Oni žijí!

Podaktoré pasáže sú fantastické a prevteľujú ľudské stereotypy do patovej podoby. To, akým spôsobom participujeme v konzumnom svete, čo je to, čo nás vedie za nos a kto sú tí, ktorí nás vedú za nos prostredníctvom týchto statkov? Funkcia okuliarov je v tomto práve tou najnosnejšou metaforou. Bohužiaľ, aj napriek Carpenterovmu vycibrenému zmyslu pre obraz i zvuk (odzbrojujúci soundtrack plávajúci na voľnej nohe dystopickým šialenstvom rádovo usporiadaných ulíc) je obsah miestami príšerne vágny a neumocňuje ho (ba priam naopak) hlavný predstaviteľ. They Live je viac socio-štúdiou a väčšieho uplatnenia by mohol nabrať v dokumentárnom spektre. Na takýto námet, akým film je v tejto podobe, lepšieho ako Gilliama nenájdete. (23.01.2017)

Jestli mám jmenovat film, který by si zasloužil remake, tak jednoznačně Jsou mezi námi!!! Tematicky by to bylo velmi aktuální a dát tomu ještě o něco děsivější atmosféru, psychologii postav, charismatického hlavního tahouna, byl by tu možná slušný blockbuster! Na originálu je nejvíce fascinující hrdinovo nalezení tajných brýlí, díky kterým spatřuje svět ve své skutečné podstatě a také zjištění, že je také zcela ovládnut mimozemskou rasou se kterou dokonce lidé z vyšších pozic spolupracují. Tak například máte tu scénu s trafikou, kde na první pohled vidíte magazíny a noviny. Při pohlédnutí přes brýle vidí John Nada bílé stránky, na kterých jsou velkými nápisy napsány pouze slova: konzumuj, sleduj televizi, poslouchej, spi, přizpůsob se, aj. Na dolarové bankovce je třeba pouze vidět: toto je tvůj BŮH. John nevěřícně brýle opakovaně sundavá a nandavá a nemůže věřit vlastním očím. Je opravdu veliká škoda, že z toho nakonec vypadlo akční béčko, přitom je to opravdu vynikajicí nápad. Je tam tolik paralel na světové dění. (02.12.2013)

„Prišiel som si sem požuť žuvačku a zabiť pár hajzlov a práve sa mi minula žuvačka.“ Nikdy ma to nebavilo. Zbytočný, dosť naivný a podozrivo skratkovitý sci-fi kúsok nezadržateľne starnúceho hororového guru, Johna Carpentera. Ale stále sa rozhodne nejedná o taký brak, ako boli jeho neskorší UPÍRI a hlavne DUCHOVIA MARSU. Snímka si udržuje zábavné tempo, plné hlášok a originálnych nápadov (slnečné okuliare), ale inak je scenár nudný, nech je v ňom koľkokoľvek satiry (ktorá ma vôbec nebavila, vlastne ma otravovala). Ako sci-fi je to pôvabne detinské, horor to nikdy nebol (ani nebude a ani tak nebol zamýšľaný) a ako akčný film určite neobstojí (s výnimkou 10-minútovej pouličnej wrestlerovej bitky, ktorá je úplne zbytočná). Napriek tomu na SÚ MEDZI NAMI alias ONI ŽIJÚ! nechcem hádzať hnoj, pretože ako zábavné a pre mnohých nostalgické béčko s (pa)chuťou 80. rokov ujde. (24.01.2006)

Film lze rozdělit do tří částí: nejasného úvodu, kde, pokud nevíte nic o ději, budete trochu v šoku, co je to vlastně za film; jestli sledujete sociální drama s dělňasem wrestlerem v hlavní roli, nebo agitku, že být poctivý, pracovitý a hodně svalnatý se přeci nakonec musí vyplatit (v Americe), naprosto geniální prostřední části filmu, kdy hlavní hrdina sundá růžové brýle / nasadí si černé sluneční a spatří tak pravou tvář našeho světa (dokonce si myslím, že Česká republika se do fáze, kterou zobrazuje film, dostala až po roce 2000) a akční třetí třetiny se spostou naprosto neuvěřitelných hlášek a překvapení ve smyslu WTF (vyhození oknem, rvačka...). Největší zradou filmu je, že vypadá jako režisérova prvotina, ale byl natočen až hodně let po jeho Mlze a Věci. Vypadá lacině, amatérsky, ale v tom je na druhou jeho kouzlo. (29.09.2008)

Tahle satira, či snad alegorie, mohla opravdu fungovat jen knižně. Na plátně totiž démonický černoch v růžovém tílku spolu s vikingským ideálem krásy působí více než komicky. Stejně je na tom i všudypřítomný apel, čti výkřik, o zrůdnosti konzumní společnosti. Jedinou záchranou tak je, že drtivá většina scén balancuje na hraně sebeparodie. Archaické pojetí jen umocňuje černobílý materiál a kecy o komunistické invazi, které jakoby vypadly z lusku jež uchvacuje lidská těla. Ovšem už jen pro dokonale absurdní dialogy a tvrďácké hlášky se tenhle paskvil vyplatí zhlédnout. Krásná vzpomínka na demenci osmdesátek, MTV a atrofickou éru. Alkohol doporučen ve větší míře. (31.05.2006)