The Great Dictator
Diktátor
The Great Dictator
Režie:
Charlie ChaplinScénář:
Charlie ChaplinHrají:
Charlie Chaplin, Jack Oakie, Reginald Gardiner, Henry Daniell, Billy Gilbert, Paulette Goddard, Maurice Moscovitch, Emma Dunn, Chester Conklin (více)Obsahy(1)
Po skončení války se vrací židovský holič do svého holičství, které sídlí v židovském ghettu hlídaném policií diktátora Hynkela, který tvrdou rukou vládne své zemi Tománii. Hynkel má zájem na tom, aby nakonec všichni židé byli zlikvidováni. Ještě před tím však nachystá expanzi do Osterlichu, o který má však zájem taky druhý diktátor Napoloni, který vládne zemi Baktérii. Mezitím se v židovském ghettu začínají objevovat vzpurné hlasy, které mají zájem na odstranění Hynkela. Do tohoto hnutí je shodou náhod zapleten i holič a jeho přítelkyně Hana. (Isherwood)
(více)Videa (1)
Recenze (427)
Skutocne by som chcel vidiet, ako sa tvaril samotny Hitler pri sledovani tohto filmu. Chaplin je ako vzdy perfektny a na niektorych scenach som sa s chutou zasmial. Ten tanec s globusom nemal chybu, ale zasmial som sa aj na holeni zakaznika v kadernictve do rytmu znamej madarskej klasiky Madarskeho tanca od Brahmsa, v tomto je Chaplin proste talent. Film trva dve hodiny a preto sa tam najde aj nejake to hluche miesto, ale bavil som sa inac cely film. Diktator mal v tom roku sice 5 nominacii na Oscara vratane najlepsieho filmu roka, herca v hlavnej ulohe Chaplina alebo vo vedlajsej ulohe Jack Oakie, ale nedostal ani jedneho a vtedy bol Chaplin dost sklamany. Oscara si za hlavnu ulohu prevzal James Stewart za romanticku komediu PRIBEH Z FILADELFIE (1940), v kategorii vedlajsej ulohy Walter Brennan za western CLOVEK ZE ZAPADU (1940) a najlepsim filmom z desiatich nominacii sa stal thriller od Alfreda Hitchcocka MRTVA A ZIVA / REBECCA (1940). V tom obdobi to boli prve Oscary, kde boli vysledky po prvykrat utajene... 15.01.2010 ______ Charles Chaplin - (Hynkel - Tománsky diktátor / Židovský kaderník) +++ Jack Oakie - (Napaloni - Baktérijský diktátor) +++ Reginald Gardiner - (Schultz) +++ Henry Daniell - (Garbitsch) +++ Billy Gilbert - (Herring) +++ Grace Hayle - (Madam Napaloni) +++ Paulette Goddard - (Hannah) +++ Produkcia: Charles Chaplin, Carter DeHaven +++ Hudba: Charles Chaplin, Meredith Willson +++ ()
Vtipné a na svoji dobu velice odvážné. Všechny scény, ve kterých se objevuje Hynkel, jsou opravdu vynikající a některé hraničí až z genialitou. Linie z ghetta už bohužel tolik zajímavá není a i když zde předvádí Chaplin svou klasicky výbornou komiku, tak to nefunguje tolik jako v prvním případě a místy jsem se u příběhu holiče nudil. Na jedinečnosti a výjimečnosti celého filmu to ale nic nemění. ()
Chaplinův neutuchající herecký koncert, kterým si definitivně pojistil svou nesmrtelnost a v mých očích i titul samotného patrona herectví. Jeho kreace coby diktátora Hynkela (no zkrátka Hitlera) uvádí v úžas jak neuvěřitelným smyslem pro situační komiku, tak i viditelným zápalem a precizností, s jakými se Chaplin této role zhostil a udělal z ní legendu. S přechodem na zvukový film si navíc mistr také poradil naprosto bravurně a scénář plný šťavnatých pokojových dialogů, neodolatelně hašteřivé němčiny a příjemných groteskních prvků patří k tomu nejzábavnějšímu a nejpromyšlenějšímu, co jsme mohli ve veselém žánru kdy vidět a slyšet. Nemluvě ještě o důležitém poselství, které je v závěru vyklopeno možná až moc pateticky, ale i po letech neztrácí žádnou váhu a je stále aktuální jako nic jiného. Jo a pro zajímavost, sám Hitler měl údajně Diktátora v oblibě a nechával si ho často pouštět. ...... Ve filmech se asi vyznal no. :-) 90% ()
Některé bezmála geniální scény střídají ty slabší, naštěstí v silném nepoměru. Každopádně se ale Chaplinovi musí nechat odvaha s uvedením tohoto filmu. Je tu i několik zajímavých filmařských nápadů. Například scéna v letadle, kdy je skvěle využita kamera nebo při projevu, kde je zase vychytaný zvuk. Hlavně je to ale o poselství, které dodnes neztratilo a naopak až později se ukázala Chaplinova předvídavost, kterou mělo mít v jeho době víc lidí. Humor a nadhled, který ale nezlehčuje a nezesměšňuje téma, je velmi vzácný. Objektivně čtyři hvězdy za možná až moc dojemné finále, ale já jich musím dát pět. PS: Už jen za to, jak se Hitler při soukromém promítání musel tvářit, musíme tenhle film milovat... ()
The Great Dictator/Diktátor spatřil světlo světa v roce 1940. 2. Světová válka tou dobou aktivně probíhala a Chaplin si ve svém nejnovějším filmům neodpustil utahování si z Třetí říše. Skutečné historické postavy Adolfa Hitlera a Benita Mussoliniho ve filmu nahradil Adenoidem Hynkelem a Benzino Napalonim. Německo a Itálii ve filmu nahradil Tomanií a Bakterií. Chaplin si zde utahoval jak z vůdce Nacistů a vůdce Fašištů, tak také z fungování spolupráce Německa a Itálie. Díky faktu, že šlo o první Chaplinův mluvený zvukový film si tak mohl Chaplin s touhle látkou vyhrát dost možná více než by mu mohla poskytnout ,, pouhá´´ němá klasická grotesková verze. O tom svědčí i fakt, že film trvá 124 minut a samotná délka přes 2 hodiny je na Chaplina výrazná. Platí zde, že si Chaplin napsal scénář, produkoval, režíroval a především ztvárnil hlavní dvě role- Adenoida Hynkela a židovského holiče, který je zapleten do židovského hnutí, které usiluje o odstranění Hynkela. Chaplin tak ve svém filmu zpracovává nejenom z 1.řady pohled na vedení diktátora ale zaobírá se i pohledem na to jak pod Hynkelovou vládou reaguje židovská třída. Hynkel totiž zrcadlí Hitlera a na židy tudíž mají úplně názor. Chaplin ve své klasice opravdu dokáže skvěle pobavit, zároveň se mu ale povede občas dokonce předvést, že mu nedělají problém vážnější scény. Chaplin svojí dvojroli zvládá skvěle, především jeho imitování Adolfa Hitlera je prostě fenomenální. Paroduje Hitlerovy emotivní projevy, utahuje si z jeho hloupé ideologie a dokázal tak opravdu ve své době lid, který prožíval válku pobavit. Sám Chaplin za životní úspěch bral historku o tom jak Hitler po zhlédnutí Diktátora dostal záchvat vzteku a není se čemu divit, protože si Chaplin ve svém dost možná skutečně nejslavnějším filmu opravdu nebere s Hitlerem servítky. Diktátor dokáže diváka pobavit a ve své době opravdu musel spousta lidem alespoň na chvíli chmury z probíhajícího konfliktu zvrátit. Chaplin následující léto sice opět na Oscarech ostrouhal, sám ale řekl, že mu ke spokojenosti stačil fakt, že dostal Hitlera do záchvatu vzteků. A jistě ho navíc potěšil fakt, že šlo v jeho kariéře o film nejvýdělečnější. K zajímavosti o příběhu o filmu kde se scénárista, producent, režisér a hlavní hvězda vysmívá nacizmu a fašizmu může ještě stačit fakt, že on sám byl nařčen z podpory komunizmu. Chaplin po nařčení z komunizmu strávil druhou půlku života v exilu ve Švýcarsku v Evropě. Až v roce 1972 byl návrat povolen a Chaplin se následně dočkal té úcty největší možné- A tím nemyslím Oscar za celoživotní dílo. Ten pravý poklad, kterého se Chaplin mohl dočkat byl potlesk ve stoje, který publiku trval 5 minut. Až o 5 let později 25. 12. 1977 odešla ve věku 88 let jedna z největších legend stříbrného plátna, která je dodnes známá. Hvězda, která dala zrod postavě tuláka Charlieho a filmy jako Cirkus nebo právě Diktátor. Ve své době důležitý film, který dodnes ukazuje, že i v těžkých časech se dá správně utahovat a dohnat tak nepřítele nepřímo k šílenství a k rudosti. Chaplin tímto krokem dal tehdy Hitlerovi velmi silný úder, který možná nedal vůdci Třetí říše zásadní ránu a nezastavil ho, rozhodně mu ale nezanechal lehké spaní. A není se čemu divit, že právě toto byla pro Chaplina ta největší životní odměna, které dle sebe mohl dosáhnout…. () (méně) (více)
Galerie (75)
Zajímavosti (46)
- Charlie Chaplin pojmenoval postavu Hannah (Paulette Goddard) po své matce. (Kulmon)
- Douglas Fairbanks navštívil v roce 1939 natáčení a téměř nezvladatelně se smál způsobu, jakým ho Charlie Chaplin parodoval. Bylo to jejich poslední setkání, Fairbanks krátce poté zemřel. (Kulmon)
- Diktátor mluví němčinou vůbec nedávající smysl. Jazyk, ve kterém jsou vývěsní štíty, plakáty a další názvy v židovské čtvrti, je esperanto. Tento umělý jazyk vytvořil v roce 1887 polský žid, doktor Ludwik Lazar Zamenhof (15. 12. 1859 - 14. 4. 1917) (Kulmon)
Reklama