Romasanta: Hon na vlkodlaka

Nastesti jsem necekal vlkodlaci horror, ale spis temnou detektivku a tu jsem vicemene dostal. I tak ma film pomerne vyrazne chyby, predevsim neschopnost tvurcu rozhodnout se pro zanr a vyzneni jednotlivych postav se taky meni az podezrele casto. Prijemne mne prekvapila kamera a celkove barevne vyzneni, moc hezky se na to kouka, stejne jako na dostatecne nechutne mrtvoly. Herci jsou celkem nevyrazni, ale snazi se a neprehravaji, Sands je fajn, ale nejvic samozrejmne zaujme Elsa Pataky, ma opravdu nadhernou tlamicku. Mnam. (18.02.2005)

Velice zvláštně podaný "vlkodlačí" příběh, plynně (i když to, pravda, občas drhne) přebíhající z historického dramatu do krimi, následně romance, aby se nezapomělo na soudně-lékařské drama. Scénáristé tento příběh založený na skutečných událostech prostě patlají hlava nehlava, což mu dost ubírá na kvalitách. Velká škoda, protože film obsahuje spoustu zajímavých věcí - je to první film, v němž se člověk nemění ve vlka, ale vlk v člověka (a samotná scéna proměny je po technické stránce velice povedená, nápaditá a vcelku originální). Julian Sands je sice trochu suchší, ale ksichty pro svou roli háže dobré, Elsa Pataky je bez debat, má to docela dobrou kameru, historického ducha a výborné scény pokaždé, když se v nich objeví malý ptáček (skvělé). V konečném důsledku velmi rozpačitý film. Nečekejte vlkodlačí horror, budete zklamáni, pokud vás baví historické krimi drama, můžete být i spokojeni. 2,5* (09.06.2011)

Film, podle skutečné události, kdy byla poprvé zmíněna lykantropie. Ve Španělsku jsou nacházena brutálně zmrzačená a roztrhaná těla (parádní maskérská práce) a nikdo neví, zda to mají na svědomí vlci, nebo brutální vrah, který obětem odřezává podkožní tuk. A tak se rozvíjí napínavý příběh, který i přes svou brutalitu bohužel svým lookem připomíná spíše drsnější telenovelu. Ale kouká se na to opravdu dobře, zejména na tvářičku Elsy Pataky. Film vznikl v produkci Briana Yuzny a režisér Paco Plaza ho natočil před svou kultovní zombárnou REC. (09.04.2018)

Být devátým synem není žádné terno, což by jistě mohl potvrdit Manuel Blanco Romasanta (méně než jindy charismatický Julian Sands). Ve skutečnosti byl Romasanta z pěti dětí a z třinácti přiznaných vražd mu jich uznali devět.... Jinak podle folkloru španělské Galicie se mohl stát vlkodlakem sedmý syn. Tolik k číslům. Romasanta měl neujasněnou sexualitu, vraždil a vyráběl mýdla z lidského tuku. Pro film se ale hodil lépe vysoký urostlý muž, který neměl problém svést jakoukoliv ženu. Historické drama s nádechem hororu má místy působivou vizuální složku, přízračnou atmosféru, kopici znetvořených mrtvol a vcelku vydařenou scénu transformace. Zuřiví vlci, hořící kočár řítící se lesem a poslední let malého pěvce patří mezi nejpůsobivější scény. Půvabná Elsa Patakyová se neváhá předvést v plné kráse. Ač se nejedná o klasický vlkodlačí film, své kouzlo má. Hodnocení z dřívější doby ponechávám. (27.08.2018)

Jsem si dobře vědom toho, že každé KDYBY, vztahující se k věcem a činnostem, které již byly vykonány, je KDYBY zbytečné. Přesto si teď jedno takové nemůžu odpustit. KDYBY Romasanta režíroval Alejandro Amenábar nebo Jaume Balagueró, vznikl by film, o kterém by se v zasvěcených kruzích ještě dlouho mluvilo. Rozhodně nechci tvrdit, že takto zbyla na jazyku jen pachuť z nepovedené podívané, popřípadě, že vše zachraňoval kníže temnot Sands, to jistě ne. Jen se domnívám, že velká příležitost a obrovský potenciál byl promarněn z režisérského křesílka-namísto vynikajícího temného thrilleru s horrorovými prvky, vznikl pouze lehce nadprůměrný snímek. (26.01.2007)