Vládce temnot

Slušně zpracovanej horor na téma ďábel/satan mistrem Carpenterem. NIcméně abych pravdu řek, tak mě to zprvu moc nenadchnulo, i když byla cítit solidní atmosféra, hlavně díky podivným lidem kolem toho domu. Ovšem zhruba 30-40 minut před koncem Carpenter z Prince of Darkness vyždímá co se dá, atmosféru napne k prasknutí, k tomu pár solidních lekaček a člověk se hned kouká trochu jinak na ten horor. (01.02.2008)

Rozhodně jedna z nejlepších Carpenterovek (hned v závěsu za Šílenstvím a za Věcí), super soundtrack, skvělá scéna s broukama a hlavně parádní poslední půlhodina...dosavadní hodina je tak Carpenterova tradiční pozvolná gradace, bez které by závěr pak neměl takové grády...stejně jako u Halloweenu. I když ne nejlepší, tak s postupem času asi moje nejoblíbenější. (10.11.2018)

Počátkem 90. let k nám poprvé do distribuce dorazily některé filmy, které měly na Západě premiéru už v 80. respektive 70. letech. Mezi nimi bylo i několik hororových titulů, jako např. Vládce temnot. Byl jsem tehdy skutečně okouzlený bubáky a efekty, které dnes už vypadají úsměvně, takže původně jsem ovlivněný nostalgií nadělil větší počet hvězdiček. John Carpenter má renomé velkého hororového tvůrce, ale vždycky to byl jednoznačný béčkař, který dělal divácké filmy a jen v několika málo případech se mu povedlo překročit svůj vlastní stín. Absolutorium mají u mě vlastně jen dva tituly, a to legendární Věc a Ve spárech šílenství, které krásně - možná nejlépe ze všech filmů na podobné téma - vystihuje sympatickou brakovitost literárního díla Lovecrafta. Vládce temnot k těm výjimkám nepatří, zub času se na něm podepsal a především dnes vidím směšné dialogy a idiotské chování postav. Scénář je zkrátka a dobře pitomý. Jedničku s hvězdičkou ale můžu i po těch letech nadělit soundtracku, to je v rámci žánru skutečná chuťovka, a pozoruhodná je i práce kamery a výtvarné řešení scén. Za to má ode mě John 2* a 45 % celkového dojmu k tomu. V tomhle filmu se bohužel v plné nahotě projevuje i to, že Carpenter omezovaný rozpočtem pracoval většinou - vlastně skoro vždycky - s béčkovými herci, tzn. herci druhé a xté kategorie... (05.01.2013)

Teoretická fyzika a katolická církev ve společném boji proti vstupu Ďábla Otce do našeho světa. A můj rozpačitý dojem - na jedné straně hutná tíživá atmosféra, zlověstná zneklidňující monotónní hudba (vlastně jen pár tónů) a spousta ve své době snad děsivě působících scén, na straně druhé ale toto vše slepeno dohromady působí jaksi nejednotně, roztříštěně. Zkrátka některé jednotlivé obrazy a výjevy jsou v rámci žánru výborné, ale celek (příběh) mě příliš nepřesvědčil. A nepřesvědčiví jsou i skoro všichni herci, z nichž nejtragičtější je určitě oknírovaný blondýn s patkou, který by se spíš hodil do porna než do horroru. Pleasence je stejně směšný jako v Halloweenské sérii a mihnuvší se Alice Cooper příliš prostoru nedostal. Film ale možná nadchne leckteré osmdesátkové fajnšmekry a milce všelijakých svérázností. (09.06.2017)

Jen bych napsal to, co honajz2, tedy syn. Vlastně nakonec ani nedojde k nějaké pořádné akci, jak slibuje atmosféra, že se k něčemu schyluje, navíc jsem nějak nepobral ty plky o tom, že církev celou dobu tajila, že zlo skutečně existuje. To Carpenter v životě neslyšel nic o exorcistech, myslím těch skutečných, kteří mají dost zkušeností, že reálné zlo existuje? A když už zabředne do jin a jang všech částeček světa, tak proč dělá z Ježíše mimozemšťana? Co nebo kdo je teda potom podle něho protikladem? A proč z toho má tedy kněz trauma? Prostě to jde proti sobě ta tvrzení. (14.05.2022)