Kill Bill 2

Kill Bill: Vol. 2 se zdá být úplně jiným filmem než jeho první část, nejen že na sebe nenavazují, ale také se soustředí každý na jinou rovinu příběhu a ukazují nám charaktery postav tak jak je neznáme, což naštěstí díky nechronologickému seskupení filmu nijak neškodí. Černá Mamba pokračuje ve své pouti za pomstou, ale tentokrát nás nečeká krvavá řež, ale mnohem prokreslenější příbeh s tučnější dějovou linkou, dozvíme se mnohem více z Nevěstiny minulosti a hlavně se seznámíme s postavou, jejiž tvář nám byla v původní části přísně tajena, Billem. Je zvláštní, že čím více toho o jednotlivých postavách víme, tím více nás Quentin Tarantino, jenž tentokrát vsadil spíše na douhé dialogy a svůj oblíbený humor, překvapuje. V ten moment, kdy se zdá, že je dobojováno si nelze povšimnout, že ještě nenadešel čas na konec příběhu, ale režisér jej jinak nenatahuje, naopak nechává film žít svůj vlastní život a úrvky z něj nám předkládá, přičemž nezapomíná vytahovat esa z rukávu a dokazovat nám, že co se koncem zdá být jím rozhodně není. Mamba totiž dokončí svou pomstu až když dořeší své vnitřní problémy a je osvobozena, její život pak začne dávat smysl a my pochopíme, jak blízká si je v současnosti a minulosti a zároveň začne dávat smysl i její dlouhá cesta, jenž se na konci může někomu zdát přehnaná a nedůležitá, jen jako linka, díky které režisér vyprávěl příběh a nakonec ji nechal zaniknout, protože se stejně ukázala jako věc, které Mamba nakonec lituje, protože putovala z důvodu, který nebyl opodstatněný - což ovšem sama neví - i když jeho část nejspíše ano, a někomu jako nejpodstatnější část příběhu, jež na konci buď vyvrcholí nebo padá spolu s ním. Ať příběh pochopil jakkoli, jistě dokázal ocenit režisérovu zručnost a rozhodně nezalitoval času který s Nevěstou ztrávil, protože rozhodně nebyl promrhaný. (06.01.2006)

Nejspíš lepší film, než-li volume 1, ale možná o něco méně zábavnější (nikdo tu nekrájí desítky jakuzáků s katanama na kousky a necákají tam hektolitry humorně falešné krve) a definitivně méně pulpové/brakové (i díky hudbě). Jednoznačně nejlepší je dát si oba díly hned za sebou, takže... Ono to vlastně nádherně návazuje a hrozně se mi líbí, že se Tarantino a jeho choreograf neopakují a tam, kde to vypadá na další souboj na meče, co už jsme viděli v prvním partu, přijde zase s novým a zábavným řešením. A David Carradine se do své role perfektně hodí, jen měl někdo Tarantinovi říct, že nechat ho zahrát mnohaminutový dialog není zrovna jeho silná stránka. (10.07.2017)

Až nedávno jsem zjistil, že jsem asi jediný na světě, kdo si nejenže nemyslí, že jsou oba filmy stejně dobré (což by z principu odpovídalo, když byl uměle rozdělen Miramaxem, povinně pustit Whole Bloody Affair nebo jinou fanouškovskou verzi), ale že druhá část je mnohem lepší (a jednička nestojí vůbec za nic, ideálně). Pro mě je prostě dvojka zásadně horší film a nejspíš to bude kvůli zasazenému prostředí (Japonsko X Nové Mexiko, c´mon)...a taky je tu méně akce. A to přesto, že se v první části samotný Carradine zjeví jen v siluetě a vynikající (naposled) Uma Thurman vybíjí pouze jeho vražednou bandu. Protože když už se tady konečně objeví, tempo hrozně zvolní a není to prostě tak našlapané. Absolutně nemůžu pochopit, že se tak rozcházím s názorem lidí, co stihli Kill Billa v kině, ale už to tak bude. Nechť mi napíše ten, kdo to má stejně...uděláme opozici. (01.05.2018)

Po akčne nadupanej jednotke s minimom deja ale s ohromujúcou formálnou stránkou (takže rozvinutejší príbeh nejako zvlášť nechýbal) prišla dvojka. Pripadala mi zbytočne ukecaná, namiešaná z rôznych citácií a pritom nepriniesla veľa originálnych scén. Zmŕtvychvstanie bolo vyložene odfláknuté, rovnako aj niektoré súboje. Počas ich sledovania sa miestami dostavoval pocit nudy. Výsledok: dobrá akčná dráma so zopár silnými momentami. (19.01.2005)

Volume 1 je Kill, Volume 2 Bill, tzn. nejdříve zabíjení, potom mluvení. Pasáže se zdánlivým loserem Madsenem a arogantním mandarínským staříkem s pletací jehlicí ve vlasech Pai Meiem vynikající, stejně tak nástup té vražedné čtyřky před kapli ve stylu nástupu Frankovy bandy v Tenkrát na Západě. Škoda jen, že se v poslední objasňující půlhodince ukázalo, jak moc rád režisér poslouchá repliky ze svého scénáře. Sečteno a podtrženo, za studena servírovaná pomsta Beatrix Kiddo zvané Nevěsta, či chcete-li Černá mamba je jasný důkaz Tarantinova vydobytí pozice autora, který si točí, co chce a jak se mu zamane a vy to buď milujete, nebo tím pohrdáte, ale nikdy to nepřehlídnete.. (09.09.2008)