Johnny Mnemonic

Neuvěřitelně špatná adaptace povedené povídky. Kýčovitý, ale obsahově neuvěřitelně fádní a prázdný svět nefunguje, herci nehrají, ale bezradně chodí po obrazovce a režisér netočí, ale pouze staticky snímá dění. Opravdu velice nepovedená adaptace, kterou nezachrání ani sympaťák Reeves, ani přehrávající Lundgren a ani prkený Ice-T... (22.05.2003)

Scénář možná není úplně dokonalý, ale v každém případě je nadprůměrně atraktivní - bohužel jeho realizace se zrovna dvakrát nepovedla. Poměrně dlouho jsem byla přesvědčená, že si dokážu obhájit 3* - budoucnost byla správně nebezpečná i bezútěšná a použité kulisy adekvátní, Keanu Reeves měl chvílemi oči Nea, jakoby se už dopředu připravoval na svou budoucí roli v "Matrixu", a příběh docela dobře fungoval. Ovšem ve druhé polovině šla kvalita snímku rapidně dolů a děj se ubíral směrem, který se mi zamlouval čím dál míň, neboť začínal až příliš připomínat druhořadou parodii. Tak jsem to vzdala, 2* jsou tak akorát ... Milý Keanu, do čeho ses to nechal naverbovat ? Děkuju Ti z celého srdce, žes po téhle zkušenosti nezanevřel na virtuální realitu ve světě informačních technologií a neodmítl jsi účast v kultovní trilogii bratrů Wachowských. (21.09.2010)

Docela zajímavé běčko, které má ale v mnoha ohledech na víc, než nakonec předvede a přitom se snaží tvrdit, že ne. Je to škoda, mohla z toho být další kultovní sci-fi jako třeba Demolition Man, ale takhle to zapadlo a vlastně i docela právem, byť to za pozornost stojí. Čas strávený u toho nepovažuji za promarněný, ale znova to určitě vidět nemusím a výraznější zážitek z toho taky určitě nemám. Ale zase mě tu překvapilo obsazení Ice-Tho a hlavně Takešiho Kitana, kterého jsem tu opravdu nečekal a pak jsem čuměl, když se objevil... Slabé 3* (19.05.2023)

Samozřejmě není třeba, aby se adaptace úzce držela námětu: Doplh Lungren byl pro mě co by zabijácký kyborg zábavná postava (výborný herec pro roli kyborga – mnohem lepší než zprofanovaný Arnold Schwanzenegger). Líbilo se mi zpracování některých parciálních prvků Gibsonovy povídky (Kitano a jeho monovlákno, delfín – vojenský kyborg), ale jinak jde o dost špatnou adaptaci kyberpunkové klasiky na béčkové úrovni. Přidávám se k většině a chci pořádnou adaptaci Williama Gibsona, neboť je ostuda, že je jeho dílo takto przněno a náměty podřadné úrovně jsou předkládány jako kyberpunkový Parnas (viz trilogii Matrix). PS: jsem zvědavý na Kahnova Neuromancera (2009) – jestli to bude zase kolaps, podstoupím osobně technologickou implementaci a co by kyborg Lungrenovského typu vyhubím to prznitelské plémě neumětelů. (26.03.2004)

Johnny Mnemonic je jeden z mých rekordmanů: rozkoukal jsem ho, přísahám, v roce 1997 :-). Měl jsem tehdy docela rád Gibsona, a film jsem přesto nebo proto tehdy celý nedal... Problém s cyberpunkem v tomto pojetí je, že velmi rychle zastarává. Aby tedy fungoval, měl by mít nadčasové prvky a dobrý příběh. Což se povedlo tak napůl (a Gibsonova chyba to není). Dojem je spíš, že jde o vizuální napodobeninu Blade Runnera se značně omezeným rozpočtem (i když jsou triky a kulisy technicky "novější", vypadají hůř). A ta estetika zastydlého disko-retra je vyloženě odpudivá.... Nicméně, film celou hodinu relativně fungoval, jen pak přišlo velké finále... které mělo být velká pecka, ale bylo k smíchu a pláči zároveň. Bojové scény v poslední půl hodině mi způsobily vážnou nevolnost a podobné bolesti hlavy, jako předváděl Reeves. Ještě se pozastavím u castingu – dokonalí antiherci Lundgren a Ice-T dali filmu pravý feel ultrasračky. Kitano, Reeves, Meyer, ano, to byla naštěstí jiná káva (Meyer mě prostě baví, nelíbí se mi, ale je zajímavá). Resumé celkové: škoda. (07.06.2012)