Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Od roku 1984, kdy na filmové plátno poprvé pružným krokem vstoupil čerstvý, idealistický absolvent policejní akademie Francois Lesbuche, aby se do tajů policejní praxe nechal zasvětit protřelým, zkorumpovaným kolegou Reném Boisrondem, uplynula v Seině spousta vody. Ke krimikomedii Prohnilí (Les ripoux) přibylo v roce 1990 divácky neméně úspěšné pokračování Prohnilí proti prohnilým (Ripoux contre ripoux). Ve třetím díle, u jehož zrodu stál opět jeden z nejúspěšnějších komediálních režisérů, Claude Zidi, se cesty sehrané policajtské dvojky z pařížského Montmartru znovu sbíhají. René stále sází na koně přesvědčen, že jednou musí konečně vyhrát, zatímco Francois se vypracoval na šéfa zvláštního oddělení potírajícího zločinnost. Dvojice se mění v trio, když staří kolegové, kterým se vždycky dařilo elegantně balancovat na hranici mezi špinavostí a mravností, zatahují do hry o velký balík peněz mladého, horlivého stážistu Juliena. Ten si však myslí, že podstupuje zvláštní druh výcviku... (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (96)

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

Návrat po letech ke dvojici (nyní dokonce triu) vykutálených ne až tak čestných pařížských detektivů. A ani do třetice to není nuda čili tento nejmladší bratříček sérii ostudu nedělá. Jistě, v zásadě se pouze opakují "staré dobré postupy" z předchozích dílů, ale to je na tom to vůbec nejsympatičtější. Jde totiž v každém ohledu o závan osmdesátkové nostalgie, která sází na to, že již máte k sérii vybudován vřelý vztah z předchozích dílů. Pokud ne, tak pak to samo o sobě příliš neobstojí. ()

borsalino 

všechny recenze uživatele

Ještě větší zklamání než dvojka, kam se poděla nápaditost lumpáren a podfuků? Zůstala z toho celkem nezajímavá komedie s kriminální zápletkou, která se moc a moc snaží předstírat svou lehkost a odkazovat se na staré dobré časy, ale výsledek je nuzný. A nezachránili to ani Philippe Noiret a Thierry Lhermitte. Jen z nostalgie k Prohnilím jedničce dávám za tři, jinak by to bylo o dost horší. ()

Reklama

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Včera jsem viděl jinou pozdní komedii s Philippem Noiretem v hl. roli Řidič a fantom (1996) a ačkoliv měla zde jen "modré" hodnocení, zcela původní svěží záležitost navazující na staré tradice ve francouzské komedii jsem ocenil mnohem víc, než volné pokračování konkrétního slavného filmu po téměř 20ti letech. Super prohnilé jsem spočátku vnímal jako zoufalý pokus, kde Claude Zidi již mele z posledního a jeho film působí až neuvěřitelně vyčpěle (výjimkou byla snad jen úvodní scéna s černohumorným prvkem v podobě kapek krve z policajtova nosa, které stříkají na zatčeného tělo i průkaz). Později se film rozjel docela slibným směrem, nicméně původní atmosféra už za ta léta dávno dozněla, Francis Lai se v některých motivech své hudby uchýlil přímo k technu a Zidi se po hodně nudném rozjezdu dopouští pak v závěrečné třetině pro změnu akčního děje plného velkých výbuchů, efektních (ale pocitově spíše rušivých) střihů a souběžné akce probíhající ve dvou scénách najednou na rozdělené obrazovce. Inu, proč ne... za ta léta se trendy v kinematografii změnily, přesto oceňuji, že Zidi coby tvůrce dokázal po tomhle rozpačitějším filmu již odejít z filmové scény včas. Tentokrát jsou už moje 3 hvězdičky již zcela na hraně, za některé chvilky, které mě rozesmály (ale nebylo jich moc) nebo vhodily do napětí (byť až spíše v druhé polovině), snad i za místy mile předvedenou nostalgii směrem k původnímu filmu je dávám. Byť už se zde dost tlačilo na pílu a tam, kde v roce 1984 se ještě něco s jistým společenským přesahem sdělovalo, tam se v roce 2003 stejní tvůrci zmohli už jen na divácky efektní kus s původním tématem zahnaným až do zcela neuvěřitelného extrému. 55% ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Svěží a humorná oddychová zábava... i napotřetí. Claude Zidi napsal úžasně překombinovaný scénář, který je živnou půdou pro klasickou bláznivou komedii. Philippe Noiret a Thierry Lhermitte jsou minimálně stejně dobří jako v předchozích dílech a mladý Lorànt Deutsch jim to rozhodně nekazí. Příjemné překvapení! ()

MickeyStuma 

všechny recenze uživatele

Devatenáct let od snímku ´Prohnilí´ (1984) a třináct let od volného pokračování ´Prohnilí proti prohnilým´ (1990) se režisér a scénárista Claude Zidi vrhnul na třetí film poukazující na další životní etudy Reného Boironda a Françoise Lesbucheho. Vpodstatě vlivem tak dlouhého časového odstupu je nám dána možnost se podívat, jak si v životě oba dál počínají. A hned na začátku se dozvídáme, že se v jejich charakterech nezměnilo vůbec nic. Postavení každého z nich se však za tu dobu výrazně posunulo a tak je René v důchodu a François šéfem, který dostává za parťáka nováčka, stážistu Juliena, který do toho všeho svým způsobem přináší mladistvou svěžest. No, a všichni tři se očekávaně ocitnou v kolotoči událostí, které my diváci už moc dobře známe. Ano, originalitou se snímek zrovna nepyšní, ale vlivem vstupu třetí postavy to přeci jen má o něco jiný ráz. Děj je plný zvratů, úsměvných situací, Vše je podmiňováno nostalgickou atmosférou prvního snímku a ční z toho určitá zralost hlavní dvojice, což vůbec není na škodu. Snad i na to byl kladen důraz, což mohla být i tvůrčí myšlenka Claude Zidiho. Takže nic proti ničemu. Právě z onoho nostalgického hlediska snímek svou nezměněnou atmosférou pobavit ještě dokáže, ale pro jistotu raději z toho nic převratného neočekávat. ()

Galerie (5)

Zajímavosti (1)

  • René Morard hrál v prvním a druhém díle Prohnilých restauratéra Fernanda, u něhož se René Boirond (Philippe Noiret) denně stravoval, zatímco ve třetím díle Morard hraje hoteliéra, který Boironda vůbec nezná. (velkyvezir)

Reklama

Reklama