Licence to Kill
Povolenie zabíjať
Režie:
John GlenKamera:
Alec MillsHudba:
Michael KamenHrají:
Timothy Dalton, Carey Lowell, Robert Davi, Talisa Soto, Frank McRae, David Hedison, Everett McGill, Wayne Newton, Benicio Del Toro, Anthony Starke (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Tentokrát je to osobní. Chladná tvář Jamese Bonda prahne po pomstě. Timothy Dalton v hlavní roli britsko-amerického akčního filmu. Britský tajný agent James Bond, který dosud oddaně sloužil zájmům vlasti a Jejího Veličenstva, se poprvé dostane do situace, kdy jedná pouze na základě své osobní motivace. Stane se tak poté, co kolumbijský drogový magnát Franz Sanchez uprchne ze zajetí CIA a pomstí se Bondovu dlouholetému příteli Felixovi Leiterovi. V den své svatby tak Leiter navždy ztratí manželku a sám přijde o nohu poté, co jej Sanchez nechá předhodit hladovému žralokovi. Protože britská tajná služba MI6 nechce mít s americkým případem nic společného, dá Bond výpověď a pustí se do pátrání po Sanchezovi na vlastní pěst. Spojí se s půvabnou pilotkou amerického letectva Pam Bouvierovou. Před Sanchezem se vydává za zabijáka na volné noze. Nabídne mu své služby a zaseje v něm nedůvěru v některé jeho spolupracovníky. Avšak rozložit dobře fungující drogový kartel může být nad Bondovy síly... (Česká televize)
(více)Videa (3)
Recenze (415)
Pokiaľ niekto nezaregistroval vo filme humor, tak si dovolím tvrdiť, že nepočúval. Ale vážne. Áno, bondovský nadhľad to postráda. Je to však veľmi dobrý akčný film. Kde je teda zase problém? No, Bond sa vlastnou vôľou ocitá v nebezpečenstvách, z ktorých sa občas nemôže dostať inak, ako spoliehaním sa na nepravdepodobné náhody. Deus ex machina samozrejme funguje, asi si už Bond uvedomuje, že nemôže umrieť, tak sa bezhlavo vrhá do každej akcie. Občas sa objaví nejaké to dnes už neznesiteľné klišé typu "Odovzdajte mi zbraň" a ešte niečo podobné by sa našlo. Poteší, že ženské tentokrát o Jamesa bojujú, čiže si nepredávajú štafetu. Cítim vplyv Smrtonosných zbraní, ale to je asi v poriadku, dnes zase cítime v Bondovi Bournea. Mne Dalton ako Bond sedí a prečo sa nepokračovalo aspoň ešte jedným filmom, nechápem. ()
Dalton představuje největší selhání v dějinách bondovské série. Nechte mě to vysvětlit. Po skomírající éře "moorovek" přišel herec s obrovským kouzlem, fyzickým potenciálem a ochotou postavu posouvat, produkce ale bazírovala na tradičním scenáristicko-režisérském týmu. U Dechu života ten konflikt pohledů není ještě tak vyhraněný, ambice a tradice se střetly nejvýrazněji právě zde. Snaha dostat do hry emoce a privátní sféru došla naplnění jen na straně hlavního představitele, který skvěle kombinuje "ikonické" pózy (casino) a privátní charakteristiky (Bond je uzavřený samotář, který, když s ironií v oku nehraje roli neporazitelného agenta, působí unaveně, plaše, v kritických situacích dokonce vystrašeně). Scénář se pokouší o příběhový posun, zakomponování přesahu (k samurajským filmům i žánru revenge movie), změnu zaběhaného stylu, kdy příběh neslouží jako oslí můstek "from stunt to stunt", ale kdy vyprávění je alfou a omegou. Jenže klíčová linie s pomstou je nedohraná a nedotažená, nakonec se zase spíš zachytává povrchních rekvizit, a tak je Dalton a jeho touha "pochopit Bonda jako člověka" sám voják v poli. I John Glen, jakkoli se víc posunul k realistickému stylu (zobrazení násilí, ale i akčních scén), pořád spoléhá na osvědčené trademarky - problém je, že za svou pětifilmovou bondovskou kariéru se nikdy vysloveně neblýskl a šanci uchopit sérii zcela po svém nevyužil ani zde. Přes všechnu kritiku jde o výtečný počin, odkazující v mnohém k In Her Majesty Secret Service a díky Daltonovi posouvající potenciál tohoto odmítaného dílu. Strašná škoda, že se Timothy už nestihl setkat s Martinem Campbellem a jeho vklad do bondovského vesmíru tak naplno využil až Daniel Craig. Stejně mi ale přijde, že Povolení zabíjet vlastně předběhlo svou dobu - úsilím přesadit mýtus do realističtějšího světa a dát mu "kořeny" a city. Lze pochopit, že v době, kdy křižoval kiny Indy, Návrat do budoucnosti 2 či Smrtonosná zbraň 2, se to mohl jevit celkem bláhové... snad jen k tomu Burtonovu Batmanovi měl náhle James překvapivě blízko. ()
Povolení zabíjet znamená optikou obyčejného diváka přesně ten samý problém, jako v novém miléniu Quantum of Solace. Tedy žánrově naprosto ryzí film, který je sebevědomý, sveřepý, se syrovou akcí, vědom si "sám sebe" a svých kvalit. Licence to Kill není samostatně příliš funkční. Je potřeba, aby měl divák Bonda trochu "nakoukaného" a dokázal číst mezi řádky, spojit si paralely. V tu chvíli ví, že se koukáme na nejsevědomější díl, který v rámci tvrdé akce posouvá laťku o level dále. To samé se koná v rámci bondgirls, kdy poprvé můžeme vidět to, co v následujících letech bude samozřejmost - tedy sebevědomé mladé ženy, uhlazené, elegantní, "imidžové", reprezentující nejnovější módní trendy. Do té doby to byly až na výjimky (např. Barbara Bach - Spy Who Loved Me) jen doplňky téměř s absencí mozkových závitů. Zde se trademarky trochu mění - či snad upravují. A změnu dostává i samotný hrdina, který je tady paradoxně mnohem tvrdší a přímočařejší než kdy dříve a přece jen je mnohem víc člověk než by se na první pohled mohlo zdát. Jeden ze stavebních kamenů Jamese Bonda. Náklaďákové finále je na učebnici. ()
Pri sledovaní bondoviek ma napadá jedna choroba. Mentálna anorexia. Zámerne chýba tejto sérii konzumných krimináliek akákoľvek výživa. Varia z jednej prevarenej vody. Popová pesnička v úvode, popová akcia tiež v úvode, očakávania - ktorýže herec si skúsil tú trapáreň tentoraz. Technické čačky -mačky a samozrejme inovácie. Tiež bez chuti zápachu a výživy. Hlavne nech je tam veľa hluku, ultrazloduch, čo vždy vysvetlí svoje grázlovstvá (chráň si chráň tie krásne grázlovstvá) a ženy čo hýbu Bondovým popredím i pozadím. Bondgrlz. No bomba! Tá hrozí buchnúť vždy v závere. A nemení sa to nemení, ani keď je odobraná licencia zabíjať. A nemení sa to ani s kadejakými morálnymi relativizovaniami a inováciami starých postupov a overených citátov, ktoré už údajne v posledných bondovkách chýbajú. Staré prevarené klišé nahradili iné umelé náhražky. Ale zase: bez výživnej hodnoty.Také vychrtnuté ako tie chudiatka anorektické, čo nabehli na diktát módy. Darmo, z hovna bič upletieš len veľmi výnimočne. Bondov prípad to ale nebol,nie je a nebude. ()
Galerie (148)
Photo © United Artists
Zajímavosti (38)
- Jedná se o první film ze série o agentu Bondovi, který dostal pro svou násilné a temné provedení hodnocení PG-13. Některé scény, které byly vystřiženy, aby se snímek vyhnul ohodnocení R-18, jsou k nahlédnutí na Ultimate Edition DVD. (Terva)
- Úvodní píseň s názvem "Licence to Kill" zpívá Gladys Knight. (Benjamin-L)
Rok 1989, Povolení zabíjet. 16. bondovka a druhá, kde si agenta 007 zahrál právě Dalton. Ten se po vydání své debutující bondovky Dech života dočkal různých reakcí, přičemž mnoho lidí prostě nemohlo přijít na chuť tomu, že bondovky s Daltonem ztratili vtip, stali se více realistickými a na Jamese Bonda vrhli tak trochu nový pohled. I přes tehdy vlažné přijetí ovšem Dalton dostal druhou šanci a jedno bylo v případě jeho druhé bondovky jasné- Pokud už Dech života mnoha lidem nesedl, Povolení zabíjet to možná bude mít ještě těžší. Povolení zabíjet v podstatě nesplňuje už v podstatě klasickou představu o bondovkách- Hlavní záporák tu nechce ovládnout svět, klasické trademarky série víceméně chybí a James Bond tu není ten klasický šarmantní hezoun, který zvládne zachránit svět a přitom do postele ideálně dostat 2-3 ženy. Bond je tu tentokrát mašina na zabíjení, kterou vyprovokuje drogový baron Franz Sanchez, který znetvoří jeho přítele z CIA Felixe Leitera a ještě mu přitom zabije ženu. Vůbec poprvé je tak dokázané, že přátelství, které napříč sérii mezi Jamesem Bondem a Felixem Leiterem vzniká má nějakou váhu. Zajímavé přitom je, že se do role Leitera vrátil David Hedison, který již předtím tuto postavu ztvárnil v bondovce Žít a nechat zemřít (vůbec první bondovka s Rogerem Moorem v hlavní roli) a Leiter navíc zmíní, že měl Bond kdysi dávno ženu. Smyčka se tak vrací k bondovce Ve službách Jejího Veličenstva, která se jako vůbec první snažila Bonda tak trochu nešikovně polidštit. Navrátivší režisér John Glen (pro kterého jde zároveň o poslední bondovku) ovšem zdárně zanechal motivy, které načrtl už v Dechu života a z Jamese Bonda se tak definitivně stává charakterní role. Bond navíc hned ze začátku přijde o povolení zabíjet, stává se zběhlým agentem a jediný, kdo mu ze své vlastní iniciativy pomáhá je Q v podání ikonického Desmonda Llewelyna. Bond se v zásadě vydává na cestu pomsty, která je z lidského pohledu pochopitelná, zároveň se ale vůbec poprvé nabízí otázka, zda náhodou James Bond přeci jen není sadista, který již bez chladnokrevného vraždění nemůže žít a jeho cesta pomsty je pouze ideální pro ukojení jeho tužeb. Tahle bondovka prostě není vyloženě divácky vděčná, zároveň ale plní ideální předpoklady v oblasti akční stránky. Definitivně to ukazuje, že režírování celkem 5 bondovek Glena jako režiséra vyspělo, protože jeho poslední bondovka má nejlepší akci, která má spoustu kreativních nápadů, které se navíc tentokrát musí obejít bez zásoby vychytávek od Q. Háček možná tkví v tom, že se tahle bondovka vydá tak zásadně odlišným směrem, že by možná bylo lepší, kdyby Glen natočil klasické krimi. To by jinak fungovalo bravurně i už jen díky výbornému Robertovi Davimu (jeho záporák Franz Sanchez je prostě luxusní), kterému člověk drogového lorda jednoduše věří a navíc patří mezi nejlepší záporáky celé série. Navíc je jeden z jeho poskoků Dario v podání mladičkého Benicia del Tora a jeho (v rámci série) minimalistické cíle jsou příjemnou změnou. A i ta Bond girl v podání Carey Lowell je strašně fajn. Vlastně mě skutečně mrzí, že Timothy Dalton v téhle formě nikdy nedostal třetí šanci. Na tu opravdu mohlo dojít v roce 1991, po premiéře Povolení zabíjet ovšem došlo k právním sporům ohledně vlastnictví značky a James Bond se tak následně na plátnech kin objevil až v roce 1995. To už ovšem bez tváře Daltona, kterému mnoha fanoušků Bonda kvůli jeho redefinici pojetí agenta 007 nemohlo přijít na jméno, mnozí ovšem naopak ocenili, že byl konečně někdo schopný dát Bondovi duši (Dalton naštěstí není George Lazenby). Právě následující éra s Piercem Brosnanem se vrátila spíše k odlehčenějšímu duchu Mooreových bondovek, následující éra s Danielem Craigem se ale vydala cestou, která má blíž právě k Daltonovým bondovkám. A je bezpochybné, že právě Daltonovy bondovky navedli směr, kterým se později vydali bondovky s Craigem....... () (méně) (více)