Bokovka

Takovej malej, milej film. Bohužel naprosto o ničem. Víno nepiju a rozlišim od sebe akorát červený a bílý, takže mě fakt nebralo, když postavy půlku filmu akorát ochutnávaj víno a kecaj o tom, jakou má to víno barvu a jestli voní nebo smrdí. Označení komedie je dost mimo. Já jsem se zasmál poprvé asi 15 minut před koncem a podruhý, když jsem tady zjistil, že v tom hrál Adolf Hitler. Ale vůbec jsem si ho ve filmu nevšim. Asi hrál hosta na svatbě a ztratil se v tom davu lidí. Jinak když jsem tady zahlídnul v komentáři od Civala něco o přirození, tak jsem si už skoro začal myslel, že taky jednou napsal komentář k věci. Chtěl jsem mu dát v první chvíli za pravdu, protože jsem si hned taky pomyslel cosi o píčách a kokotech. Ale on to s tim přirozenim myslel evidentně nějak jinak... (03.01.2014)

Ak na mňa tento film zapôsobil tak silno ako zapôsobil v tomto veku, neviem sa dočkať, keď si ho pozriem znova o takých dvadsať rokov. Bude asi treba rozšíriť hviezdičkové hodnotenia. Na Giamattiho už padlo veľa chvál, takže sa len pripájam, rovnako ako aj k scenáru a nápaditej réžii. Na svoje si navyše prídu netradične aj 'vínkari'. S vínom (hroznom a vinicami) je vlastne prepojený celý príbeh. Humor je ladený tragicky a na perách sa objavuje teda len trpké pousmiatie, ktoré je ako príloha k dokonalej dráme perfektnou kombináciou. Takže sa tešte na výnimočný, ľudský príbeh. 95%. (14.11.2007)

Bokovka určitě nepatří k těm filmům, které na první pohled přikovají diváka do sedadla a osloví všechny filmové fanoušky bez rozdílu. Je to taková nenápadná, ale milá konverzačka, obyčejný film o průměrných lidech, kteří zažívají krizi středního věku. Nikdo nemůže čekat smršť kultovních hlášek nebo záplavu ztřeštěných gagů. Je to film o hledání lásky a o přátelství, který staví na inteligentním scénáři a charakterním herectví kvalitních herců. Z obsazení zaujme zejména Virginia Madsen v roli servírky Mayy. Celkový dojem: 75 %. (27.05.2007)

Možná je zpočátku s podivem, že je Alexander Payne spoluautorem scénáře k Jurskému parku 3, tady už je ale tím ryzím mistrem tesařem a otevřeně hlásá svůj talent. Předkládá upřímné promluvy i tragické životní postřehy, Oscar i Zlatý glóbus za scénář jsou zcela na místě. Lidsky vnímá osudy obyčejných lidí na obyčejných místech. Přitom spolu s Jimem Taylorem vycházeli ze všední premisy, kdy dva přátelé z univerzity (a v přechodu) podnikají poslední svobodný týden jednoho z nich a sled událostí jim otevírá oči a jako každé víno má i každá situace svoji příchuť. Jeden chce hlavně stihnout ještě zasunout, druhý zapíjí pracovní i osobní nezdary sklenkou (spíš lahví) vína. Giamattiho rozbolavělý úsměv baví, zanícení Thomase Hadena Churche zrovna tak. Americký sen jinak. Nic není přikrášlené, jen poutavé, tragikomické, něžné. Film má jednou veselé, náhle smutné okamžiky, nádherná i bolestivá místa, vše pečlivě proložené opravdu bravurními dialogy, nápaditou kamerou a výraznými hereckými výkony obou hlavních představitelů – přesné jsou i krásné Maya a Stephanie. Vím, že těch pět bobulí je nadhodnocených, ale… Svérázná a trefná existenciální výpověď. (08.01.2006)

(1001) Teď si nemůžu vzpomenout, v jakém filmu, ale někde jsem viděla Paula Giamattiho hrát zmrda a od té doby už mám problém ho vidět nějak jinak než tak. Takže tady toho "huggable" moulu od něj neberu a ničím jiným mě film nezaujal. A drahý bože můj, proč je to tak dlouhé? Chybí mi ty staré dobré časy, kdy nezávislé filmy měly hodinu dvacet, hodinu třicet max a hotovo. A bylo tam všechno, co člověk potřeboval vidět. (27.01.2015)