Godzilla Minus One

Už to, že se do žebříčků nejlepších filmů roku 2023 dostane japonský film, stojí za zájem. Japonci se totiž po dlouhé době vrátili k jejich celosvětově nejznámější obludě a natočili vysloveně zajímavý film z jejího světa. Atmosférou dobový, odehrávající se chvíli po konci druhé světové války. Digitálně notně šílený, což je třeba uznat. Ale po příběhové stránce tu perfektně skloubili do kupy názorové pochody a myšlenky jednoho národa, který po válce bojoval sám se sebou. Což je na tomto filmu podle mě to nejzajímavější. Totální katarze jednoho národa převedená do filmu o zrůdě, která definovala jeden žánr a pomohla nejednomu Japonci se očistit. (04.06.2024)

Ak to fakt stálo len 15 miliónov dolárov, tak to vizuálne nevyzerá vôbec zle, ale že by som z toho bol uhranutý, to nie. Ono je síce pekné, že tvorcovia dej umiestnili do 4O. rokov 2O. storočia, ale to z toho automatiky ešte lepší film nerobí. Stvárnenie Godzilly ma na zadok si sadnúť neprinútilo. Miestami sa mi až vyložene nepáčilo. Tvorcovia sa snažili prísť so sympatickými, uveriteľnými, v dobrom „obyčajnými“ postavami, ale aj tak ma žiadna nechytila za srdce. Na mňa to pôsobilo pietnym dojmom, akoby sa Japonci snažili vziať svoje národné zlato a natočili o ňom čo najneškodnejší film tak, aby sa páčil každému, aby nikoho neurazil. Asi by ma viac bavilo, ak by to bolo komorné, ak by sme sledovali len plavbu pár chlapíkov na lodi, pretože akonáhle sa do toho následne začali pchať iné postavy a deštrukcie miest a veľkolepé zrážky vojnových lodí a kamikazde, paradoxne to stratilo na intenzite a padla tomu reťaz. Menej je niekedy viac. Uvedomujem si, ako absurdne toto tvrdenie môže vyzerať u pramatky všetkých veľkofilmov, ale ak sa tvorcovia chceli odlíšiť od konkurencie, mali z toho naozaj urobiť komorný film a nie toto. (21.06.2024)

Gojira jako vážně míněné válečné drama? Ano, návrat ke klasickým kořenům prvních dvou dílů. Je strašná škoda, že většina lidí si tuhle značku spojuje s hollywoodským Monsterversem, či tou pitomostí od Emmericha s Jeanem Renem, která neměla s Godzillou nic společného a nemá vůbec tušení o godzillím fenoménu v zemi jejího vzniku, Japonsku, kde společnost TOHO napříč  šesti dekádami vytvořila celkem 29 hraných filmů s touhle přerostlou ještěrkou. Jasně, zejména SHOWA éra v 50. a 60.letech byl jeden velký cringe úlet, kde si to Godzilla rozdávala s mimozemšťany a s opicí a kamarádila se s malým japonským chlapečkem, ale tenhle aktuální díl, v podstatě pocta, je návrat k surovosti prvních dvou dílu z roku 1954 a 1955. Gojira tu rozhodně není žádný mazlík, ale nelítostné stvoření, které s gustem překusuje lidí vejpůl a vzduchem metá vlaky. Překvapil mě scenáristický fokus na lidské postavy. V podstatě celou první půli neopustíme prostředí chudinských slumů na okraji Tokya, kde se řeší takový malý rodinný mikropříběh, s chvilkovým odskočením na moře, kde se za cenu uhrožení života vylovují zanechané miny, aby pak zhruba po hodině Godzila nastartovala ničení města a do toho zazní známý hudební motiv z TOHO filmů, který mi vyvolal úsměv na tváři. Ve filmu jsou čtyři akční sekvence a každá následující je lepší a lepší. Je úplně neuvěřitelný, že tohle stálo méně, než Jáklův Žižka (checht), přitom to má parametry velkofilmu a tím, jak střídá uzavřená mikro prostředí  jedné místnosti  s opulentními CGI výjevy, tenhle budgetový nedostatek velmi šikovně maskuje. Navíc fandové celé série si tu najdou odkazy na staré známé věci, v tomhle ohledu hraje prim světélkující krunýř Gojiry. Ve filmu je také znatelně cítít přetrvávající poválečné a hirošimské trauma Japonců, přesně tak, jak to vnímáte ve starých filmech. Je to skvělá pocta, a jestli i restart, tak takový restart si nechám líbit. (04.12.2023)

We gonna need a much bigger boat, aneb slavná zmutovaná ještěrka hodlá poslat poválečné Japonsko a jeho traumatizované obyvatele z bodu nula směr suterén. Přichází to s atraktivní kombinací vloženého srdce tvůrce z místa působnosti ničivého endemita a rozkošné naivity, pro kterou je příznačný stín rozcuchu vědátora na plátně promítačky (se vším respektem k neskutečné japonské vynalézavosti při ochraně země před přírodními živly). Emocionální výlevy i pláč na povel od holčičky z J-hororu jsem nějak vydýchal a soustředil se na krasavce Kjúšú J7W Šinden, do kterého místní Lucius Fox nechal namontovat tlačítko pana Waynea.. Poklona pro Jamazakiho, že to zvládnul za peníze, které by bláznivému Rolandovi stačily na Brodericka, Renův zapalovač a pár živých žížal.. (31.01.2024)

Bolo to veľmi dobré, ale po toľkých skvelých hodnoteniach som čakal niečo viac. Godzila v príbehu zasadenom do obdobia po druhej svetovej vojne, v ktorom hlavný hrdina bojuje s démonmi minulosti a PTSD, je niečo, čo americkej verzii rozhodne chýbalo. Ani japonská Godzilla sa však nevyhla tradičným klišé a jej eliminácia bola tak trochu americky vykalkulovana. Slušných 8/10. P. S. fakt nechápem tých 15 miliónov. Magic. (08.12.2023)