Režie:
Jaroslav DudekScénář:
Otto ZelenkaKamera:
Adolf NavaraHudba:
Luboš FišerHrají:
Bohuš Záhorský, Ladislav Křiváček, Petr Haničinec, Jan Tříska, Vladimír Menšík, Míla Myslíková, Slávka Budínová, Klára JernekováObsahy(1)
Příběh jedné obyčejné rodiny, který nenechá nikoho na pochybách, že z prostoru privátního míří k obrazu společenskému, k absurditám doby, ovládané totalitní mocí… Satirická komedie zobrazuje situaci jedné rodiny po imaginární válce, dobu, kdy dosavadní morální hodnoty byly otřeseny. Na půdorysu obyčejné rodiny autor O. Zelenka satiricky portrétuje situaci společnosti, kde se ujímá moci násilí a mazanost. Televizní komedie vznikla brzy po sovětské okupaci. Rychle byla napsána, rychle natočena režisérem J. Dudkem, jenž opřel svou koncepci o skvělé výkony předních herců – B. Záhorského, V. Menšíka, J. Třísky, P. Haničince, L. Křiváčka, M. Myslíkové, S. Budínové a K. Jernekové. Televizní premiéru měla mít v dubnu 1969, byla ale zakázána. Měla ovšem i štěstí, neboť nebyla natočena na magnetický záznam, ale na film, takže příkaz vymazání ji minul. Skutečné premiéry se dočkala až po více než dvaceti letech v roce 1990. (Česká televize)
(více)Recenze (70)
Totalita v rodině a rodina v totalitě. Bezskrupulózní příběh československého socialismu. Bez příkras. Bez jinotajů. Bez metafor. Pěkně zpříma a natvrdo. Herci jsou v nejlepší formě, zvlášť Tříska, Haničinec a překvapivě také Menšík, který dokázal svou typickou šarži pozvednout na vyšší úroveň. Hloubkou analýzy samotného principu úchylné komunistické praxe, umocněné navíc intenzitou tehdejšího procitnutí z naivních iluzí Pražského jara, dokázala tato Zelenkova dnes neprávem pozapomenutá komorní tragikomedie zaujmout a zprostředkovat někdejší zkušenosti i dnes. I nepamětníkům. ()
Komunismus, potažmo každý totalitní systém, v hodině a půl. Opravdu se mi zdálo, že se dívám na "Český národ v jednom domě." Herecké výkony všemu velmi napomohly. Zvlášť Petr Haničinec mě překvapil, jakého hajzla dokázal zahrát. Otto Zelenka IMHO předběhl dobu a odhadl i, jak vše dopadlo. KDYŽ SE NÁM TO TAK DLOUHO LÍBILO, TAK TO PŘECE NEMOHLO BÝT TAK ŠPATNÉ! ()
Škoda, že se dlouhou dobu ve filmu vlastně nic neděje a sledujeme celkem nudnou divadelní hru. Ke konci už začíná atmosféra krásně houstnout a rázem je z toho povedená alegorie totalitního státu. Volby můžou být, ale lidi musejí zvolit mě, jinak je to rebelie. Velmi prorocké je pak to, že i když se změní režim, tak spousta neduhů zůstává. Zajímavé, ale přes tři hvězdičky to napoprvé nevidím. ()
Z počátku to vypadalo jako přihlouplá komedie o rodině, kde jsou všichni retardovaní, ale vyloupla se z toho výborná parafráze na dobu minulou, současnou a, bohužel, asi i budoucí. Rozhodně chci vidět znova a jednoznačný bod pro černobílý tým. Ani se nedivím, že to bylo zakázaný a divím se jen, že není pořád. Nicméně Česká televize se snaží seč může, jen posuďte vysílací časy a označení pro pamětníky. To je směšný, vždycky mají plnou hubu keců o tom, jak to všechno bylo v minulosti na levačku, pořád dokola omílají ty stejný kecy při stejných příležitostech a tohle, krom jedné vyjímky před šesti lety, dávají v podivný hodiny a nálepkují pamětníkama. A přitom je to lepší, než všechno co loni ČT natočila a aktuálnější než jejich dnešní zprávy. To je svět... ()
Autoři "Vyloženě" rodinné historie se pokusili zamaskovat, ale zároveň také zdůraznit, že se o "vyložené" rodinou historii nejedná. Vždyť stát je pojímán jako suma (spřízněných) rodin, tak jako skupina jedninců (zde) tvoří podobně bizarní rodinu. Česká variace na Orwella, od "Farmy zvířat" po "1984" ()
Galerie (6)
Photo © Česká televize
Reklama