Reklama

Reklama

Jeden bojoval za Sever, druhý za Jih. Až revoluce v Mexiku z nich učinila bratry… Nastává konec Americké občanské války. Někteří Jižané nesou porážku těžce, a někteří se s ní ani nechtějí smířit. Jedním z nich je plukovník James Langdon (R. Hudson), který raději prchá do Mexika s celým svým regimentem i s jejich rodinami v přestrojení za uprchlíky, než aby se podrobil nové vládě. Očekává, že právě tam by mohli s pomocí císaře Maxmiliána nalézt nový domov. Mezitím se plukovník Severu John Henry Thomas (J. Wayne) rozhodne i se svými muži odejít ze služby a chytat divoké koně pro armádu. Celé stádo v počtu tří tisíc kusů však armáda Spojených států nepotřebuje, žádají jen šest set, a navíc za neférovou cenu. Lepší nabídku za kus jim učiní zástupci mexické vlády, kteří dokonce chtějí skoupit stádo celé. Henry Thomas i ostatní proto neváhají a cestují na jih, aby koně prodali armádě Maxmiliána. Osudy Langdona a Henryho Thomase se střetnou právě zde, na území Mexika. Oba důstojníky, kteří ještě nedávno stáli na opačných stranách konfliktu, stále doprovází vzájemná nevraživost. To ovšem musí jít stranou, neboť se ocitají tváří v tvář nebezpečným banditům a také uprostřed nevyzpytatelných událostí mexické revoluce… (Česká televize)

(více)

Recenze (38)

kaylin 

všechny recenze uživatele

Zase jeden klasický Wayne. Ty filmy už mi jednoduše začínají splývat. Je tu celkem dobrý příběh s koňmi, ale stejně to vedou postavy, kdy asi nejzajímavější je epizoda s indiánem a bílou dívkou. Tam bylo vidět, že někdo trochu přemýšlel i o něčem víc než jen o vtipu, kterým je tenhle odlehčený film prolezlý. Není to špatně, ale není to ani nijak výjimečně dobře. ()

pm 

všechny recenze uživatele

Vždycky mi byl bližší pragmatický přístup Rhetta Butlera před snobským vlastenectvím, nevadil by mi lenivý jižanský luxus, kdyby jeho představitelé nabubřele nelpěli na otrokářském systému a netěžěli z něho, a respektovali technický pokrok. Proto mne silně znechutila plukovníkova hra na konfederaci za mexickými hranicemi, i když jsem jí rozuměla. Ale ve chvíli, kdy s tichou důstojností věnoval Rock Hudson hodinky černošskému předákovi a zápalil svůj dům, aby neskončil v rukou seveřanských kořistníků, měl můj hluboký respekt. Nebylo to špatné, jen politicky naivní, a část s Johnem Waynem byla vyvařená z podstatně lepších filmů.70% ()

Reklama

Šakalík 

všechny recenze uživatele

Jedno z nejmilejších westernových překvapení, jaké jsem kdy zažil. Má počáteční odtažitost vycházela z toho, že jsem si neuměl představit Johna Wayna na jih od mexické hranice, kterak se zaplete do tamní občanské války. Jenomže ona ta jeho angažovanost je více méně okrajová. Že i v tomto westernu bude všechno tak, jak má, lze vypozorovat už při prvním setkání plukovníků Thomase a Langdona, kteří v době občanské války sice stáli každý na jiné straně, ale vzájemný respekt tyto staré rány brzo zahojí. Ona vůbec společná party ex-unionistů s ex-konfederisty vyvrcholí úžasně odlehčenou hromadnou bitkou, které opravdu vůbec nic nechybí. :-) Z hlediska příběhu si tenhle film s věrohodností věru nepotykal, ale vem to čert. To hravě rozdupe třítisícové stádo divokých koní, které Wayne žene do Mexika, aby je prodal tomu, kdo má více peněz, či pádnější argumenty (v majestátnosti se tohle stádo vyrovná i početnějšímu stádu dobytka z Červené řeky). Film jako takový zřetelně odkazuje na slavné westerny Johna Forda, potažmo Howarda Hawkse, kterým tak Andrew V. McLaglen tímto způsobem vzdal holt. A že se mu to sakra povedlo. ()

farmnf 

všechny recenze uživatele

Aky to opět vystihnul. Já dodávám. Zajímavý a drsný příběh o poválečném období Jihu. Herci na jedničku, kupodivu i dabing. Debilní rádoby humorné scény (rvačka při oslavě), debilní nereálná romantika a chlapáctví honáků koní, cit válečných veteránů severu-kde se vzal? srážejí tento film někde až k jedné *. Vykonstruovaný podvod Mexičanů není nic než polystyren v hlavě autora námětu a scénáře. Proč je tedy nepodvedli podruhé, ptá se bystrý divák? Takže slavný Hollywoode zase zklamání. ()

špaček421 

všechny recenze uživatele

Zcela klasický Wayne, film ničím nevybočující z jeho běžné řady filmů, které tvořil v šedesátých letech. Zde je opět doplněn další hvězdou, tentokrát Rockem Hudsonem - zpočátku to vypadá, že budou stát proti sobě, ale když se jejich linie protnou, hned se spřátelí. Film se, jako vždycky, snaží nabídnout i něco víc. Ohledně konce občanské války a porážky Konfederace je poměrně přesvědčivý a zajímavý, ostatně režisér McLaglen si tohle téma už vyzkoušel o čtyři roky dřív v Shenandoah. Máme tu skupinu seveřanů se třemi nebo čtyřmi výraznějšími postavami, to samé na jihu. Bohužel, v čem film zcela selhává, je řešení všech nastíněných linek a konfliktů. Místo toho se zdržujeme nudnou a šílenou rvačkou všech proti všem během oslav. A když už v poslední půlhodině film řádně ztemní a zdrsní příchodem revolucionářů (kteří jsou zde oproti italské verzi vylíčeni jako sprostí vrazi), závěr prostě vyšumí do prázdna. ()

Galerie (49)

Zajímavosti (5)

  • John Wayne musel kvůli roli zhubnout spostu kilogramů, které musel předtím přibrat kvůli roli Roostrera Cogburna ve snímku Maršál z téhož roku. (facojurka)
  • Merlin Olsen v tomto filmu debutoval. (Pumiiix)
  • John Wayne si během natáčení zlomil tři žebra při pádu z koně, načež si natrhl vaz v rameni a nemohl vůbec hýbat s jednou rukou. Jediné, co zajímalo, bylo nezklamat svoje fanoušky a natáčel dál i se šílenými bolestmi. (facojurka)

Reklama

Reklama