Reklama

Reklama

Gottwald

(seriál)
Československo, 1986, 8 h 32 min (Minutáž: 84–123 min)

Scénář:

Jaroslav Matějka

Kamera:

Alois Nožička

Hrají:

Jiří Štěpnička, Jan Teplý st., Ladislav Lakomý, František Řehák, Ilja Prachař, Jiří Holý, Otakar Brousek st., Vladimír Ráž, Michal Dočolomanský, Václav Mareš, Josef Langmiler (více)
(další profese)

Epizody(5)

Pětidílný seriál podle scénáře Jaroslava Matějky o vůdci československého proletariátu je dramatickou rekonstrukcí života a zápasu dělnické třídy v letech 1928-1948, kdy osobnost K. Gottwalda v čele KSČ dovedla dějinný zápas k vítěznému završení. Seriál byl připraven k 90. výročí narození Klementa Gottwalda, představuje také celou řadu významných postav našich dějin. (woody)

(více)

Recenze (125)

amyth odpad!

všechny recenze uživatele

Odplivnutí směrem k Štěpničkovi - v nadsázce se dá říci, že se před celým světem vymočil na svou matku - na její čerstvý hrob. Jistě by i on, uvědomělý komunista, žádal namísto 15 letého žaláře za pokus o emigraci trest smrti jako ostatní její "kolegové". Normální člověk by se raději nechal zavřít než udělat tohle ...... ()

Exkvizitor 

všechny recenze uživatele

Převapivě nejmenší slabinou Gottwalda je scénář. Postavy (alespoň ty hlavní) zde už rozhodně nejsou idiotskými karikaturami jako v agitkách let 50. a také zobrazované události si udržují jakýs takýs kontakt s realitou. Problémem je prokomunistická supertendečnost, které se dosahuje nikoli naprostým překroucením dějiných událostí, ale jejich demagogickým výkladem (kupříkladu problematika Mnichova 1938 je prakticky zúžena na řešení otázky "Má se republika opřít o vojenskou pomoc SSSR, jak chtějí prozíraví komunisté, nebo ne?"). Dialogy nepostrádají jistou špetku inteligence a některé postavy jsou jejich prostřednictvím celkem nečernobíle portrétovány (zejména Beneš, kterému je dán ve většině dílů významný prostor), většina charakterů však svou psychologií jen o málo překračuje úroveň rodokapsových hrdinů (proradný buržoa v rouše komunistickém Jílek, zavilý padouch Henlein, žoviálně prostoduchý Jan Masaryk, pouze na koryta myslící monsignore Šrámek...). Celkem silný žaludek ovšem vyžadovalo umístit do tohoto oslavného seriálu některé osoby později stalinisty popravené v procesech, o jejichž protiprávnosti už mohl v roce 1986 stěží někdo pochybovat (Zemínová, Slánský) nebo dokonce samotného Stalina, který je zde vykreslen jako moudrý, dobrotivý báťuška. Naprosto pro všechny postavy je ale typické, že nevedou žádný osobní život a žijí jenom politikou. (Gottwald dá v průběhu celého díla city najevo jenom jednou: Rozpláče se v okamžiku, kdy se dozví, že padl Šverma.) - Za naprosto nejhorší prvek Gottwalda (necháme-li stranou ideologii) ovšem považuji režii. Ta je tak ubohá, že je člověku jednou do pláče, podruhé do smíchu (za skvělý příklad režisérské impotence považuji scénu přestřelky mezi partyzány a gardisty v horách, tuším, že ve třetím dílu). Bohužel se obávám, že Evžen Sokolovský má v tomto ohledu v dnešních seriálech telenoveloidního typu mnoho následovníků. - O Gottwaldovi by se dalo napsat mnohem víc. Pro nedostatek prostoru však chci už jenom poznamenat: Kdo žehrá na tendenčnost normalizačních seriálů, nechť si občas pustí kupříkladu hlavní zpravodajskou relaci naší veřejnoprávní televize. Ostudná neobjektivnost jejich reportáží na politická témata často vyráží dech. Nedávno natočený příspěvek o dekoraci bratří Mašínů by se s klidem mohl vysílat před Listopadem (samozřejmě s přesně opačným vyzněním). ()

Reklama

Ampi 

všechny recenze uživatele

Asi budu za svůj názor vlačen, ale ono je to dobře natočené. Herecké výkony na dobré urovni. Scénaristé vhodně zvolili období, hlavně to utli v roce 1948, takže Klema mohl být čístější než byl. Ale spousta věci v seriálu je podle pravdy. Ono kdyby Klement Gottwald umřel v roce 1939, byla by jeho historická stopa mnohem pozitivnější než je teď. Třeba by jsme si ho pamatovali třeba jako zastánce obrany republiky. A hlavně si myslím, že plno lidí hodnotí osobu a ne kvality seriálu. ()

Tosim odpad!

všechny recenze uživatele

SÓDRUZI! VŠECHNO, CO BYLO POTŘEBA, UŽ TADY ŘEKLI SÓDRUZI! A co u? Ne, teď vážně, proč asi chybí "dějiny" po únoru 1948, to už by nebyla ta správná prdel. Z "úprav" mě nejvíce dostala ta, která se týkala Gottwaldova opileckého parlamentního projevu v roce 1929 o tom, jak bolševici umí zakroutit krkem. No nic, jdu zvracet. ()

sportovec odpad!

všechny recenze uživatele

Nejpozoruhodnější je na tomto paskvilu neprozřetelnost, s jakou se režim pustil do jeho realizace. Schopný praktický politik se všehoschopnou povahou nebyl vzdor zločinům, jichž se dopustil, a krvi, která lpí na jeho rukou, i faktu, že ze zbabělosti vydával na smrt nejbližší spolupracovníky, ještě tím nejhorším ve vedení - všeobecně obávaný byl goebbels KSČ Václav Kopecký, bylo tu neblahé Švábovo oddělení. V tomto seznamu by bylo možné pokračovat. Moskevský poskok a Stalinův držtaška svou neblahou proslulost i uvnitř soudnější části komunistů získal již nástupem do čela KSČ. Věcná fakta tehdy ještě nebylo možné uvádět, propagandistické lži naopak páchly přes veškerou cenzuru mimořádně. To všechno se v seriálu plně projevilo a defraudovalo i poslední zbytky řemesla, které snad do něj také bylo vloženo. Zhlédnout tento paskvil je nejen ztráta času. Bohužel. ()

Galerie (2)

Zajímavosti (13)

  • Píseň, kterou českoslovenští vojáci zpívají po slavnostní přísaze, má název „Směr Praha“ a jejími autory jsou Ervín Toman a Jan Mareš. Jednalo se o „pochod československé vojenské jednotky v SSSR“. (majky19)
  • Keby Jiří Štěpnička (Gottwald) v tej dobe odmietol hlavnú úlohu muža, ktorý v skutočnosti podpísal uväznenie jeho matky, ako herec by skončil. [Zdroj: iDnes] (Raccoon.city)
  • Ve scéně, kdy je vyhlášena všeobecná mobilizace a vojáci rukují ke svým útvarům, zpívají za pochodu píseň „U našich kasáren“. (majky19)

Související novinky

Jiřina Švorcová: 1928 - 2011

Jiřina Švorcová: 1928 - 2011

08.08.2011

Po dlouhé nemoci zemřela v pražské léčebně dlouhodobě nemocných česká herečka Jiřina Švorcová. Dcera stavebního dělníka a hostinské vystudovala učitelský ústav a Státní konzervatoř v Praze. Po jedné… (více)

Reklama

Reklama