulosti jsem na konci bral jen jako nutné zlo, což je u postapokalyptického výletu na pováženou. Originální ale je, takže budu na pokračování opatrně zvědav. Jen bych si hrozně přál, aby se ustálila nálada. Kombinace těžkopádných vtipů, politické satiry, přiznaně béčkového designu monster, paranoidního thrilleru a akční arkády, kde se fatální zranění občas dá léčit lektvarem a občas zase ne, mě ze sedadla vyhazovala skoro pořád. (23.05.2024)