Zlaté opojení

Viděl jsem tu sedmdesátiminutovou verzi doplněnou navíc o "dabing". Zezačátku jsem se toho děsil, ale pak jsem zjistil, že vypravěče dělal a jednotlivé postavy daboval sám mistr Chaplin a trochu se mi ulevilo. Mluvení film vůbec nerušilo, jak jsem se původně trochu bál. Jedná se o klasický Chaplinovský zábavný snímek, rozhodně více než příjemně strávená hodinka. (11.09.2009)

Viděla jsem nezkrácenou hodinu a půl trvající verzi s hudebním doprovodem. Dle dnešních měřítek příběh samozřejmě nic moc, ale tehdejší divák byl v této oblasti skromný. On pravda nevyžadoval moc ani po hercích, takže o to více překvapí výkon Chaplina. To nejsou jen gagy z grotesky, to je i kvalitní mim (naprosto bravurní etuda jedení boty, nebo slepice před níž by Čejka bledl závistí) a především herec s propracovaným výrazem. Chaplin hodně předběhl svoji dobu. (12.07.2011)

O filme písať priamo nebudem - načo nosiť zlato späť do zlatonosnej bane? No vyjadrím sa ku komentárom: najčastejšími výhradami sú: pomalé tempo, nuda, na časovo veľkej ploche prekvapivo málo gagov. K tempu: pravdou je, že stupeň rýchlosti dnešných kinotrhákov je v porovnaní so Zlatým opojením vysokorýchlostný. Žiaľ, príliš často takmer každý z dnešných, internetovými kritikami adorovaných kino-hitov, neposkytuje okrem závratného tempa vôbec nič. Je to len propaganda napĺňajúca heslo - dôležitý je pohyb, drajv, nasadenie a odvaha: potom sa na nejaké vedomosti môžeš vykašľať! K nude: nuž, každý sa nudí po svojom - ak niekoho Chaplin a jeho filmy nebavia, nuž prečo sa furt dookola na ne pozerajú? Tomuto naozaj nerozumiem - jedine teda, že v danom prípade ide o kultúrnych masochistov (to sú tí, čo vyhľadávajú umelecké diela aby po ich dôkladom prezretí či videní ich absolútne recenzentsky alebo len tak medzi rečou s kamošmi v bare zotreli). Nuž a k výhrade malého počtu gagov - osobne si myslím, že by stačil jeden kultový, no The Gold Rush ich ponúka hneď niekoľko - kuracia halucinácia, tanec so psom uviazaným na opasku-šnúre, balansovanie domčeka nad priepasťou, odhazovanie snehu. A tie sú tak kultové, že, ako spomína farfalla sa v 80. rokoch púšťali ako samostatné minigrotesky v rámci programu "Komik a jeho svet". (02.09.2015)

Respektuji tu symbiózu tragédie a komiky, legendárnost scén jako pojídání boty, houskový tanec či balancování srubu nad propastí i Chaplinovu tvůrčí cílevědomost, nicméně jeho němá komedie o aurum hledajících prospektorech mi přijde zbytečně dlouhá a doslovná, doprovodná hudba připomínala varhany během přerušení v zápase NHL a jediná opravdu silná scéna byla ta přednovoroční s písní Auld Lang Syne. A vůbec, ztotožňuji se s názorem kapitána Edmunda Blackaddera, který tvrdí, že Chaplinovy filmy jsou asi taková zábava jako nechat se střelit šípem do krku a pak objevit, že je k němu přivázaný účet za plyn či že jeho genialitu spatřuje jedině v tom, že vynalezl způsob, jak si nechat zaplatit milion dolarů ročně za to, že nosí pitomé kalhoty.. (02.09.2015)

Jeden z Chaplinových nejslavnějších filmů.Zlatokopecká tématika. Často zmiňovaná scéna bota k večeři. Styl Chaplina byl staromilský pohled na svět. Vše skončí destrukcí jak ho svět drtí. Tulák by měl rád staré časy. Ve 40. letech Chaplin otevřeně projevil svou kritiku kapitalismu a levicové názory a v 50. letech v době McCartismu byl dokonce vyhoštěn z USA (Chaplin pocházel z Londýna). (08.12.2017)