Beze mě: Šest tváří Boba Dylana

Všeho moc škodí a hodně Dylana škodí dvojnásob. Todd Haynes si pro svůj velký experiment vybral velkého zpěváka, který je pro mě jen ikonou doby a po hudební stránce ho nijak neobdivuji. Jeho komplikovanou až chameleonskou osobnost se Haynes pokusil zajímavě zpracovat jako 6 příběhů různých zpěváků, každý s jiným jménem, každý vypadá jinak, chová se jinak, je jiný, a všichni dohromady jsou Bob Dylan. Netradiční nápad může v prvních okamžicích upoutat, ale následuje smutný pád, v kterém Haynes dovádí do extrémů svou vizi a ta pro diváka zůstává pouze "něčím odlišným". Pro mě to není jednoduchý film a bohužel byl především extrémně nudným, kdy jsem si nedokázal k ani jedné a vlastně k Bobu Dylanovi vůbec vytvořit jakýkoliv vztah, který by mě k filmu poutal či vázal. Naopak, jsem byl skoro až znechucen neustálým střídáním a přeskakováním, které ve výsledku pro mě neznamenalo nic, stejně jako celý film. Příjemně a textem zajímavé písně, které jsou další faktor dotvářející Boba Dylana mě jen utvrzují v skoro až geniálním nápadu Todda Haynese, který bohužel umřel na provedením a neschopnosti tvůrce najít rozumnou hranici snesitelnosti pro diváka. Pro mnoho kritiků tento film bude darem z nebes, protože je jednoduché Haynesův pokus označit za úžasný, geniální a okouzlující, ale pro obyčejného diváka je podle mě příliš hutný a pro neznalé osobnosti Dylana velmi matoucí a chaotický. (26.07.2008)

Autoři vymysleli rafinovaný způsob, jak obejít základní kámen úrazu životopisných filmů, který tkví v zjednodušení, či zploštění dané osobnosti. Prostě a jednoduše Dylana hraje hned šest různých lidí (šesti různých "profesí", v šesti (ne vždy tak různých) časových obdobích). Avšak počítejte s tím, že film zdaleka není jen strohým životopisem, ale funguje i v rovině umělecké (lépe řečeno, i kdyby jste si odmysleli Dylana, pořád je to intenzivní zážitek). Nu a co říct na závěr? Cate Blanchett je naprosto boží (ostatně, kdy ona taky není, že:). (24.03.2016)

Experimentální dlouhometrážní alegorický životopis Boba Dylana. Jak si to užijete, záleží právě na vašem vztahu k tomuto podivuhodnému pánovi. Pokud ho podobně jako já skoro vůbec neznáte a je vám tak nějak volný, můžete tak leda obdivovat herecké výkony, z nichž nejvýš hodnotím Cate Blanchett. Ta ženská prostě zahraje kohokoliv - a po tomhle víme, že je jí jedno, jestli to je ženská nebo chlap. Neskutečné. Ale abych si mohl film užít, potřeboval bych ještě něco víc, a pro to nenastala vhodná konstelace. Právě díky tomu prolínání příběhů jednotlivých Bobů Dylanů, o nichž jsem nic nevěděl, se s blížícím se koncem filmu stupňovalo moje divácké nepohodlí, 135 minut přece jen není málo. Z respektu můžu dát 70%, ale víc opravdu ne. A dívat znova se překvapivě nebudu. (04.06.2012)

Fenomenálně natočený film, který jsem si s chutí pustil třikrát za sebou. Herci, hudba, vyřčené otázky a vůbec celková nálada snímku dělá z I´m not there určitě jeden z nejzajímavějších "hudebních" filmů, které jsem kdy viděl. I´m not there nesedne každému - ale o to víc si ho užije jednotlivec. 90% (10.03.2008)

Jedno je zřejmé – pro diváky, kteří ví pouze fakt, že Bob Dylan byl nějakým zpěvákem ze šedesátých let, bude životopisný snímek hodně silnou kávou (komplikovanost i nesourodost děje běžný divák odkojený na přímočarém vyprávění při vší úctě nepobere). Řada odboček, drobných narážek, skrytých významů, nespočet odkazů, komplikovaných textů jeho písní a především množství více či méně provokativních hvězd ztvárňující zpěvákova alter ega dělají z už tak inteligentního filmu relativně náročnou záležitost, protkanou nitěmi dokumentu i fikce. A až překvapivě hodně na mě padala jistá zcizenost, protože upřímně přiznávám, že i když tu má všechno svůj význam, nejednou jsem se ztrácel. Drama s šesti výtečnými herci v hlavní roli tak utváří i sráží představu o samotném Dylanovi a jeho zásadní postavení v popkultuře. Herecky je to excelentní na několika úrovních, máme tu jedno z posledních filmových zastavení Heathe Ledgera i na tucet dalších hvězd a hvězdiček, které tak vzdávají hold mimořádnému folkovému talentu. Bezpochyby zajímavé uchopení, kterému ale něco chybí, aby si „zasloužilo“ místo v mojí filmotéce!! (27.06.2008)