Posel z Liptákova

Když si v sedmasedmdesátém roce na pódiu někdo utahoval z Vítězného února, musel mít nějaké eso v rukávu (v tomto případě to byla popularita a ona to byla spíš legrace, než satira), aby se tam udržel do dalšího představení. Tolik k „Vizionáři“. Co se „Posla světla“ týče, je to asi nejmilejší sci-fi, co jsem kdy viděl. Pravda, celkový dojem je spíš ke čtyřce, ale za to „Petr, něco červenýho, Bezruč!“ zaokrouhluji nahoru. (07.08.2011)

"Přijde novej, mladej, ale to bude sekáč pánové, ne jako Já, ten se nezakecá.." Spolu se Záskokem jde v tomto případě o dvě mé nejoblíbenější cimrmanovské představení. Možná i proto, že velkou část hry zná člověk už z filmu Nejistá sezóna. Platí to zvláště o aktovce Vizionář, která je ve filmu uvedena téměř celá. Jediným rozdílem zde je obsazení smrtky, ovšem těžko říct, zda je v této roli lepší Zděněk Svěrák (viz Nejistá sezona) nebo Ladislav Smoljak (viz TV záznam samotné hry). Pokud jde o první seminář, pobaví jistě valná většina z restaurovaných nápisů Járy Cimrmana z liptákovské restaurace. V tom druhém je pak k popukání zejména přednáška o úspěších Járy Cimrmana na poli zemědělství. Toho universálního ptakopyska bych fakt rád viděl. To by panečku musely být "výjevy"...😃 A nemuselo by ty výjevy být v "troubě".😃  (27.04.2024)

V Tučapech zůstal při výlovu jeden pěkný kapr v bahně. Baštýř Adámek vzal podběrák a chtěl kapra nabrat. Bidlo podběráku však bylo krátké, a tak se baštýř Adámek musel za kaprem řádně naklonit. Než se nadál, ztratil rovnováhu a sletěl po hlavě do bahna...a tak se v bahně mrskali dva - kapr a baštýř Adámek...                                                                                         Místy tradičně vtipná cimrmanovská fikce, ale jako celek, kde se hodně mluví a mluví a přednáší a méně "dramaticky" hraje, to na mě až na pár momentů moc nezapůsobilo. S Dobytím severního pólu téměř nesrovnatelné. Chuť sledovat něco podobného tu z mé strany zcela byla, ale v průběhu sledování po jisté době zcela zmizela. "Probudil" jsem se až při rozhovoru s úředníkem-pyrotechnikem a teprve závěrečná dramatická ukázka mě uzemnila. ,,Třeba ten důl neprodáte, třeba vám ho vemou." Docela zajímavé narážky na historické události (začátek války, únor '48) v doprovodu hezké hříčky kolem návštěvy smrtky a lidového vizionářství, to mě v posledních 20 minutách začalo hodně bavit. Žel vzhledem k celé stopáži inscenace trochu pozdě, což je mi při výsledním hodnocení docela líto. (14.06.2018)

Patrně by mne také bavilo býti uhlobaronem, ale pokud bych kvůli tomu musel do hospody chodit s umytýma nohama a tolerovat po lokále pobíhajícího cikána s nožem v zádech, tak to si raději zvolím nebezpečné povolání úředníka v pyrotechnických závodech a po večerech si budu přivydělávat čuměním do trouby. Jelikož jsem však jenom unavený Smrťák, tak si nabrousím kosu, nakopnu svou Škodu 100L s malou závadou na chladícím zařízením a až za plus mínus 200 let najdu ten Liptákov, tak tam strávím důchod pročítáním nikdy zcela nenalezeného díla Járy Cimrmana. (12.02.2013)

Posel světla není špatná hra, ale Vizionář je mnohem lepší a vtipnější (viděl jsem verzi se Smoljakem). Obě hry jsou dlouhé tak akorát a představení navíc obsahuje dva semináře a tentokrát jsou obě lepší než samotné hry a zejména pak ten druhý (popis nudné cesty autem, univerzální ptakopysk, kterého ale neuvidíte, protože je citlivý na světlo, Bruknerovy minerály, skákání do řeči...). V první hře a v seminářích byl nejlepší Brukner, ve druhé smrťák, úžasně zahraná postava. A tak běžte ven, třeba na Cimrmanovu "nepochválím-li se sám, nikdo to za mě neudělá" třídu a řekněte lidem (ale ne teď, až příležitostně), že i tato dvojhra Járy Cimrmana je naprosto skvělá, i když oba semináře jsou lepší. My nesmíme ani naznačovat, ale i přesto tomu klidně dám 100%. Petr, něco červenýho, Bezruč! (11.01.2017)