Godzilla Minus One

Zajímavý návrat ke kořenům Godzilly v čistě japonském blockbusterovém kaiju stylu, a zároveň podvratná alegorie o válce a traumatech z jaderné hrozby, která adekvátně pracuje s rozpočtem v rámci meta-žánrových prvků katastrofického filmu. Tak akorát epický, a zároveň tak akorát komorní a skličující. (04.05.2024)

Tyhle digitální japonské Žlababy jmen Kaidžů, Godzill nebo Gappa mně poslední dobou moc netáhnou, ale tenhle film mne zaujal něčím jiným než vyžranou mořskou potvorou. Zatímco starší kousky jsou dnes nechtěně zábavné svými dobovými trikovými efekty, bylo jasné, že tento film nabídne minimálně něco,  co bych nazval současným digitálním standardem. A mne to přitáhlo i dobou, kdy se příběh odehrává. V poraženém Japonsku, zdecimovaným válkou a nálety amerických B-29. Kdo ví něco o náletech na Tokyo, jistě stejně užasle zíral na tu spoušť co zůstala přeživšímna zemi k žití. Samotný příběh mne moc nebavil, Godzilla vzpadala srandovně na svých tlustých nožkách a afektovaní japonští herci se také zrovna dvakrát nepředvedli. Líbil se mi ten zátah torpédoborců a Shinden. Člověk si pak říká, proč někdo investoval peníze do takovéhle pardon, ale kraviny, místo toho aby natočil nějaký solidní válečný film, když už na to ty prostředky a možnosti má? A že mají Japíci o čem točit, celá válka v Pacifiku zatím z filmařského hlediska není nic moc pokrytá. A u filmu jsem musel uznat ještě jednu věc. Už jsem viděl pěknou řádku japonských válečných filmů. Jakákoliv sebereflexe nula. Padlí vojáci byli opěvováni jako hrdinové, ať už se jednalo o normální armádu, námořnictvo nebo sebevraždné piloty. Překvapilo mne to mnohokrát a mnohokrát jsem to u těch filmů zmínil v komentech. Zde poprvé zaznělo, že řada lidí zemřela zbytečně. Hlavně piloti kamikadze. No to je pokrok! Opravdu. Dávám Japoncům ještě dvacet let a možná se po sto leech od druhé světové od nich s pokorou dozvíme, že se leckde chovali jako dobytek a slovo lidskost vůbec neznali. V souhrnu dávám za dvě odpálené námořní miny. * * (12.05.2024)

Už to, že se do žebříčků nejlepších filmů roku 2023 dostane japonský film, stojí za zájem. Japonci se totiž po dlouhé době vrátili k jejich celosvětově nejznámější obludě a natočili vysloveně zajímavý film z jejího světa. Atmosférou dobový, odehrávající se chvíli po konci druhé světové války. Digitálně notně šílený, což je třeba uznat. Ale po příběhové stránce tu perfektně skloubili do kupy názorové pochody a myšlenky jednoho národa, který po válce bojoval sám se sebou. Což je na tomto filmu podle mě to nejzajímavější. Totální katarze jednoho národa převedená do filmu o zrůdě, která definovala jeden žánr a pomohla nejednomu Japonci se očistit. (04.06.2024)

„Oceán patosu, dáme si do nosu!“ Při vší úctě k japonskému válečnému traumatu i k faktu, že Godzilla je jejich národní klenot, tento způsob ještěrky zdá se mi poněkud nešťastným. Moře patosu, dějové zvraty podle hollywoodského mustru a hrdina Koichi jako neusmrtitelný klikař. OKÉNKO S KLIKOU: [][] Co všechno přežil? ≈≈ Pilotování letadla kamikaze v poslední den války. ≈≈ Jako jediný přežil útok Godzilly na ostrov Odo. ≈≈ Jen o fous unikl její tlamě při zničení lodi Kainshinmaru u souostroví Ogasavara. ≈≈ Sandál mu nerozhodil ani blízký výbuch atomovky, jadernou ještěrkou z kloaky vyvržené na město Ginza. ≈≈ Rozdýchal i druhou sebevražednou misi v kokpitu letadla, při finálním souboji s obludou. ≈≈ Suma sumárum, přežil 2x své kamikaze a 4x útok Godzilly! Ten by přežil snad i harakiri. [][] Pobavila i nelogičnost scény s freonem, bublajícím ještěrce pod zadkem. Ona čouhá z vody po pás i s panděrem, jak stojí na zadních, čili pod ní je očividně mělčina, žádných 1500 m hloubky! Tři hvězdy za scény poválečného zmaru a beznaděje, mezi chatrčemi z materiálů co dům v ruinách dal. (07.02.2024)

Tomu správnemu dobrodružstvu stačia dve veci, aby fungovalo: atrakciu, ktorá pritiahne pozornosť a postavy, ktoré v nej nedovolia poľaviť. Godzilla -1.0 má toho v oboch smeroch na rozdávanie toľko, že ak by aj rovno plnými hrsťami rozdávala, stále by jej toho na palec hore ostalo dosť. Korunované rozprávkovým finále! Impozantné, čistá blaženosť. (13.06.2024)