Ruská archa

Kameraman zastupující Rusko a jeho francouzský společník zastupující Evropu vedou jakýsi dialog-nedialog nad útržky z dějin ruské říše. Jak je vidět i z některých komentářů, je to věčný boj. Objeví-li se v Rusku přejaté cizí vzory, ozvou se hlasy, že kopíruje, objeví-li se vlastní prvky, je to označeno za cizí pro ostatní svět. Pak si má člověk vybrat. V Ruské arše sice forma silně vítězí nad obsahem, přesto jsem se ani náznakem nenudil a docela propadl atmosféře světa, kde se prolínají historická období a současnost. Nejvíce tedy zapůsobil závěrečný ples a následný odchod do "vod času". A ono kochání se nádhernými interiéry a kostýmy má něco do sebe i tak. jen je škoda, že se průvodkyní celým filmem nestala ta úžasně milá krásná dáma, která se objevila na asi deset minut v první třetině filmu a která s ohromnou láskou popisovala umělecká díla. (16.06.2018)

Strašně bych tomu chtěl dát víc, protože ten nápad mi připadá geniální - divák prochází napříč dějinami Ruska, přičemž je provázený nějakým Francouzem, který ho do všeho uvádí a sám divák vše sleduje očima jakési bytosti (ducha?), která těmi dějinami cestuje. Ten nápad mi fakt přijde skvělý a cením Sokurova, že to vše zvládl natočit na jediný záběr, protože z nejedné části je znát, že to muselo dát zabrat (třeba při těch tancích na konci). Bohužel na mě nedokázala zapůsobit atmosféra a kromě povedeného úvodu jsem se docela nudil. Taky mi přišlo, že v tom jsou hluchá místa a nějaký celkový dojem tomu taky scházel. I závěr mi přišel tak trochu zbabělý, čekal jsem od něj víc. Kvůli tomuhle všemu nemůžu jít s hodnocením výš. Navíc mě trochu zradila ne zrovna dobrá znalost ruských dějin, místy jsem se nechytal. Ale tak jako tak se Ruskou archu vyplatí vidět, špatný ten film rozhodně není. Silné 3* (11.11.2020)

Inscenačně náročný a po kostýmní stránce zdařilý experiment, jehož smysl mi uniká a který mne nudí do morku kostí. Natočení snímku v jednom záběru je dle mého názoru v tomto případě prakticky zcela samoúčelné a v mnoha místech nepovedené - většina scén je vatou mezi několika zajímavými nápady. Dialogy jsou prázdné (zřejmě z velké části improvizované), obrazová kompozice mi připomíná mnou natáčené domácí video. (01.11.2007)

Absolutní vítězství formy nad obsahem. Pro Rusy asi velká paráda (být to v českém provedení, tak slzím dojetím), ale pro každý jiný národ je to jenom hodina a půl dokonalé filmařiny bez jakéhokoli smyslu. Osobně si nedovedu představit schopnosti tvůrců, kteří byli schopni celý film udělat v jediném záběru. To je ohromující. Jinak ale prázdno. 50% (19.11.2016)

V hlavní roli Ermitáž, ale ta hraje na jedničku. Záměr jediného záběru mi připadá jako projev čistého masochismu tvůrce a to, že do toho ten dav lidí v nádherných kostýmech šel, je ukázka manipulovatelnosti davu. Z dialogů ještě v dabingu jsem měla kopřivku a chtěla jsem si ruce vrazit do uší až po lokty. Ale Ermitáž je nádherná a to hodnocení si bez debat zaslouží. (19.03.2012)