Rudá planeta

Val Kilmera mam hlavne v pamati ako zahral mojho oblubeneho hudobnika Jima Morrisona z filmu Olivera Stone-a The Doors (1991). No a tu sa rozhodol este s par ludmi a mne neznamym reziserom Anthony Hoffmanom si zahrat aj v sci-fi. Scenar nie je az tak spatny, triky pekne, a herecke osadenstvo sa snazi. Akurat Hoffman je tu len za rutinera bez stipky invencie. 66 % (07.05.2013)

Rutinní sci-fi plná žánrových klišé, vědeckých nesmyslů a dějových nelogičností, zkrátka další průměrný hollywoodský velkorozpočtový film - leč o nic průměrnější a klišoidnější než 90% jiných sci-fi filmů jasně určených masovému diváku. Mix akce, mudrování o vědě a o Bohu, emzáckých hmyzáků a nepěkných lidských vlastností - možná právě to je trošku problémem tohoto - a podobných filmů. Až přílišná snaha zavděčit se právě těmto povrchním (po předpokládané vysoké kinonávštěvnosti perspektivně víceméně televizním a video) konzumentům, pro něž však paradoxně film není dostatečně hloupý a akční na to, aby jej dovedli zcela ocenit... S nadhledem dvě a půl hvězdičky za film a půl navíc za vcelku povedené zvláštní efekty a vůbec vizuální stránku filmu je myslím odpovídající hodnocení. Byť ten happyendollywoodský konec i mě docela pil krev... - - - P.S. Jó - a nehledejte furt v těchhle zábavičkách hloubku... (08.12.2005)

Zpráva světových agentur z roku 2000: "NASA nečekaně utrpěla těžké ztráty. Její špičkoví vědci byli pozváni na světovou premiéru filmu Rudá planeta. Během promítání třem z vědců praskla bránice z důvodu nekontrolovatelného smíchu, jeden zemřel na infarkt a jeden skončil na psychiatrické klinice." O pár let později ČTK uveřejnila tuto zprávu: "Špičkový astronom Dr. Jiří Grygar se dne 9.února 2004 pokusil o sebevraždu. Jeho manželka policii sdělila, že se díval na Nově na jakýsi americký film, který měl v názvu slovo ´planeta´. Zřejmě tedy opět Rudá planeta. Že by zde byla nějaká spojitost s tragickými událostmi před 4 lety?..."...A nakonec zpráva, o které se nikde nepsalo. Jakýsi filmový fanda z Čech se náramně bavil na účet tvůrců tohoto příšerného paskvilu a litoval ty skvělé herce, kteří se v něm objevili.... (10.02.2004)

Bydlím na Marsu již nějaký ten pátek, takže mne sledování boje o přežití posádky Marsu 1 v přímém přenosu poměrně bavilo, ale ze zkušenosti vím, že při pobíhání po Marsu bez beranice na hlavě by mi určitě nafoukalo do oušek. Cvičení astronauti jsou však natolik odolní, že dokáží přežít i bez jídla či pití libovolně dlouhou dobu a tak jim dopřejme i trochu toho sexu, bez kterého by žádná vesmírná mise nebyla vedena dostatečně profesionálně. Také mám jisté výhrady k tomu, že každý problém se sám od sebe vyřeší v poslední sekundě, i k tomu, že americká technika budoucnosti je kompatibilní s ruským technologickým dávnověkem, ale celkově mi tato sci-fi přeci jen připadá o něco lepší než je zde prezentováno. (26.05.2014)

Filmové výpravy na Mars si nevedou až na výjimky úplně nejlépe. Lidstvo si zase nepěkně pohrálo s ekologickou rovnováhou Země, Mars tak má být novým útočištěm lidí. Jenže leccos nejde podle plánů, takže na planetu míří tým vědátorů, aby zjistil, co a jak. Do kin zase mířily dva „marťanské“ projekty, Mise na Mars byla rychlejší a tenhle kousek tvůrci odložili. Můžeme se jen dohadovat, proč s výslednou podobou snímku proboha něco neudělali, když viděli, jak trestuhodně „konkurenční“ Mise dopadla. Herci jsou nezajímaví, tak nějak hrající jen pro vyplacení honoráře, některé triky nevyšly, dialogy vržou a vyznívají do ztracena. Některým ani pro jejich „odbornost“ není moc rozumět. Pár (ale opravdu jen málo) scén se nicméně vydařilo. Debutující režisér Antony Hoffman přišel, viděl a dosud nám nic dalšího nepředložil. Nedivím se. (03.10.2017)