Temné lesy

Hm, pěkné drama z temných lesů. Norská příroda se zkrátka neomrzí - chata, les, jezero... A k tomu podivná skupina, kdy jen odhadujete, jestli v závěru někdo přežije. Místy podobná odpadová Blair Witch nesahá tomuhle ani po kotníky. Užil jsem si příběh, který utekl jako voda. Mlha nad hladinou, temná hudba a cosi číhá mezi stromy, nebo možná také ne... (30.12.2015)

„Nemali sme k tomu jazeru chodiť...“ Komentár obsahuje spoilery. Naskytla sa mi úžasná príležitosť vidieť tento údajne veľmi zaujímavý nórsky horor (o ktorého deji som nevedel ani ň) počas studenej veternej jesennej noci v pôvodnom znení s titulkami. Hoci výsledok naozaj BOL zaujímavý, k dokonalosti mal miestami ďaleko. Rozčuľovalo ma hlúpe jednanie postáv (stačilo sa na dve hodinky zabarikádovať v chate a všetko by bolo v pohode a nie sa rozdeliť a utekať naprieč nočným lesom k vzdialenému autu, keď VIEM, že niekde blízko je vrah), logické diery (v noci uprostred lesa stretnete čudo v plynovej maske – nikomu to nepoviete? Z jazera vylovíte telo – nikomu to nepoviete?), nezrozumiteľne napísaný muž Gunnar (niečo mi ušlo, alebo nočné rúbanie stromov bolo vysvetlené iba vetou „ľudia, ktorí nepijú, nie sú normálni“?) a čudné záverečné rozuzlenie (pochopil som, že vrahom bol mladík, ktorý k jazeru išiel s manželkou na svadobnú cestu, dievča sa utopilo a on sa zbláznil a všetkých zavraždil, ale čo mal znamenať posledný záber na odraz v okne? To ako boli dvaja vrahovia?!). Napriek tomu TEMNÉ LESY fungujú, prteože lesná výprava je jedným slovom fascinujúca + je tu v dobrom riadne nepríjemná atmosféra. Hoci už nemám -násť, keď sa čas blížil k polnoci a do okeníc udieral studený vietor, enbolo mi všetko jedno. (05.12.2009)

Rok 2003 byl pro Norsko krušnej. Nejen že v jednom z tamních fjordů umřela kosatka Keiko, ale ještě tam natočili tuhle kokotinu. Hezký obrázky a mysteriózní bublina, každopádně i po sedmnácti letech si pamatuju plakát, takže dávám druhou hvězdičku. Jen si teda nepamatuju, za co jsem dal tu první. :/ (27.09.2020)

Obrovské severské překvapení. Jsem horory skoro odkojen, a tak se mi jen málokdy stává, že se u filmu bojím. Ale Villmark mě naprosto pohltil a nedal mi vydechnout. Tak temně bezvýchodnou atmosféru jsem ve filmu dlouho neviděl. Film byl dokonce temný a ponurý i ve scénách, kdy svítilo slunce. Ze začátku si režisér s divákem pohrává a chce mu vsugerovat mysteriózní přesah ve stylu Evil Dead (magnetofon v opuštěné chatě). Ale to je jen vějička, na kterou jsem se celkem chytil. Divák spolu s hrdiny celou dobu tuší, že něco není v pořádku a to i před odkrytím prvního ukrytého tajemství. A nebezpečí, to je mnohem reálnější než se může na první pohled zdát. Jedině pointa mohla být trochu lépe propracována. Nicméně i s tímto slabším závěrem (v jiném hororu bych ho však bral jako naprostou špičku) je pro mě tohle jasně nejlepší horor roku 2003. (18.04.2005)

Kdo se bojí, nesmí do lesa! Já se většinou nechci bát, proto do temných lesů hororové příběhy hledat nechodím. Nicméně rozhodně nelituju, že jsem do jednoho norského tentokrát ze zvědavosti vstoupila. Čekal tam na mě nevšední zážitek, při kterém jsem zažívala pocity strachu, napětí i nepoznaného tajemství. (29.11.2009)