Romasanta: Hon na vlkodlaka

Film, podle skutečné události, kdy byla poprvé zmíněna lykantropie. Ve Španělsku jsou nacházena brutálně zmrzačená a roztrhaná těla (parádní maskérská práce) a nikdo neví, zda to mají na svědomí vlci, nebo brutální vrah, který obětem odřezává podkožní tuk. A tak se rozvíjí napínavý příběh, který i přes svou brutalitu bohužel svým lookem připomíná spíše drsnější telenovelu. Ale kouká se na to opravdu dobře, zejména na tvářičku Elsy Pataky. Film vznikl v produkci Briana Yuzny a režisér Paco Plaza ho natočil před svou kultovní zombárnou REC. (09.04.2018)

Titulok filmu pomerne dosť zavádza, čo rapídne ovplyvnilo očakávania diváka. Nejedná sa o žiadny horor, ktorého príbeh by bol postavený na princípe lovu vlkolaka, no ide o historickú kriminálku, ktorá si berie na paškál udalosti z 19. storočia, kedy v jednej časti Španielska, dochádzalo k množstvu brutálnych vrážd. Nakoľko mali obete známky po atakoch vlkov, tak ako to bolo v danej dobe zvykom, začali sa šíriť zvesti o vlkolakovi, ktorý napáda ľudí. Divák sa síce nedočká žiadneho mimoriadneho gore či násilia ako takého, no tento snímok určite nie je sklamaním, po ktorom by mal človek dojem, že vyslovene zabil svoj čas. Tak nízke hodnotenie si nezaslúži .. (19.04.2018)

Námětem tohoto filmu jsou soudní spisy o Manuelu Blancu Romasantovi (narozen - 18. listopadu 1809 vesnice Regueiro, Esgos / zemřel † 1854). Je to první zdokumentovaný případ lykantropie (odkazuje se na duševní nemoc, ne mytologické bytí). Ve Španělsku u soudu byl případ veden pod č. 1778: "příčina Wolfman", SOUD Allariz (Orense)... - Viděno 1x + 2009 - 1/2 filmu - 40% (18.05.2011)

„Niektorí tvrdia, že som bol človek, ktorý sa občas menil na vlka. Ja si myslím, že som bol skôr vlk, ktorý sa občas menil na človeka.“ V prvej polovici 19. storočia španielskymi dedinami (v zovretí temných lesov, ktoré poverčivým dedinčanom na dobrej nálade nepridali) otriasla séria vrážd (prevažne žien). Telá boli nájdené v horách, roztrhané, dokonca zbavené tuku (napr. z oblasti stehien). Niektorí sa prikláňali k názoru, že vrahom je šialenec. Ďalší, že zabíja svorka vlkov (začalo ich masové vyvražďovanie za odmenu, ale nepomohlo). Niektorí sa prikláňali k názoru o vlkolakovi. Nakoniec bol pred súd postavený dobre vyzerajúci (čo mu v nadväzovaní vzťahov so ženami pomáhalo) obchodný cestujúci Manuel Romasanta. Tvrdil, že sa premieňa proti svojej vôli na vlka a v tej chvíli nevie ovládať svoje krvilačné správanie. Niektorí experti, hoci dav si prial popravu, sa pred súdom zhodli na tom, že môže trpieť tzv. lykantropiou, teda duševnou poruchou, kedy pacient verí, že sa dokáže meniť na vlka. Táto choroba bola rozšírená hlavne v „temných dobách“, kedy ľudia mali sklon veriť „rozprávkam“ a ak navyše lykantropia postihla retardovaného jedinca, ktorý bol navyše napr. znetvorený, nebol dôvod myslieť si, že lykantropia neexistuje. Ak aj vás táto téma fascinuje, asi ste videli mizerné BRATSTVO VLKOV - HON NA BEŠTIU. Pojednávalo o čomsi podobnom (o storočie skôr došlo vo francúzskej lesnej oblasti Gévaudan k desiatkam vrážd, no páchateľ nebol polapený). V prípade HONBY NA VLKOLAKA som znudene čakal vlkolačí krvák. Nevedel som, že niečo také sa kedysi naozaj stalo (ale ťažko sa baviť o „histórii“, sú to už skôr mýty a legendy). Výsledok ma tým pádom spočiatku nadchol. Bohužiaľ to rýchlo prešlo - priveľa zlých postáv s čudným priestorom (myslíte si, že postava X bude ústrednou a zrazu je zabitá alebo na 45 minút zmizne z plátna) či chaotické časové skoky (nevedel som, či scéna Y chronologicky nasleduje po predchádzajúcej alebo sa odohráva o 3 roky skôr). Ak necháme bokom zopár fajn nápadov (premena na vlka), je to rozčarovanie, aj keď snaha bola. (17.03.2011)

Tak a máme tu další filmu, který byl údajně natočený podle skutečných událostí. Popravdě jsem se o tento případ předtím nikdy nezajímal, takže nemůžu porovnat, jak se tvůrci filmu drželi historických fakt. K dobru jim však musím přičíst hlavně to, že se rozhodli ponechat jméno ústřední postavy. Co se však týče kvality filmu, tak tady jsem i po druhém shlédnutí, zůstal dost skeptický. Nemám moc rád, když se do hororu míchá i romantický podtext, takže s tímto byl u mě jeden z tvůrců REC dost na štíru. Nicméně musím říci, že napodruhé se mi to líbilo přece jenom o trochu více, nežli minule. Dokázal jsem přistoupit na onu (ne)hororovou hru, kdy se tu sice objeví několik prvků, které určitě stojí za povšimnutí (přeměna z vlka do lidské podoby, rádoby rozsápané mrtvoly) – bohužel mnoho důležitého se odehrávalo spíše za kamerou. Takže jsem se stejně cítil dost ošizený. Nicméně Romasanta se stejně spíše podobá potemnělé detektivce či historickému dramatu a tady už si tvůrci vedli o trochu lépe. Atmosféra má místy docela slušné grády, nicméně takových světlejších záchvěvů je tu opravdu jen několik. Spíše mě tempo příběhu místy dost uspávalo a jediné, co mě drželo při životě, byla „božská“ Elsa Pataky. Tahle ženská mě dokáže pokaždé pěkně rozohnit a to se nemusí ani svlékat ( i když kdo by se za takový bonus zlobil, že…). 40% (07.07.2008)