Akce v Istanbulu

Koncem roku 1975 se estébák Minařík vrátil ze svého působení ve Svobodné Evropě a koho jeho hrdinská mise chytla za srdce, mohl se dorazit v kině u špionážního filmu. To byly nervy! (nezapomenme, že automobilová honička neměla konkurenci, Jamese Bonda tehdy do kin nějak zapomněli zakoupt, či co). Agent české rozvědky Halva sice nerozumoval o bombách v diverzantském radiu, ale i tak potěšil socialistického diváka jemnou elegancí, se kterou lišácky vodil za nos celé ústředí berlínské pobočky CIA. Jak řekl zadumaně šéf americké pobočky "Vždycky jsem si myslel, že mám patent na myšlení..." Hm..ale když narazíte na lepšího protivníka... (28.04.2011)

Svět špiónů v reálně-socialistickém podání. 1) Tak to zase jednou dali českoslovenští rozvědčíci svým americkým a západoněmeckým protivníkům pěkně na frak. To víte..._____ 2) Důvěrně známá miniaturní hala pražského ruzyňského letiště za socialismu si bez uzardění zahrála svou kolegyni v Istanbulu, honičky (lépe řečeno jízdy autem) se konaly v Rostocku a jinde v NDR, no a do Západního Berlína tehdy pustili jenom kameramana na několik hodin na pár ilustračních záběrů (ty istanbulské vypadají spíše jako převzaté z cestopisného dokumentu). Ušetřilo se a minimalizoval počet možných emigrantů z řad filmového štábu._____ 3) Vskutku hodnotný film. Dá se na něj dívat i dnes. (30.08.2009)

Jako...na tohle lidé dobrovolně chodili do kina? Vždyť i hlavním propagandistům a žroutům socialismu muselo být jasné, že tahle další z nud k posrání udělá jen medvědí službu. Třetí hvězdičku za posledních pětadvacet minut filmu, jak tady psal honajz? Snad sekund, ne? Každému je asi jasné, že reálná práce tajných služeb je jiná, než jak popisuje jakýkoliv snímek od Jamese Bonda až po Ethana Hunta, ale i unylost je oproti tomuhle veledílu akční. Odpad jak vyšitej. (27.10.2020)

Krásná rozšafná komedie o tom jak velmi prozíravý a chladnokrevný agent Lukavský a je to agent dvojitý, rozbourá celou jednu sekci CIA. Potom tam jen stínali hlavy, i Růžek to odsral. Ida Rapaičová je sice jenom jednoduchá agentka ale zato tak vychcaná, že zblbne nejen CIA ale i západoberlínskou kriminální službu. Nejhorší ale je Cupák, to je totiž starý anglický agent o kterém to ví celý Berlín (tj. West and East) ale i Praha a pochopitelně známý spermatik Raoul Schránil v rozvědce. Langmiler je nejen agentem ale taky veleznámým únoscem a proto si ho najala CIA, komouši si najímají jen ty čestné s čistým rejstříkem. No tenhle film je vážně taková píčovina, že vám to mohu jen doporučit. A abych nezapomněl na agenta krakonoše Peterku, ten lítá po Istambulu v čepici a v zimáku a fotí na co příjde, kdo jste byli v Istambulu pochopíte, že by tam i 20. prosince s Peterky lilo jak z konve. (22.03.2010)

Československá rozvědka je v polovině sedmdesátých let silná jako nikdy, její kontakty sahájí až do špiček CIA, což pomáhá zhatit plánovaný únos českého vědce. Nakonec vše hodnotí John C. Howard, šéf odboru CIA: "Vždycky jsem si myslel, že mám patent na myšlení, ale ty Čechoslováci nás od začátku převezli". (07.08.2006)