Obsahy(1)
Slavný dirigent Pierre Morhange se vrací do Francie na matčin pohřeb. Setkává se tu s dávným spolužákem Pépinotem, který mu řekne, že také jejich učitel hudby už zemřel. Učitelův deník vrací Pierra do starých časů: píše se rok 1949 a talentovaný Clément Mathieu přijímá místo v internátní chlapecké škole, jejíž chovanci - divocí, problematičtí chlapci, často sirotci - rozhodně nejsou studenty ochotnými pronikat pod jeho vedením do křehkých tajemství hudby. Tyranský ředitel školy Racin se domnívá, že na žáky platí jen přísnost. Clément se však rozhodne, že vsadí na metody, které jsou blízké jeho srdci. Oříškem se pro něj stává právě Pierre Morhange, chlapec s ďábelskou povahou, ale andělskou tváří - a nádherným hlasem. Ten stojí v samém středu učitelova boje o duše ztracených chlapců a krásu světa. Mathieu začíná prostřednictvím magického světa hudby měnit životy svých svěřenců navždy. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (181)
Nemohu jinak. Jedno klišé za druhým, příběh obehraný jako hymna. Konvenční, klasicky vystavěvý. BOŽE ALE JAKOU MNĚ UDĚLAL RADOST! ()
Ano, máte pravdu - scénář plytký a neobjevný, samé klišé, konec účelově tlačí na city. Ale film se mi prostě líbil. A hudba je prostě božská. ()
Je to klišoidní až hrůza, ale krásné, milé a s překrásnou hudbou Bruna Coulaise. Lahůdka. ()
"Akcia. Reakcia." Veľmi príjemná, nesmierne citlivo nakrútená hudobná dráma. Nerobím si žiadne ilúzie ohľadom realistickosti toho príbehu, ide predsa len skôr o krásnu, skoro až rozprávkovú fantáziu, ktorá pohladí na duši a naplní srdce nádejou v lepší svet. Veď každý občas potrebuje uniknúť z prevažne šedivej reality do nejakého krásneho sna. Takú tú vieru v ľudské dobro tu stelesňuje postava idealistického učiteľa Clémenta Mathieua zvaného "Chrómová kupola" (Gérard Jugnot), z ktorého srší ľudskosť a láskavosť, a to aj napriek tomu, že zo všetkých strán musí čeliť ľudskej zlobe (tú priam stelesňuje riaditeľ Rachin v podaní Françoisa Berléanda). Zásadnú rolu v tomto diele hraje hudba, a to nádherná, priam nadpozemská hudba Bruna Coulaisa, prezentovaná prostredníctvom úžasneho spevu chlapčenského zboru, pri ktorom behajú zimomriavky po chrbte. A zďaleka nejde len o pieseň "Look To Your Path (Vois Sur Ton Chemin)", nominovanú na Oscara. Dielo je to dojímavé, neraz som musel nejakú tú slzičku zatlačiť. A chytilo ma to za srdce až do takej miery, že som ani veľmi nevnímal, aký je ten príbeh otrepaný. "Morhangeove oči sledovali môj rytmus a zrazu som v nich čítal veľa vecí: hrdosť a radosť z môjho odpustenia, ale aj niečo pre neho celkom nové. Pocit vďačnosti." ()
No a co, ze je snimek prvoplanovy a pruhledny do posledniho detailu, obcas neuskodi se podivat na film jen tak pro radost a to Slavici v Kleci splnili na 100% ()
film, který funguje, nemám zapotřebí pitvat.... ()
Velmi slabý scénář zachraňuje výborné herecké výkony a výborná hudba.A ten dojemný konec,to je paráda.. ()
Vánoční překvapení, zajímavý film o jednom mládežnickém pasťáku, kde se objeví učitel měnící zavedené pořádky a tím vzpurnost grázlíků. Zahráno docela dobře včetně mnoha dětských herců. ()
Film, který se trochu neumí rozhodnout jaký chce být žánr-hudební? drama? komedie? - ale jinak jako dobrý, není zbytečně dlouhý a natahovaný. Jako chlapecký sbor není úplně můj šálek čaje,ale dá se to vydržet...70% ()
Když se člověk podívá omylem na Životní šanci (2014) namísto Životní šanci (2013), zjistí, že Les Choristes je svou poetikou nepřekonatelné a už by se nikdo neměl dál snažit opakovat. Díky navíc za ten soundtrack, který by měl být u hudebních filmů vždy jakýmsi samozřejmým bonusem. ()
Velmi idealistický, klasicky podaný humanistický snímek (jasně, je to asi přesně to, z čeho se Tetsuovi zvedá kervní tlak), tématem vzdáleně připomínající Obecnou školu, je možná krapet přeslazený, ale dokáže zaujmout. Nicméně upřednostňují méně cukru a více biče - na diváka, pochopitelně, nikoli na ty chlapce, o kterých ten snímek je. ()
Krásné, prosté, ale krásné. Jediná postava mi kazila dobrý pocit při sledování, a to byl zrzavý přírůstek, ze kterého zlo jen sršelo. Poslední dobou je málo filmů, ze kterých jdu s pozitivním pocitem - tedy bez hnusáren a oplzlostí a... 4++ ()
Film jsem viděl podruhé a o pět jsem se skvěle bavil. Velice poetický film při kterém vám nejspíše i několikrát naběhne husí kůže či přeběhne mráz po zádech (hlavně při pěveckých výstupech). Krásně vybarvené postavičky jako malý Pepino či zrzavý výrostek zároveň přikládají kapku humoru. Pohodový film, ketrý se drápe po 5 hvězdičkách, avšak mě se zdál sem tam až příliš přeslazený a zpěv slavíků až příliš perfektní a dojímavý. 8/10 ()
Mile konzervativní a nijak překvapivé vyprávění má samozřejmě s realitou málo společného. Prostě poláčkovská iluze dětství po francouzsku, s velmi povedenou hudbou a ideální k pozdnímu nedělnímu odpoledni. ()
Balancující na hranici kýče, látka nikterak originální, ale celý koncept jednoduše funguje a pluje si neohroženě na vlnách výborné hudby. ()
Krásný poetický film, který dabingem ztrácí polovinu svého něžného kouzla. Gerard Jugnot je v roli dobrotivého učitele ve škole francouzského venkova vynikající a poslouchat ho v originále je lahoda pro uši. Držela jsem mu pěsti po celou dobu vyprávění a čekala jak to dopadne. Je to dojemný lidský příběh oslavující obyčejné lidi se srdcem na pravém místě, to vše umocněné nádhernou hudbou.. ()
Nic proti sladkostem, ale tuhle (na povrchu sice prvotřídní a chutňoučkou, zato uvnitř až neuvěřitelně umělou, ba dokonce NECHUTNOU /kdybych Barratierův pamlsek neochutnal, sám bych takové formulaci nevěřil!/) cukrovou vatu jsem pozřel jen tváří v tvář neodbytnému dávicímu reflexu a s rizikem, že se na pouť za pohyblivými obrázky pro samé nechutenství vbrzku jen tak nevypravím... Fuj! ()
Příjemné čtyři hvězdičky. Příběh, který pohladí a nezarmoutí. Vyprávění o jednom školním roce v polepšovně mezi chlapci, z nichž hudba a zpěv vychová citlivé hochy za přispění pana Mathieu, který se úspěšně pokusí změnit metody výchovného přístupu k chovancům ústavu. Samozřejmě, hodnotit herecké výkony lze těžko, ten Pierre v mladém podání ale rozhodně hrál velmi slušně. Rozhodně to byl film lepší než průměrný. ()
Kdysi mi film doporučila kamarádka a já jí musím dodatečně poděkovat, protože se rozhodně jedná o fantasické dílo plné krásné hudby, ale i dojemných a vtipných scén a s krásným a originálním příběhem. ()
Slavíci v kleci patří k filmům, u kterých se nedívám na hodinky a prostě se nechám unášet. Rozhodně je to film, který zabrnkal na mnou osobní notu. A že trochu brnká i na city? Nějak mi to v tomto případě vůbec nevadilo a za ten konec jsem sakra ráda! :) Takže za mě pět... a to bez debat! ()
Reklama