Zprávař: Příběh Rona Burgundyho

Ve své době, kdy jsem ještě nebyl připraven na zvláštnost Willa Ferrella mě tato komedie hluboce zklamala. Musím tohle tvrzení vzít zpět. Potenciál Willa je opravdu využitý a celý jeho tým ve složení Rudd, Carrell a Koechner, podává nadpozemské výkony. Skvěle jsem se bavil. Nejvíce asi když motorkář Jack Black nakopl psa a když to pak znovu ukazovali v titulcích jako nepovedenou scénu. 65% (06.01.2011)

Výborně obsazená komedie, jejíž zápletka je dost ujetá, ale právě sympatičtí herci to zachraňují. Téměř celý frat pack nesmírně potěšil, ačkoliv Luke Wilson se například objevil jen asi na 3 minuty, Jack Black na minutu a Seth Rogen tak na 30 vteřin. Poprvé zhlédnuto 08.06.2010, podruhé 16.01.2016, přičemž z filmu jsem si nejenže nic nepamatoval, ale ani jsem si nevzpomněl, že už jsem ho někdy předtím viděl.. což teda o něčem vypovídá. Ale spíš o mé paměti, než o kvalitě filmu. Hodnocení zůstává 4*. (08.06.2010)

Boze to byla silenost, Ferrell snad musel bejt nadopovanej. Takle se maj tocit komedie, ktery pobavi jak maly, tak dospely, bez nechutnosti, zato s vynikajicima a originalnima napadama. Jen by me zajimalo, jak moc to vychazi ze skutecnosti. Dej filmu je sice docela jednoduchej, ale je to tak narvany vtipama, ze uz to snad vic neslo a par scen jsem jeste dlouho rozdejchaval. Samozrejme vsemu vevodi Ferrell, ale i ostatni stoji za povsimnuti. Hlavne Steve Carell v roli vymastenyho moderatora pocasi, Jack Black jako motorkar (mimochodem jedna z nej scen filmu) a pak Ben Stiller coby spanelskej moderator (jejich bitka je taky jedna z nej scen). Proste si nemuzu pomoct a musim dat 5*, takle jsem se uz dlouho nenasmal. (31.05.2006)

V nultých letech téměř nešlo narazit na americkou komedii, ve které by se nevyskytoval proměnlivý počet členů party jménem Frat Pack. Občas byli relativně rozumní, jindy se utrhli ze řetězu a jindy stvořili Rona Burgundyho. I vedle výstřelů typu Zoolandera, natož mezi najednou zcela usedle působících Vybíjené či Starskyho a Hutche, vypadá Zprávař jako sled gagů, ke kterému se scénář psal jen jako povinná kostra, aby ho vůbec bylo možné natočit a pustit do kin. A sem tam se ta nekonečná improvizace Ferrellova řevu nebo Carellova dadaistického plácání trefí. Na jeden takový moment ale připadají tři naprosto mimózní a inteligenci diváka urážející. Pro někoho je možná výlet do sedmdesátkového San Diega vzpomínkou na dobu, kdy mohly komedie nekorektně ukázat téměř cokoli a pozurážet libovolnou skupinu. Za mě ale zestárnul do téměř nesledovatelného patvaru, který drží nad vodou vedlejší role a téměř hmatatelný pocit, že zúčastnění se očividně dobře bavili. Tak alespoň někdo. (07.02.2021)

Parta okolo Ferrella mne většinou odrazuje, ale zároveň vím, že brutální absurditu rozhodně umí. Jen ji většinou utopí pod haldou nesmyslných trapností. Zprávař takový naštěstí není. Ne, že by se Ferrel trapnostem vyhnul, zdaleka ne, ale naštěstí absuridta s kvalitou převládá a funguje to. Koechnera bych proškrtal, ten je ve Zprávaři opravdu jen jako dávkovač povětšinou nechutných kokotin. Nicméně tolik prostoru nedostává a Ferrell ho přebije. Tudíž - mile překvapen. (09.11.2013)