Dějiny násilí

No já nevim, mě to zas tak tolik nenadchlo. Propracované vztahy v rodině a brutalita byly sice fajn, problém ale byl, že jsem to Mortensenovi moc nežral. Když zabíjel nebo mlátil jiný lidi tak byl fajn, ve chvílích kdy se měl ale obhajovat před svojí rodinou jsem mu ale nevěřil. Aspoň že si dojem napravil ve Východních příslibech. Atmosféra filmu mě taky trochu míjela a chvilkama jsem se nudil. Jinak to ale Cronenenberg ustál, i když jsem to možná v jeho případě také moc srovnával s vynikajícími Přísliby. Harris a Hurt byli ale výborní. (11.04.2008)

Od Cronenberga u mna asi navzdy zostane top film MUCHA, pricom ma jeho dalsie filmy ako VIDEODROME alebo eXistenZ trochu sklamali, avsak najviac ma zatial sklamal PAVUK s R. Fiennesom. Na druhej strane si neviem predstavit, ako by na mna VIDEODROME zaposobil, keby som ho videl uz koncom 80-tych rokov. Naopak tento film DEJINY NASILI ma pozitivne prekvapil, pretoze pred nasilim si Cronenberg nedaval ziadne servitky pred usta a scenar bol jednoduchy, aj ked uz mozno podobnymi sposobmi natoceny. 80% (28.09.2007)

6. 1. 2008: Rozhodně velmi zajímavý snímek, který na mě ale působil jako sled působivých, provokativních a silně emotivních scén, jejichž propojení bylo nutné jen kvůli tomu, že tak to obvykle ve filmech chodí. Úvodní odhlašování z motelu, Richie Cusack, "americký sen" hlavního hrdiny, to všechno byly naprosté pecky. Ano, Viggo je borec a hrát opravdu umí, co mě ale z celého filmu naprosto nejvíc zasáhla postava jeho syna Jacka. Takhle břitkého vtipkování jsme ve filmu nebyli svědky už zatraceně dlouho, jeho dva výstupy z "machrem" Bobbym opravdu stojí za to, s tím, že ten druhý... ten vidím před očima doteď a nejspíš se ho jen tak nezbavím. Potom mě ještě potěšil výkon Williama Hurta, sice si ve filmu moc nepobyl, ale stálo to za to. Normálně bych dala asi čtyři hvězdičky, ale jak říkám, kvůli tomu Jackovi tam odpálím rovnou pětku. "What would be the point? I mean, you win. You win, you win. You've established your, uh, alpha male standing; uh, you've established my unworthiness; but doing violence to me just seems [clears throat] pointless and cruel." 28. 3. 2011: Dnes jsem se podívala na film znovu a musím se smát, jak moc se moje vnímání kinematografie změnilo. Dnes mi film přišel hloupý, využívající klišé ne vtipně, ale vykalkulovaně, a prakticky nepředávající vůbec žádnou myšlenku, kromě urputného sdělení, že tam určitě nějaká je. Dnes mi strašně vadilo, jak se všechny postavy ve filmu chovaly. Myslím, že mohu s čistým svědomím prohlásit, že tehdy za mou frenetickou chválu mohl především fakt, že se mi líbil Ashton Holmes. A i v tomto už se můj vkus změnil. Snižuji na dvě hvězdičky a pláču nad dalším zbořeným dětským ideálem. (06.01.2008)

Od úvodní předvídatelné scény až do závěrečného příchodu umně vykalkulované drama s dokonalými herci a negradující atmosférou. Temná minulost se musí ukazovat tak, abych se zajímal o to, co přijde dál, ale scénář mi hází pod nohy jeden klacek za druhým. Zápletkou kolem ustrašeného syna a bohužel i klíčovými zvraty poslední půlhodinky. To, kam se měl Tom celou dobu dostat, mi bylo jasné už delší dobu, ale okatějším způsobem to už snad ani provést nešlo. (28.01.2006)

Brian De Palma kdysi prohlásil, že když divákům naservírujete dostatečně zajímavou úvodní scénu, vydrží na film zírat klidně další půl hodinku, i kdyby byl celkem o ničem. Měl asi pravdu, jenom u Dějin násilí to u mě fungovalo přesně obráceně. Dva chlapi jdou k autu, zírají na sebe několik sekund a pak prohodí pár slov o nějaký cestě na východ. Zas na sebe zírají, jeden jde pryč, druhej pomalu nasedne do auta a ujede tři metry. První se vrací, nasedne do auta, prohodí pár slov a oba odjíždějí. Uvažuju, jestli chci tenhle film skutečně vůbec vidět, ale říkám si, že tomu dám aspoň deset minut šanci. No a nezklamal. Protože nebýt těch dvou chlapíků, jejichž herecký výstup bych klidně omezila na scénu v restauraci, nedalo se tomu filmu skoro nic vytknout. To skoro je tam za místy nelogický jednání postav: když Tom zabije dva lupiče, je rázem ve všech novinách na titulní straně a televize s ním chtějí natočit rozhovory, ale když o několik dnů později střílí do chlapíků kolem svýho domu z brokovnice, nikdo ani nehne brvou. Nehledě na závěrečnou přestřelku, kde... ne, nebudu nic prozrazovat. Ti, co viděli, možná vědí, co mám na mysli, a pokud ne, možná jim to dojde, když zmíním poldu, který sice dokázal spočítat kvadratickou rovnici, ale dělá mu problém sečíst jedna plus jedna. Ale nebudu jenom kritizovat, vždyť jsem tomu taky dala čtyři hvězdičky. Přece jen je ta brutalita v komorním kabátku se dvěma až živočišnými sexuálními scénami naprosto neodolatelná. A vzhledem ke krátké stopáži (až o polovinu kratší než u většiny filmů, co jsem v poslední době viděla) Dějiny násilí ani nedokážou začít nudit. (17.10.2007)