Jedeme na teambuilding

Velice jednoduchá česká komedie, která vás buď odradí nebo si ji zamilujete. Samotný příběh není nijak překvapivý, prostě všichni jedou na teambuilding, kde se odehraje samozřejmě spoustu dramat, fuckupů, ale i hodně vtipných momentů, kde se budete válet smíchy. Těch je tu hodně, ale jsou tak napůl dobré a napůl špatné a trapné. Nejvíc se mi asi z herců líbil Vojta Kotek. Ten umí krásně zahrát vyhulence a člověka, který je naprosto mimo, ale stejně dokáže ve špatných situacích pomoct. Prachař je průměr a zbytek zhruba taky. Nikdo extra nevyčnívá, ale ani se nijak neupozaďuje. U tohohle filmu je zkrátka dobré nemyslet na kvalitu, ale jenom si u něho odpočinout, přijít na jiné myšlenky a ideálně se aspoň trochu pobavit. Rozhodně se nejedná o jednu z nejlepších komedií české kinematografie, spíš naopak. Neříkám, že si tenhle film nepustím někdy znova, ale bude to pouze v situaci, kdy už fakt nebudu vědět na co koukat. 4/10 (05.04.2024)

Slunce, seno, teambuilding. To zbabělý dementi před filmem vnímám jako výraz největšího pohrdání všem, kdo tomu dají lepší hodnocení, než odpad! Dopadlo by to stejně i bez nápovědy. P.S.: Osobně jsem se kdysi přesvědčil o tom, že si Anna Polívková zakládá na vlastní důstojnosti. Má na ni ale ještě nárok? (28.03.2024)

Dvě hvězdičky, protože jsem se párkrát i zasmál a to v komedii jde, že? "Příběh" je tam na škodu a vlastně tam ani nemusel být, stejně nedává smysl. Herecky zajímavý je jen Kotek a ten hlavní Brňák, jinak je to jedna velká bída, což mě mrzí zejména u Polívkové a Stárkové. Největší radost mi udělalo že jsme na to nakonec nešli do kina a doufám, že už se na to nikdy nebudu muset dívat znovu. (05.04.2024)

Kotek je sympaťák a Polívková je skvělá herečka. Ani to však nezachrání tvůrčí impotenci Mariankové. Námět sám není špatný, původní rumunský snímek mohl být i vtipný. Tohle je křečovité, hodně často s velmi ubohými vtípky. Na jednu stranu jsem ráda, že se český film snad vymaňuje z nadvlády bezduchých romantických komedií s Langmajerem, ale netěší mě, že se obloukem vrací k buranovskému humoru vesnických taškařic páně Trošky. (02.05.2024)

Čekal jsem velkou blbost, a dostal jsem obyčejný český výplach. Nenadchlo, neurazilo, a mělo to několik scén kdy jsem se upřímně zasmál, jsou tam krásné ženy a několik momentů není úplně marných. Jako výplach, u kterého nemusíte myslet to funguje obstojně. Žádný zázrak to není, ale taky to není české filmové peklo. (01.04.2024)