Halloween

Společne s novým Argentem a jeho završením trilogie o matkách (La Terza Madre) považuji Halloween za nejlepši horrorový film roku 2007. Kde je u Argenta vychýlenost a až určitý druh snovosti určen optikou hlavní postavy a v klasicky vystavěném a vyprávěném filmu si dovolí narušit klasický narativ, tam Zombie přichází s reimaginací Carpenterova originálu, která je do jisté míry až revizionistická vůči žanru slasherů a může se tak hrdě zařadit po bok Tarantinova Grindhouse: Death Proof. I "šilenec z videopůjčovny" svou poctu braku rozdělil na dvě části, které byly mezi sebou do jisté míry vyjednáním mezi starým sedmdesátkovým poctivým a moderním přistupem ke kinematografii se zakombinování "tarantinovského mizogynického feminismu". Rob Zombie nejdřív film otevře v exploatačním duchu svých předchozích filmů (Dům 1000 mrtvol a Vyvrženci pekel), aby pak do psychologizující (pozor, nikoliv psychologické!) hodinky filmu vsadil postavy, které do toho fikčního světa nepatří (nemocniční zřizenci znásilňující pacientky či geekovští pracovníci nemocnice), a pokračoval návratem do sedmdesátek s kontextualizováním scén z Carpiho Halloweenu do nových formálních rámců, hyperbolicky nadsadil Mistrův koncept (jaké reakce originál vyvolal ve fanouškovských kruzích? viz American Nightmare) a do starého hororového světa vsadil poučené moderní postavy ala hrdinové a hrdinky z Vřiskotu. Pátá hvězda je hlavně za poslední čtvrtinu filmu, která je naprosto famózní a úchvatně nesmlouvavá, zdařile remixovaný původní hudební motiv a za to, že je co rozebírat a v necnezurované verzi se i nad čim bavit či děsit... ale tak nadšený jako z Vyvrženců pekel z toho nejsem a s náběhem záv. titulků jsem nemusel hledat svou sanici na podlaze. (30.01.2008)

Nedá se říct, že Rob Zombie udělal ostudu původnímu filmu a řadí se mezi ty povedené. První polovina je naprosto úžasná, šokové a brutální scény jsou zhotoveny k dokonalosti a psychický vývoj Michaele Mayerse je věrohodně zobrazen. Avšak druhá část pokulhává. Rob Zombie nezvládnul závěr, jež zbytečně prodlužuje a předvádí mnoho klišé. Herecké obsazení mě připadalo výborné(chlapec, co hraje mladého Michaele je opravdu slizký) kromě Hanna Hall, která mě připadala fajn, dokud na závěr filmu nevyřvala mé nervy. Opravdu jsem měl chuť ji zabit... (07.12.2007)

„Za ten čas, čo ťa poznám, sa z teba stal môj priateľ. Aspoň vidíš, aký nahovno je môj život.“ Veľmi dobre viem, o čo kontroverznému Zombiemu šlo. Niekomu sa na cenenom Carpenterovom origináli páčilo, že Michael Myers v ňom bol zlý "bezdôvodne". Zombie je však úplne iný typ režiséra a vo svojom dosť odvážnom, hoci nakoniec nie výbornom remakeu, sa pokúsil práveže vysvetliť dôvody, pre ktoré sa z malého chlapca v detstve stane psychopatický sériový vrah. Vcelku mu to vyšlo, keďže Michaelovmu detstvu je venovaná veľká časť minutáže. Vďaka tomu miestami perfektne funguje druhá polovica s už dospelým Myersom. Tej zas pre zmenu parádne pomáha skvelý, dominantný a pritom sympatický výkon Malcolma McDowella v úlohe Myersovho úhlavného, celoživotného prenasledovateľa Dr. Loomisa. Okrem prepracovanému scenáru a dôrazu kladenému na psychológiu postáv a vzťahy (čo, ruku na srdce, bežne v hororoch nevídame často a je to škoda), je ďalším mohutným plusom Halloweenu namakaná, špinavá sedemdesiatková atmosféra, intenzívne vraždiace scény, celkový nekompromisný prístup a gigantický kasting, pozostávajúci z úžasných "ksichtov" a žánrových legiend a pololegiend ako sú Udo Kier, Danny Trejo, Dee Wallace, William Forsythe, Brad Dourifa alebo Tyler Mane (vrcholom kastingu je ale zrejme až Danielle Harris, ktorá vytvára dokonalý zmätok, keďže síce hrala už v pôvodnej štvorke a päťke, ale úplne inú rolu). (19.07.2008)

Zombie-ho ukázka co se stane, když vám vaše "kukuřičné dítě" vyroste. Nervy drásající atmosféra originálu je pryč a zbyla tu jen laciná přehlídka nechutností podkreslená známým hudebním motivem. Skrznaskrz nesympatický film s ještě nesympatičtějším castingem znásilňující originál k obrazu svému, který nedrnká na nervy, jen obrazově místy nervově škube a potenciál předlohy pod tím vším problikává do ztracena. Neskutečná ztrtáta času --- Zombie "Dont fuck with the original". (05.02.2012)

No, tak přesně tohle celá série potřebovala!! Živou vodou (lépe řečeno krví) pokropené pokračování, po létech letoucích přišel někdo s nekorektní podívanou, které sluší řízná akce, dusná atmosféra, úderné dialogy (alespoň v prvních desítkách minut) a pořádná dávka nahoty. Kvantita pokračování série totiž notně převyšovala kvalitu. Zombie se vydal tam, kam se nikdo z Carpenterových pokračovatelů neodvážil – na začátek celé legendy. S úchvatným hudebním motivem místy doslova naskočí husí kůže. Regulérní příběh Meyersova dětství, fascinaci maskami a ústavní léčby (trestuhodně chybí hlubší motivace k zabíjení) má svůj spád i myšlenku, v nudnou vatu mezi mordy se ale přetaví druhá polovina (už tak dlouhého) snímku. Jako by si u ní producenti řekli, že mladí stojí jen o vřískající trio (polo)nahých kamarádek, které v posledních minutách jen utíkají v nepřehledných záběrech všemožnými otvory a skulinami, jen aby nepocítili ostří Michaelova nářadí. Nic nápaditého rozhodně nečekejte. Právě rekonstrukce Michaelových vražd z dětských let jsou mnohem více děsivější než jeho bezduché řádění po útěku z ústavu. Přesto režisér své kontroverzní pověsti dostál s plnou parádou. Co potěší jsou nejen „rodiče“ nemluvného vraha (skvělí William Forsythe a režisérova životní partnerka Sheri Moon), ale i on samotný v deseti letech. Jeho představitel, přesvědčivý Daeg Faerch, paradoxně víc hrůzy nahání bez masky než s ní. Moc chvályhodných slov ale nepůjdou na adresu postavy mladičké Laurie Strodeové, která by zatraceně potřebovala výraznější herečku. Ještě, že je tu talentovaný Zombie. Záleží hodně na divákovi, jakou má náturu a co si od žánru slibuje. Tenhle chlapík totiž nedokáže jen tak něco předhodit, třeba Michaelův útěk z ústavu okoření šokujícím znásilněním chovankyně. Za peníze na lístek vlastně dostanete dva filmy. První děsivý, neučesaný a chytrý, druhý poměrně klišovitý a tak trochu zbytečný. Slabší čtyři * , ale pořád čtyři *. (07.01.2008)