Vlkodlak

Dneska jsem dostal obrovskou chuť pustit si nějaký pořádný vlkodlačí film a volba byla jasná. Tuto nestárnoucí klasiku a v mých očích jeden z nejlepších filmů o vlkodlacích si pustím vždy znovu a rád. Lon Chaney Jr. podal opět výborný herecký výkon a společně s Bellou Lugosim jsou vždy zárukou kvality. Mohu jen doporučit. (20.05.2011)

Film pro chvilku oddechu, proč ne. Docela přijatelné, přestože vllkodlačí problematika je zde hodně zjednodušena (proč vlkodlak a proč ne třeba rysodlak, odvěké soupeření vlka a člověka, jejich vzájemná úcta i nepřátelství, přenos zla krví...). Škoda jen vůbec nezvládnuté masky, která vše posouvá spíš ke komičnu. (21.09.2020)

Další z legendárních hororů, tentokrát o vlčím muži. Je mnoho vlkodlačích hororů a popravdě je toto legendární monstrum mé nejoblíbenější ale bohužel skutečně povedených filmů na toto téma je minimum. Tento je první (nebo jeden z prvních) a bohužel ho zub času ohlodal až na kost. Oproti takovému "Neviditelnému muži" je tento film na dnešní dobu hodně směšný a o hororové atmosféře se nedá ani spekulovat. Nevím jak to působilo ve své době ale dnes už to opravdu nezaujme. (01.01.2011)

Vcelku ucházející podívaná, která trochu ztrácí svou středometrážní délkou, a působí spíše jako krátká a lehce načrtnutá povídka bez silnějšího vyústění, než celovečerní film. Studiové natáčení a vůbec práce s mizanscénou (výtečné svícení) jsou zřejmě nejzajímavějšími záležitostmi na tomto, přes šedesát let starém, horroru. Waggnerovi se podařilo v ateliérech vykouzlit téměř Dickensovská blata, po kterých se neustále líně táhne mlha a střední vrstva se zde pouští to nebezpečného a nerovného souboje s krvelačnou bestií, která svou rozdvojeností trochu připomíná další klasické dílo a tentokráte od spisovatele Stevensona. Racionalitě a vědě je věnováno dosti málo prostoru stejně jako dobrým hereckým výkonům, což je ovšem každému po pravdě ukradeno. Hlavně že je na co se dívat a solidně to odsýpá. Dovolím si ovšem ještě konstatovat, že dvojexpozice v roce ´41 nebyla opravdu žádným trikovým milníkem a vlčí maska zobrazované zvíře vlastně ani moc nepřipomíná. (20.04.2005)

Pátým diskem z kolekce Universalu, věnované černobílým klasickým hororům, se přehoupneme do 40. let. Tentokrát si tvůrci vzali na paškál pověsti o vlkodlacích, kteří se v ně za úplňku mění z počestných lidí.   Protože už vědecké bádání hýbalo světem, začíná film citátem nikoliv z Bible, ale z encyklopedie, kde se dozvíme, že jde o psychickou poruchu spojenou se schizofrenií. Na zámek svého otce v Anglii přijíždí z Ameriky jeho syn, aby se ujal vlády a řízení správy. Zamiluje se do dívky ze sousedství a pozve ji i její kolegyni na hádání budoucnosti ke kočovným cikánům.   To se však dívčině kamarádce stane osudným – nejenže jí cikán v podání Bely Lugosiho odmítne věštit, ale napadne a rozsápe ji vlk. Mladík vlka zabije, ale sám je zraněn – poškrábán vlkem. A ač tomu sám nevěří, najednou se začne měnit v noci ve vlka a rdousit další obyvatele městečka. Přitom sám netuší, zda jde o duševní poruchu či skutečnost.   Scénář filmu napsal populární sci-fi spisovatel Curt Siodmak a skutečně jde chladně vypočítané a logické dílo, víceméně prosté jakéhokoliv emotivního zaujetí. Komentář si tentokrát vzal na triko filmový historik Tom Weaver a zaměří se především na herce, jejich profily, ale i vztahy během natáčení. Ale dostane se i na detaily z natáčení, včetně vzniku trikových scén a různé chyby v konečné verzi filmu.   Následuje půlhodinový dokument o filmu Monstra za úsvitu měsíce, uvedený režisérem Johnem Landisem, který nejprve probere jakousi minihostorii monster a příšer na plátnech kin té doby, ale také v cirkusech. Dozvíme se o dalších vlkodlačích filmech. A pak se konečně dostane na tento film a zjistíme, kde a jak vznikly kulisy, kde se natáčelo, jak vznikala hudba k filmu a jak se jednotlivé motivy uchytily i mimo film.   A klasicky na závěr nás čekají plakáty a fotografie z filmu, ze zkoušek, a ještě trailer. (06.06.2022)