Vlkodlak

40. roky veľa vody nenamútili pre priaznivcov hororov. Vlkolak je síce kvalitný, ale nie veľmi dobrý. Chaney Jr. a Evelyn Ankers sú zaujímavý párik a Claude Rains ako neústupný legendárnym poverám s charizmou otca dodáva presvedčivosti. Navyše milujem tieto lesné hmlisté dávne exteriéry. Niežeby boli skvelé, ale sa mi jednoducho páčia rovnako ako čiernobiela kamera. Problém vidím v absencii strachu, či krajšieho príbehu, ktorý by povznášal tento nádejný film. (10.06.2013)

Vlkodlak není film, co by nějak ohromoval svou výpravou nebo nějakým promyšleným příběhem atd., ale vždycky se na něj příjemně kouká, protože s takovou tou tehdejší hororovou přímočarostí postupuje jednoduchým příběhem o vlkodlačí kletbě a používá při tom různých jednoduchých berliček typu ta veršovánka, co ve filmu zazní několikrát, a další detaily, které popohání dopředu docela tragický příběh o Larrym Talbotovi, který se zrovna vrátí na rodinný zámek, najde si ženu, co se mu líbí a má v plánu se trošku usadit po letech, kdy byl na zkušené ve světě. Každopádně jde o vlkodlačí kletbu v tomhle filmu, takže hlavní prvky jsou tu pěkné počáteční zmatení, kdy není úplně stoprocentně jasné jak to teda s Larrym je a dále Larryho vyrovnávání se s tím co se najednou děje. Lon Chaney Jr. tu zahrál pěkně a je na jeho postavě dobře znát to zmatení a zoufalství v bezradnosti nad ztrátou kontroly nad tím co se děje. Je to přímočaré a člověk nakonec očekává co má přijít, ale i tak je to docela zvláštně smutný film a nejspíš je to hlavně kvůli výkonu hlavního představitele, protože ten na sebe strhává dost pozornosti na to, aby zakryl ne zrovna objevnou zápletku a z dnešního pohledu možná až příliš jednoduché masky, ikdyž je fakt, že styl filmu Vlk by byl na tu dobu možná příliš novátorský a nějaké víc zvířecí masky tehdy asi ještě nebyly možné. (16.03.2011)

Pátým diskem z kolekce Universalu, věnované černobílým klasickým hororům, se přehoupneme do 40. let. Tentokrát si tvůrci vzali na paškál pověsti o vlkodlacích, kteří se v ně za úplňku mění z počestných lidí.   Protože už vědecké bádání hýbalo světem, začíná film citátem nikoliv z Bible, ale z encyklopedie, kde se dozvíme, že jde o psychickou poruchu spojenou se schizofrenií. Na zámek svého otce v Anglii přijíždí z Ameriky jeho syn, aby se ujal vlády a řízení správy. Zamiluje se do dívky ze sousedství a pozve ji i její kolegyni na hádání budoucnosti ke kočovným cikánům.   To se však dívčině kamarádce stane osudným – nejenže jí cikán v podání Bely Lugosiho odmítne věštit, ale napadne a rozsápe ji vlk. Mladík vlka zabije, ale sám je zraněn – poškrábán vlkem. A ač tomu sám nevěří, najednou se začne měnit v noci ve vlka a rdousit další obyvatele městečka. Přitom sám netuší, zda jde o duševní poruchu či skutečnost.   Scénář filmu napsal populární sci-fi spisovatel Curt Siodmak a skutečně jde chladně vypočítané a logické dílo, víceméně prosté jakéhokoliv emotivního zaujetí. Komentář si tentokrát vzal na triko filmový historik Tom Weaver a zaměří se především na herce, jejich profily, ale i vztahy během natáčení. Ale dostane se i na detaily z natáčení, včetně vzniku trikových scén a různé chyby v konečné verzi filmu.   Následuje půlhodinový dokument o filmu Monstra za úsvitu měsíce, uvedený režisérem Johnem Landisem, který nejprve probere jakousi minihostorii monster a příšer na plátnech kin té doby, ale také v cirkusech. Dozvíme se o dalších vlkodlačích filmech. A pak se konečně dostane na tento film a zjistíme, kde a jak vznikly kulisy, kde se natáčelo, jak vznikala hudba k filmu a jak se jednotlivé motivy uchytily i mimo film.   A klasicky na závěr nás čekají plakáty a fotografie z filmu, ze zkoušek, a ještě trailer. (06.06.2022)

Prijde mi, ze Vlkodlak v porovnani se stejne starymi americkymi filmy zaspal dobu uz v dobe sveho vzniku. O specialnich efektech se ani neda hovorit a i pres tajemnou atmosferu chybi filmu dost na dramaticnosti. Je to takove nijake od zacatku do konce, vcetne dialogu a hereckych vykonu. V kratke dobe me vsak opet v mensi roli zaujala Maria Ouspenskaya, velmi osobity herecky projev a asi diky sve vizazi opet ztvarnila zajimavou postavu. (15.10.2016)

Nechci být nějak přehnaně kritický (zvláště k filmu, který toho tolik pamatuje), ale tohle přece nemohlo být nic světoborného ani v době svého vzniku. Příběh stokrát propraný štěkot; zoufale krátký, banální a bez náležitého vyústění. I ta maska vlkodlaka je nechtěně směšná a amatérská (v dnešní době trojnásobně, speciálně pro ten houmlesácký účes z roku X, tak akorát vhodný pro sousedku v penzi). Jedinou kladnou devizou zůstává cameo mistra Lugosiho a skvělá atmosféra, na níž má velký podíl precizní nasvícení scény. 2,5* (05.07.2008)