Avatar: Legenda o Aangovi

Tak Netflix chce starší a dospělejší diváky? Fajn. Ale nehodlám se teda držet zpátky a odpouštět přešlapy, které bych jako mladší a s méně vyvinutým kritickým uvažováním odpouštěl původní animované verzi. Netflix verze má jediný štěstí, že slepé odmítání a nenávist jsou proti myšlenkám, jimiž by Iroh chtěl, aby se lidé řídili. Myšlenkám, které jako jediné Netflix potencionálně nezmrví, jelikož skoro všechny ostatní ústřední myšlenky předlohy zdá se buď nepochopil, nebo se rozhodl z nějakého důvodu vyškrtnout. Třeba negativní rysy hlavních postav - zcela jasně měly sloužit charakterovému vývoji a ponaučení, ale tvůrci je vyřadili. Asi jim přišlo, že by tím zdržovali děj (Aangovo odbíhání od hlavního úkolu) a že by dávali dětem špatný vzor (Sokkův sexismus), jelikož hrdinové přece nesmí být nedokonalí. A přitom na děti “černobíle” vnímající svět seriál nemíří. Vidíte ten paradox? Tímto vnitřním protiřečením si je seriál prolezlý celý: některé linky, mnohdy z naprosto odlišných epizod, nesmyslně splácává dohromady, a přitom má zjevně čas na zcela vlastní originální linky. Zejména snaha polidštit Azulu, čímž jí jako jednomu z antagonistů předlohy odebírá jeden z rozměrů děsivosti. Samozřejmě, některé změny nejsou nutně na škodu - ostatně dobrá adaptace nějaké změny dělat musí. Kupříkladu posunout centrální hrozbu celého příběhu časově na neurčito kvůli dospívání herců mimo natáčení se jeví jako logický krok, jenže jeho implementace působí dosti neohrabaně. Podobných změn (např. předčasná odhalení dramatických zvratů) evidentně přibývalo, což nakonec vyústilo v odchod tvůrců původního seriálu z tvůrčího týmu. To jsem vnímal jako první z mnoha varovných znamení, přičemž i téměř všechna další se bohužel naplnila. Skoro si až připadám, že jsem viděl jiný seriál než ostatní, kteří na něm chválí mimojiné třeba CGI. Jenže to je mnohdy vysloveně obludné: sledovat při létání nebo blbé jízdě kajakem jasně viditelný green screen fakt bolí; ovládání ohně je často zahaleno kouřem (aby asi nebylo pořádně vidět); a nepěkné digitální pozadí nahrazující fantaskní přírodu kamera pro jistotu v 90 % záběrů zabluruje, čímž figury vizuálně vytrhává z obrazové celistvosti rámu. Velká část záběrů tak působí na poměry takovéto druhu produkce až podezřele béčkově, což zabíjí i většinu akčních scén. V nich nemá žádná složitější bojová choreografie šanci vyniknout, jelikož ji naprosto rozkrájí rapidní střih nebo tempo akce ničící rozstříhání úderů na záběry a protizáběry. No a protože pro mě celé toto dílo nezachraňuje ani příběh a scénář, ani audiovizuál, patrně ho před ještě nižším hodnocením chrání nostalgie (kterou ze mě chtějí vymačkat použitím Leaves from the Vine) a respekt k lidem, jež se na seriálu podíleli z lásky k předloze, a ne s vidinou kreativně líného zisku, která stojí za téměř všemi podobně zbytečnými live action remaky animovaných děl. Celý to stejně působí jako divadlo z Lávového ostrova. A vůbec, v Ba Sing Se není žádný hraný Avatar. (28.02.2024)

Příjemná fantasy pro celou rodinu. Vládce větru (film) se mi nelíbil, ale tuto seriálovou verzi jsem si oblíbil. Příběh, vyprávění funguje skvěle, postavy jsou sympatické a ten malý mudrlant Avatar tomu celému příběhu dal takovou jiskru. Trochu drhnou triky (digi bordel), to si měli pohlídat. Skvělé jsou však všelijaké originální příšery, kterých tam mohlo být daleko více. No a nejlepší ze všech byl vzdušný bizon, takový velký ňuňínek 🙂. Celkově jsem spokojený.... (24.02.2024)

Předlohu jsem nikdy pořádně neviděl a tak jsem do téhle série šel jen s tragickým The Last Airbender, který se hodně snadno překonal. Ohledně první série: Vizuálně to vypadá fajn a hudba taky není špatná. Příběhově nic extra náročného a rychle se to hýbe kupředu jak ze začátku, tak ke konci. Naopak 3., 4. a 5. epizoda byli neskutečně dlouhé peklo, kde jsem každých 5 minut přesvědčoval sám sebe, abych to nevypl nudou. Postavy vypadají pěkně tématicky, nicméně občas říkají jen to co musí a je slyšet jen naučený scénář. Vyzdvihnout musím ale Dallase Liu, kterého si užívám v každé scéně, kde Zuko dostává prostor. Jeho vztah s Irohem je snad nejlepší interakcí herců napříč celou sérií a jeho příběhový arc působí mnohem zajímavěji než ten Aangův. Případné další série rád zhlédnu, ale žádný velký hype to ode mě zatím nezíská. 5/10 (05.03.2024)

Animovaný seriál neznám a z filmu mi v paměti zůstalo jen jméno v té době nepěkně hejtěného Shyamalana. Takže nejsem zatížen potřebou srovnávat. Vizuál je moc pěkný, hudba, herci...hezky to ladí s příběhem, který se sice odehrává na pozadí války a zabíjení, ale má v sobě prvky čisté, povzbudivé fantasy, založené na osvědčených motivech, jako je vyvolený/hledající, přátelství/ztráty, cesta/osud... . Je to mile naivní, pro mládež zcela jistě vhodnější než většina komiksáren. I když jsou triky fajn, akce ujde...pro mě jako dospělce byl rozjezd příběhu možná až moc pohádkový. Ale postupem času jsem to absorboval. Vlastně klidně napíšu, že dám přednost takto kvalitně zpracovanému soft fantasy, před třeba nehorázně zpraseným Zaklínačem, nebo dočuněným Shadow and Bone. A to i když si myslím, že bylo v případě Avatara zbytečné věnovat tolik úsilí hranému formátu. Šikovný tvůrce dokáže zpracovat kvalitní příběh v top kvalitě i pomocí animace. Což jak jsem pochopil, vlastně proběhlo. Trend oživovat superúspěšné animáky, jako třeba naposledy One Piece, vypovídá pouze o neschopnosti studií přijít s novým kvalitním materiálem. Stejně to nikam nevede...dětské postavy rostou jak z vody, takže kolik řad se s nimi dá stihnout, než jim narostou vousy? Ale co ...buďme rádi za každý seriál, který se povede. A že se tento, s klukem který má na hlavě symbol přikázaného směru jízdy, povedl náramně. PS: oceňuji, že se tvůrci vyhnuli wokeshitismu, všechny rasy a gendery dávaly smysl a povinné zakomponování homosexuality a emancipace, bylo jen letmé ... nebylo na sílu. (25.02.2024)

Řekl bych, že se to nakonec povedlo nad očekávání dobře. Vizuálně je tenhle Avatar podmanivý, efekty jsou velmi zdařilé, hudba je asi i díky spolupráci Nickelodeonu velmi povědomá, casting se také ve většině případů povedl, a tak jsem neměl problém všechny postavy poznat i přes některé již předem avizované drobné úpravy charakterů, které se nakonec na výsledku až tolik neprojevily. Stejně tak mě docela mile překvapily některé nečekané změny, především fakt, že již v první řadě dostáváme velmi brzy jednu z postav, která hraje v původním animovaném seriálu klíčovou roli až od druhé řady, plus zde navíc máme i její poměrně solidní charakterové rozkreslení, díky kterému najednou nepůsobí jen jako obyčejná jednorozměrná záporačka, jako mi jí vykreslil originál. Ono vůbec tohle nové hrané zpracování na jednu stranu docela solidně adaptuje původní předlohu, to hlavní tam je, kouzlo příběhu se uchovalo, na druhou stranu některé události jsou zajímavě spojené dohromady a mnohé dialogy jsou zasazené na jiných místech, než kde si je pamatuju a ano, občas to funguje, ale jsou zde i chvíle, kdy to tam není a některým z nich prostě chybí síla a údernost, protože k nim třeba úplně nesedí build up. Nejvíc je tohle spojení několika událostí dohromady vidět právě v části kolem Omašu, kde dostáváme ve dvou dílech cca 4 různé epizody původního animovaného seriálu a jednotlivé dějové linky neběží po sobě jako v předloze, ale souběžně a překvapivě to i tak drží pořád poměrně solidně pohromadě, takže můžu říct, že mě tahle část nakonec i tak hodně bavila. Zkrátka pořád to je z velké části ten Avatar, kterého jsem si kdysi tak oblíbil, rozhodně o dost víc, než jistý filmový pokus z roku 2010, ale zároveň to má i svojí vlastní identitu (věci navíc, mnohé odebrané, něco přeházené), která mi až na pár drobností vůbec nevadí, přeci jen nechci hranou adaptaci ve verzi 1:1 s originálem, protože tu bych asi považoval za zbytečnou. Ve výsledku tedy převládá velká spokojenost a doufám, že se dočkám i druhé a třetí knihy. 8/10 (22.02.2024)