Dobrodruh

Slušná kriminálka, která na ty největší perly dost ztrácí, přesto je to pořád zábava. Osmdesátky Belmondovi nesvědčí. Zatímco jeho dost možná nejlepší thriller Profesionál je pouze o dva roky starší, tak pořád se nese v duchu drsných sedmdesátek. V Dobrodruhovi už probleskují nadcházející časy plytkých béčkových akčních filmů. Zmizel důraz na psychologii, zmizela tísnivá atmosféra a pryč je i snaha zobrazit protagonistu jako obyčejného člověka, který schytává rány osudu. Komisař Jordan kráčí svým revírem jako král a všechno mu prochází. Bohužel v kombinaci s výše uvedeným působí spíše jako plukovník Matrix z Komanda, než jako Drsný Harry ze San Franciska. Alespoň konec je správně ze staré školy. Atmosféru trochu vylepšuje skvělý motiv Ennia Morriconeho, ale i ten poznamenala nadcházející doba disca. (23.02.2012)

V Belmondovo filmografii nicim vyjimecna kriminalka, coz ale porad znamena, ze se jedna o slusnej nadprumer. Misty je film sice lehce stereotypni a scenar taky nepatri k nejpropracovanejsim, ale Belmondo celej film utahne, sice by moh mit vic hlasek, ale par jich pronese a kdyz dojde na akci, tak to je spravnej drsnak. Navic tu je prijemna hudba, takze dobry 4*. (30.10.2008)

Film-ego. Ak by som mal vyzdvihnúť jeden film ako konkrétny príklad nahromadeného machizmu a francúzskeho drsňáctva, bol by ním Le Marginal, jednorozmerný príbeh komisára Jordana, ktorý brázdi ulice v nepriestrelnom aute, skáče desať metrov vysoko a tridsať metrov ďaleko, miesto pištole nosí zakamuflovaný príručný guľomet, exceluje v umení prenasledovania a vypočúvania à la stará škola, je arogantný egocentrik a dvere žiadnej spálne (čím exotickejšej, tým lepšie) pred ním nezostanú zatvorené. Plochá štylizovanosť drogového podsvetia podriadená prihlúplej fabule, pozvoľne pozorovateľný úpadok Belmondovho charakterného herectva a Morriconeho repetitívne motívy. Raz to prísť muselo. 40% (03.11.2014)

Krimi Belmondo, jak jsme na něj zvyklí a jak ho máme rádi. Suverénně a s vtipem šikanující zločince, seřvávaný svými vytočenými šéfy, klátící sexy baby, jezdící v obrněné káře a střílející z cool bouchačky charakterově plochého záporáka zatíženého na kulečník se Silvovým spolehlivě fungujícím padoušským xichtem. A samozřejmě sám provádějící své kaskadérské kousky, od přestupu z vrtulníku na motorový člun až po fajn závěrečnou atomobilovou honičku. Bohužel ve výsledku to není parádní jízda, "jen" standartní kriminálka. Jako bonus mladý Tchéky Karyo (v celé své kráse). (15.04.2017)

Belmondo zkrátka tyhle role uměl, a je jedno, že by jeho komisaře Jordana zcela po právu svlékli z uniformy a zavřeli až by zčernal. Sázet na to, že podobní kovbojové mají dostatek morálky a sebeovládání, aby si dělali co chtějí vždy jen v zájmu dobra tam, kde se zlu podařilo zcela si podmanit systém, se v reálu zatím pokaždé vymstilo - můžeme nicméně obdivně vzdychat nad Dobrodruhem a podobnými snímky, kde sebevětší rvačka neznamená pro výše popsaného hlavního hrdinu jedinou modřinu, kde kterákoliv žena padá do mdlob ve chvíli, kdy On vkročí do dveří, a kde se čistí feťácká doupata, navštěvují SM gay kluby, (všechno vyobrazeno tím nejstereotypnějším způsobem, dnes už možná ani ne "téměř" směšně), odehrávají se dobře nazvučené automobilové honičky a mezi segmenty Morriconeho hudby se střílí o 106, respektive 93 podle Beretty 93R, která tu zaznamenala možná první výskyt na filmovém plátně;) Je to sice konzistentně hloupá, ale přesto stylová francouzská drsná kriminálka, na kterou se dobře dívá... tedy, hodně občas, a pořád si ji pletu s jinými Belmondovými filmy, ale stejně nemůžu říct, že Dobrodruh by měl mít jinou než červenou barvu. 70% (02.11.2014)