Až na konec světa

// Viggo by chtěl vyprávět silný příběh se silnou ženskou hrdinkou, akorát je sám sobě překážkou, protože si k tomu zvolil nefunkční strukturu hopsající v čase z místa na místo, která nejenže mate diváky, ale hlavně nedává prostor jednotlivým linkám, aby později rezonovaly. Námět dobrý, záporák skvělý, Viggova hudba nádherná, ale jako celek to bohužel nešlape tolik, jak by mělo. 6/10 (30.06.2024)

(KVIFF 2024) Při prvním pohledu na anotaci mi děj filmu Až na konec světa dost připomínal o dvacet let starší Návrat do Cold Mountain, který též tematizoval odloučení dvou partnerů kvůli narukování muže do armády a s tím spojený nelehký úděl osamocené ženy v Americe 19. století. Viggo Mortensen, který se postaral o režii, scénář, hlavní roli i hudbu, nám vypráví příběh Vivienne a Holgera, kterým život připravil krásné, ale i trpké chvíle, a jde cítit, že Mortensen do filmu vložil velké úsilí. Z audiovizuálního hlediska se jedná o slušně zvládnutý kousek s nádhernými scenériemi a střídmou hudbou, avšak z hlediska vyprávění mě rušily místy dost nahodilé skoky mezi třemi časovými rovinami; rovněž mě překvapilo tvůrčí rozhodnutí hned na začátku vyzradit jedno z důležitých vyústění děje. Lepší tři hvězdičky! (29.06.2024)

Nevadila by mi pseudoartová forma mozaiky z několika časových rovin, při aspoň průměrné divákově inteligenci není složité se v ději orientovat. Ale proč vlastně? Klasicky vyprávěné příběhy mám mnohem radši. A pak tedy ten nešťastný příběh. Těšil jsem se na obrazy z osidlování Divokého Západu proložené typicky westernovými prvky a krásnou přírodou, a dostal nudnou rozvláčnou užvaněnost s retardovanou "romantickou" složkou a la Rosamunde Pilcher. Velké zklamání. Jedna za trochu té "malebné krajiny nevadských kaňonů a lesů", i když je z Mexika. (17.07.2024)

Westernové melodrama o silné hlavní hrdince, na níž je demonstrován krutý osud, jež mnohdy zažívaly ženy na americkém západě ve druhé polovině 19. století, je zároveň protkáno kritikou beztrestných bohatých elit, které si mohou koupit všechno a všechny a ohýbat tak spravedlnost ve svůj prospěch. Krieps i Mortensen jsou v hlavních rolích dobří a leckdy si vystačí i beze slov jen s přesnými a všeříkajícími výrazy a Solly McLeod jim v roli nebezpečného pošuka zdatně sekunduje coby hlavní antagonista. V paměti jistě zůstanou i malebné krajinky a jímavá hudba (také od Mortensena). Děj ale nemile zaskočí vyprávěním rozděleným na tři časové roviny, mezi nimiž se poněkud klopotně neustále přeskakuje tam a zpátky. Linie věnovaná hrdinčinu dětství navíc příběh ničím příliš neobohacuje a nelineární řazení jednotlivých událostí bohužel znemožňuje katarzním a emocionálním momentům pořádně vyznít. (30.06.2024)

Viggo Mortensen přináší svůj režijní, scenáristický, producentský, herecký a v neposlední řadě i skladatelský počin odehrávající se v Kalifornii druhé poloviny 19. století. Snad ve všem výborná Vicky Krieps v něm září jako dívka Vivienne, která ač je solidně od rány, na vlastní kůži v průběhu děje pociťuje, jak těžký úděl znamenalo být ženou na Divokém Západě. Mortensen se za kamerou ukazuje jako slušný řemeslník, ale jeho způsob vyprávění je mírně krkolomný (skoky v čase sem a tam působí tak trochu bez ladu a skladu) a temno má při vší úctě unylé. Velmi potěšit vás každopádně mohou hezky nasnímané a prvotřídně zvolené kalifornské lokace a chemie, jaká mezi ústředním duem ve filmu velmi dobře funguje. [KVIFF 2024] (29.06.2024)