Jen řeka teče

Pro (neo)noirové krimi thrillery mám slabost a tenhle si mě okamžitě podmanil specifickou atmosférou dobového čínského venkova s komisařstvím a lesní přírodou. Pátrání po stopách přes falešné podezření, zpovědi a výslechy, nové záhady a další oběť plyne až s mysteriózním nádechem a proplouvá od přímočárého děje až do zvláštní „snové“ roviny, kdy se s hlavním vyšetřovatelem ocitáme v divadelním hledišti nebo u promítacího přístroje a leckdy u vyprávění z jeho pohledu tápeme, nakolik se pořád spolehlivě pohybujeme v realitě nebo sme již zabloudili do možných představ a vizí – obzvlášť poetická noční můra s hořící promítačkou u jezera, coby snad také jeden z obrazů zahalování stop (společně s tekoucí řekou), se náramně povedla. Výtvarná stránka je velmi povedená v exteriérech i rovněž zajímavě stylizovaných interiérech a místy nejednoznačný hlavní hrdina (i přes svůj status manžela ženy čekající dítě) působí v souladu se zádumčivou atmosférou typicky noirovým dojmem zvláštního osamělého hrdiny. Za mě nejde o nějak zvlášť mimořádný zářez v rámci žánru, ale za silnou atmosféru a také dojem zatím nejlepšího viděného čínského filmu z mé strany tu 4. hvězdičku rád udělím. [75%] [Art Film Fest 2024, Košice] (29.06.2024)

Temná, deštivá kriminálka vsazená do doby čínské politiky jednoho dítěte. Děj působí neuspořádaně, jako skládačka plná děr a nejasných návazností. Hlavní postava má očividně problémy s pamětí a vnímáním reality, proto se divákovy obtížně rozlišuje dění opravdových událostí od iluzí a představ. Originální, silně atmosférický film. (27.05.2024)

Človek nemá príliš veľa skúseností s Čínskou výrobou, ak teda neberieme do úvahy handry ako "Adiodos", "Reabook" či "Nikf". K snímku som sa dostal na základe tagov, keďže sa jedná o námet sériového vraha. Nuž, čo dodať, je to skrátka iné. Nemá to takú klasickú temnú atmosféru, ako v prípade tradičného krimi-thrilleru, v ktorom si človek hryzie nechty či zakrýva tvár paplónom. Je to skôr konverzačka, ktorá plynie veľmi pomaly, dej sa snaží byť "akože" nečitateľný, no bohužiaľ, nemá to žiadne grády ani temnú stránku, čo je v prípade obdobných námetov proste trestuhodné. Ale tak, ako exkurzia "do neznáma" to celkom ujde. Priemer na hrane.  (16.04.2024)

Hodnocení tohoto filmu je pro mě vcelku perlička. Čínských filmů se nám příliš nedostává, o to víc jsem byla zvědavá, především na crimi příběh. Zprvu velice příjemná detektivka se skvělou kamerou, fajne hudbou a vcelku zajímavou zápletkou sériového vraha, která bohužel nikam negraduje a namísto toho upadá až se převrátí v menší rodinné drama s těhotnou manželkou a pitím alkoholu s divnými stavy hlavy hlavního vyšetřovatele. Dílo končí velmi zmatečně, zničeho nic hrc frc a je oceněn, proč by to někdo jednoznačně vysvetlil, že? Nesrozumitelné, nepochopené.. (13.06.2024)

Čínsky neo-noir pre pripraveného a trpezlivého diváka s opojnou „žánrovou“ výbavou: od prívalov dažďa a nikotínového pohonu, cez ponurý vizuál a dramatické svietenie, až po nejednoznačného detektíva a skvelú snovú sekvenciu. Viac ako indície k rozlúsknutiu prípadu dodáva snímka atmosféru, no ak ste dostatočne pozorný, svoje kľúče k jadru zápletky si nájdete. S pribúdajúcimi mŕtvymi sa neustále mení hlavný podozrivý, pamäť hrdinu čím viac pokrivkáva a v závere si môžete byť istí snáď len tým, čo prezrádza poetický názov filmu. PS: priamo odporúčam tým, ktorým sa páčil víťaz Berlinale – detektívka Čierne uhlie, tenký ľad (2014) alebo poeticko-magické Posledné večery na Zemi (2018). (03.07.2024)